Jak dávat góly? Netrénovat střelbu, zní z Bohnic, nejlépe střílejícího celku v Praze
29. října 2009 10:45 » Většina trenérů si pořád dokola stěžuje: „Co my nedáme za šance...“ Tahle slova ale rozhodně neuslyšíte na Bohnicích. Místní tým je nejlépe střílejícím v Praze. Za 10 kol I. B třídy skupiny B mužstvo nasázelo soupeřům 41 branek! Když se k tomu přidá pevná obrana, která zatím inkasovala pouze 8 gólů, vyjde vám jasný výsledek. „V této sezoně se chceme dostat do I. A třídy,“ vyhlašuje trenér Oldřich Pastyřík.
Prozraďte kolegům: jak to děláte, že váš tým dává tolik gólů?
Jsem bývalý hráč áčka, máme tady výbornou partu, krásné fotbalové prostředí. Před dvěma roky jsme začali tvořit nový tým, dorůstá nám generace hodně šikovných mladých kluků. Byli jsme trpěliví a teď se nám zhodnocuje dobrá práce.
Takže je to o výchově mladých hráčů?
Určitě. Ale je tady ještě jedna věc. Když se podíváte na naše zápasy, tak o góly se dělí všichni hráči. Náš nejlepší střelec má 11 gólů, o dalších třicet se postaral zbytek kluků. Nespoléháme se na jednoho střelce, gól u nás umí dát opravdu každý, od obrany přes zálohu až do útoku.
V něm stále nastupuje Rudolf Čureja, který je známý z dřívějších dob, kdy zářil ve Vltavínu.
Bohnice s Vltavínem spolupracují, pomáháme si. Tohle je Rudova poslední sezona jako hráče, pak se přesune do pozice mého asistenta. Dává nám tady dohromady takovou fotbalovost týmu, ale nejlepším střelcem je Patrik Balej. Mladý kluk, ročník 1990.
Tak to je asi velký bohnický talent.
To je. On sice neumí nahrát (směje se), ale má fantastický výběr místa. S tím se člověk musí narodit.
Udržíte ho v zimě?
Rozhodně! Udržíme celý tým, ještě se chceme posílit. Letos si to chceme s Chodovem a Čafkou B rozdat o postup. Vyšší třída by Bohnicím slušela.
Měli jste famózní úvod sezony, po třech zápasech tři výhry a skóre 17:0! Jak je těžké udržet hráče na zemi?
Studoval jsem FTVS a jeden z oborů byl psychologie. Moje síla není až tak ve fotbalovosti, protože jsem nejvýš hrál třetí národní, ale myslím, že umím motivovat kluky. Jsme pořád na zemi, v klubu není žádná ponorka, jsme všichni kamarádi, držíme spolu i ve slabších chvilkách. I když jsme měli po třech kolech tohle skóre, pořád jsem jim říkal, že jsme hráli s jednonohými, že netrénují jako my. Kdybyste viděl náš zápas, tak byste nevěřil. I když vedeme 5:0 a do konce je pět minut, na klukách uvidíte obrovskou touhu dát gól.
Jak často tedy trénujete?
Dvakrát týdně. Pro všechny je hlavní práce, až pak je fotbal. Ale na tréninku mám stále 15 kluků, něco se natrénovat dá. Navíc máme dobře složené mužstvo, je to správný mišmaš zkušených a mladých.
Předpokládám, že hlavní náplní tréninků je střelba.
Je to paradoxní, ale ne. Snažíme se spíš o herní kombinace, do střelby se moc nepouštíme. Možná i proto se nám tak daří v zápasech: kluci jsou nevystřílení a pak jsou hodně hladoví po gólech.
To se vám bude hodit v sobotu, kdy hrajete šlágr podzimu na Chodově, který je před vámi o 2 body první.
Bohužel nás zasáhla zranění, v ten nejhorší možný okamžik. Čeká nás nejdůležitější zápas podzimu a lepíme to jak se dá.
Takže byste brali i bod?
Bod by byl z Chodova samozřejmě dobrý. Minimálně pro bod si rozhodně jedeme. Ale když se podíváte na tabulku, tak i Chodov střílí hodně gólů a málo dostává. Nebude to nic jednoduchého. Ale oba týmy hrají tuhle soutěž dlouho, známe se. I když si myslím, že oni vidí do naší kuchyně méně, než my do jejich. V sestavě nemají moc nových hráčů, spíš přeházeli pozice, že útočníci hrají v obraně a opačně. Troufám si tvrdit, že je máme přečtené víc, než mají oni nás.
Kdo je tedy favoritem na postup?
Je tady víc favoritů, mezi které patří Chodov i Bohnice. Pak je v téhle soutěži dost béček. Třeba Čafka s Admirou dokážou z kluků, kteří nehrají v áčku, poskládat výborný tým, který nám dokáže hodně zavařit. V závěsu jsou i Satalice, kde dělá dobrou práci Roman Hogen s bráchou. I oni by chtěli do I. A třídy, bude to zajímavé. My si ale dáváme postupné kroky, do každého zápasu jdeme s pokorou.
Sezonu máte rozjetou výborně. Mluvíte o dobrém mixu hráčů, krásném areálu. Kam až Bohnice míří?
A jsme zpátky u té pokory. Tenhle tým táhne parta nadšenců, je to o osobní angažovanosti všech. Utrhneme si od pusy a dáme to do fotbalu. Kdyby naše manželky věděly, kolik peněz dáváme do fotbalu, už jsme všichni rozvedení (směje se). Naše ambice můžou sahat jen do výšky naší výplaty. Myslím, že stropem by pro Bohnice mohl být časem přebor, na víc bychom neměli peníze. Ale přebor, to je daleká budoucnost, možná za pět let. Teď se chceme dostat do I. A třídy a v ní se stabilizovat. Postoupit je vždycky horší, než se udržet.
Bohnice jsou známé hlavně kvůli tomu, že tam je blázinec. Máte v plánech zpropagovat tuhle městskou část i díky fotbalu?
To víte, že si při každém zápase vyslechneme, že jsme ti blázni z Bohnic, už jsme si zvykli. Ale Bohnice jsou známé taky díky tomu, že máme velmi silnou podporu fanoušků a to i na venkovní zápasy. Stává se, že je na našem zápase třeba 300 lidí a to nám mohou závidět týmy, které hrají mnohem vyšší soutěže.
A kolik jich dorazí na hřiště Chodova?
Slíbili, že dorazí. Necháme se překvapit.
-tru-
