Jaro bude válka, nikdo nám nic nedá zadarmo, ví branický kapitán Trávník
29. března 2018 10:15 » Fotbalisté Braníku platili na podzim za štiku Pražská teplárenská přeboru, ale po prohře 1:2 v úterní dohrávce na hřišti Vršovic jsou v situaci, kdy i po třech odehraných jarních zápasech stále čekají na první body. Hodně hořké je pro branické hráče hlavně to, že podruhé za sebou ztratili vítězně rozjetý zápas v jeho samém závěru. Před Vršovicemi také na Dukle, předtím doma podlehli na úvod odvetné části Dolním Chabrům. "Přijeli jsme vyhrát. Hrozně jsme chtěli a myslím, že to bylo vidět. Z Vršovic jsem takový pocit neměl, o to více nás ta porážka mrzí," kroutil po zápase nechápavě hlavou branický kapitán Adam Trávník.
Adame, podruhé za sebou jste přišli o vítězství v závěru zápasu. V čem vidíte tu hlavní příčinu?
Příčina je hlavně v tom, že jsme v obou utkáních nebyli schopní přidat druhou či třetí branku, i když na to šance byly. Pak nejsme důslední a důrazní v ojedinělých situacích a dostaneme z toho laciné branky. Oba soupeři byli prostě efektivnější. My se na gól hrozně nadřeme.
Byl ten hlavní důvod prohry s Vršovicemi fakt, že jste z velikého tlaku, zejména v první půli, nevytěžili více branek?
Určitě. A nejen s Vršovicemi, s Duklou Jižní Město byla první půle takřka identická.
Jak se vám hrálo v úterý v osm večer pod umělým osvětlením? Musel si na to člověk hodně zvykat?
My jsme zvyklí ještě na daleko horší osvětlení z domácí umělé trávy. Jinak myslím, že nikdo čas ani osvětlení jako problém nevnímal. Naštěstí jsme aspoň hráli na novém koberci, protože ten, co byl na Junioru loni, byl tragický.
Po dvou prohrách musela být výhra velikou motivací, že?
My jsme přijeli vyhrát. Hrozně jsme chtěli a myslím, že to bylo vidět. Z Vršovic jsem takový pocit neměl, o to více nás ta porážka mrzí.
Zápas jste rozehráli dobře, byli lepší a od 30. minuty zaslouženě vedli. Připouštěli jste si, vzhledem k vývoji, že to může dopadnout opět špatně?
Ne. Chtěli jsme to dotáhnout do vítězného konce. Nikdo nic nevypouštěl, nepodceňoval, všichni makali. Věřili jsme, že budeme odměněni.
Závěr byl hodně emotivní a vítězný gól Vršovic přinesl kvůli hraniční ofsajdové pozici skórujícího Špačka hodně vzruchu. Jak jste viděl situaci přímo na hřišti?
Asi bych to spíš nechtěl a neměl komentovat. Pravdou však je, že když pomezní nejdříve zvedne praporek a poté si to rozmyslí, tak to emoční vypjetí se u nás skutečně projevilo. I následnou červenou kartou Marka Vybírala. Nikoho neomlouvám, ale je těžké tyhle situace ustát, když za sebou máte 90 minut, kdy vidíte, že skutečně všichni dřeli na sto procent a pak přijde tohle…
Po zápase mezi branickými hráči cloumal pořádný vztek. Směřoval k tomu divokému závěru nebo jste byli naštvaní spíše sami na sebe?
Myslím, že to byla směs všeho. Nejvíc ale musíme být naštvaní sami na sebe. Ne však jen za Vršovice, ale za celé dosavadní jaro.
Třetí porážka v řadě asi není to, s čím se na Braníku počítalo. Jak z toho ven?
Bohužel vás musím opravit, že to je už pátá porážka v soutěži v řadě. Nejsme na tuhle situaci zvyklí a je moc důležité, abychom se semkli, makali stále dále a snažili se na jarní kola úplně zapomenout. Potřebujeme zvládnout ideálně nadcházející zápas a trochu se rozstřílet. Vyhrát ideálně dvakrát po sobě a dostat se do pohody. Jaro však bude kvůli čtyřem sestupujícím skutečně tvrdá válka a nikdo nám nic nedá zadarmo.
Teď vás čeká doma Tempo, čtvrtý tým tabulky. Jak si do zápasu pročistíte hlavy?
Ve čtvrtek si určitě řekneme něco více než jindy po zápase, ale pak už chceme koukat jen dopředu. V něčem se hrabat nemá nyní moc smysl. Teď musí přijít maximální koncentrace na zápas a ten musíme bezpodmínečně zvládnout.
Příčina je hlavně v tom, že jsme v obou utkáních nebyli schopní přidat druhou či třetí branku, i když na to šance byly. Pak nejsme důslední a důrazní v ojedinělých situacích a dostaneme z toho laciné branky. Oba soupeři byli prostě efektivnější. My se na gól hrozně nadřeme.
Byl ten hlavní důvod prohry s Vršovicemi fakt, že jste z velikého tlaku, zejména v první půli, nevytěžili více branek?
Určitě. A nejen s Vršovicemi, s Duklou Jižní Město byla první půle takřka identická.
Jak se vám hrálo v úterý v osm večer pod umělým osvětlením? Musel si na to člověk hodně zvykat?
My jsme zvyklí ještě na daleko horší osvětlení z domácí umělé trávy. Jinak myslím, že nikdo čas ani osvětlení jako problém nevnímal. Naštěstí jsme aspoň hráli na novém koberci, protože ten, co byl na Junioru loni, byl tragický.
Po dvou prohrách musela být výhra velikou motivací, že?
My jsme přijeli vyhrát. Hrozně jsme chtěli a myslím, že to bylo vidět. Z Vršovic jsem takový pocit neměl, o to více nás ta porážka mrzí.
Zápas jste rozehráli dobře, byli lepší a od 30. minuty zaslouženě vedli. Připouštěli jste si, vzhledem k vývoji, že to může dopadnout opět špatně?
Ne. Chtěli jsme to dotáhnout do vítězného konce. Nikdo nic nevypouštěl, nepodceňoval, všichni makali. Věřili jsme, že budeme odměněni.
Závěr byl hodně emotivní a vítězný gól Vršovic přinesl kvůli hraniční ofsajdové pozici skórujícího Špačka hodně vzruchu. Jak jste viděl situaci přímo na hřišti?
Asi bych to spíš nechtěl a neměl komentovat. Pravdou však je, že když pomezní nejdříve zvedne praporek a poté si to rozmyslí, tak to emoční vypjetí se u nás skutečně projevilo. I následnou červenou kartou Marka Vybírala. Nikoho neomlouvám, ale je těžké tyhle situace ustát, když za sebou máte 90 minut, kdy vidíte, že skutečně všichni dřeli na sto procent a pak přijde tohle…
Po zápase mezi branickými hráči cloumal pořádný vztek. Směřoval k tomu divokému závěru nebo jste byli naštvaní spíše sami na sebe?
Myslím, že to byla směs všeho. Nejvíc ale musíme být naštvaní sami na sebe. Ne však jen za Vršovice, ale za celé dosavadní jaro.
Třetí porážka v řadě asi není to, s čím se na Braníku počítalo. Jak z toho ven?
Bohužel vás musím opravit, že to je už pátá porážka v soutěži v řadě. Nejsme na tuhle situaci zvyklí a je moc důležité, abychom se semkli, makali stále dále a snažili se na jarní kola úplně zapomenout. Potřebujeme zvládnout ideálně nadcházející zápas a trochu se rozstřílet. Vyhrát ideálně dvakrát po sobě a dostat se do pohody. Jaro však bude kvůli čtyřem sestupujícím skutečně tvrdá válka a nikdo nám nic nedá zadarmo.
Teď vás čeká doma Tempo, čtvrtý tým tabulky. Jak si do zápasu pročistíte hlavy?
Ve čtvrtek si určitě řekneme něco více než jindy po zápase, ale pak už chceme koukat jen dopředu. V něčem se hrabat nemá nyní moc smysl. Teď musí přijít maximální koncentrace na zápas a ten musíme bezpodmínečně zvládnout.
Michal Káva
