Infernu hrozí druhý sestup, hrající trenér Sýkora si ale angažmá náramně užívá
20. dubna 2011 07:00 » Fotbalisté Inferna prožívají krušné časy. Před dvěma lety se klub spojil s Fórem Ukrajinců a poskočil o dvě soutěže výš. Od té doby ale jakoby chřadl a řítil se níž a níž. Momentálně je u dna druhé třídy ve skupině D. Žádným truchlohrám ale Inferno nepropadá. „Věřím, že se zachráníme,“ poznamenal trenér Petr Sýkora, jenž mužstvo vede od zimy. V minulosti úspěšně působil třeba na lavičce přeborových Hájů. V Infernu je navíc i předsedou klubu.
Tým neprochází zrovna jednoduchým obdobím. Proč jste se rozhodl Inferno v nelehké chvíli převzít?
Já jsem i manažerem ve Sportovním areálu v Mikulově ulici v Praze 4, takže jsem Inferno sledoval. No, a když pak byla šance je převzít, tak jsem do toho šel. Jsem předseda klubu a taky si ještě tuhle soutěž zahraju. Užívám si to a věřím tomu, že se zachráníme.
Minulá sezona byla z pohledu klubu katastrofální. V I. B třídě uhrál pouze bod. Čekalo se, že tým zabere, ale zatím je u dna tabulky i v nižší soutěži. Proč?
Já se k minulé sezoně nemůžu nějak vyjadřovat, to jsem tenhle tým ani neznal. Já jen vím, že než jsem k týmu šel, tak se stávalo, že na trénink přišlo třeba pět, šest kluků a byla to taková sranda. V zápasech pak někdy dostal tým dardy jako hrom. Teď to funguje jinak. Tvoří se u nás skvělá parta, všechny to baví a na tréninku mám třeba patnáct, šestnáct lidí. Dopracovali jsme to tak daleko, že musíme na zápasy dělat nominaci.
Na jaře Inferno uhrálo čtyři body a není v úplně beznadějné pozici, přesto balancujete na hraně dalšího průšvihu. Uvědomujete si, že může přijít další sestup?
Sestup by mě tedy mrzel, ale kdyby k tomu došlo, život by šel dál. Já klukům říkám, když nemáte na druhou třídu, no tak spadnete a budete hrát níž. To přece není žádná tragédie, byť se sestupu samozřejmě chceme vyhnout a já věřím, že to dokážeme. Když bude dobrá parta a všechno bude fungovat, tak půjdeme nahoru. Jsou u nás kluci z celé republiky, kteří mají chuť na sobě pracovat. Je na nich vidět to nadšení. A já si ho užívám s nimi. Mám vedle sebe ještě jednoho zkušeného obránce. Spolu tvoříme nejstarší stoperskou dvojici v Evropě a pak jsou tam ti učenliví studentíci.
Čekal jsem, že tenhle rozhovor bude spíš pesimistický a z vás sálá radost. Vy si to angažmá v Infrernu vážně užíváte...
Protože mám pracovité a učenlivé hráče, nejsou to žádní frajírci. Ne všechno se daří hned, ale když člověk vidí tu radost, když se jim povede signál, nebo nějaká akce. To je paráda. A když jsme vyhráli nad Benicemi, tak to byla euforie. Klukům úplně zářily štěstím oči, začali si věřit. Hned padaly nějaké sázky, kolik toho vyhrajeme, přišlo hecování. Pak jsme hned v dalším zápase prohráli a spadli z hrušky na zem, ale jedeme dál. Krásně se na to kouká, jak ti studentíci chtějí.
Dáváte hráčům v tréninku pořádně do těla?
Dvakrát týdně trénujeme, ale pracuje se hlavně s míčem, my neběháme. V zimě jsem viděl Union Žižkov, jak si dávají do těla, ale u nás to je něco jiného. Chci, ať to kluky baví.
Klub se potýká s problémem, že nemá domácí prostředí. Je i tohle důvod horších výsledků?
Ale my hrajeme domácí zápasy na Mikulově ulici, kde je fantastická umělka, řekl bych, že jedna z nejlepších v Praze. Každý den se tady o hřiště staráme, je tu výborné osvětlení. Myslím, že v tomhle směru je na tom Inferno dobře.
Jenže výsledkově to pořád není ono...
My jsme mohli mít těch bodů na jaře daleko víc. Třeba teď naposledy jsme nad Dolními Měcholupy vedli a nakonec těsně prohráli. Nebo třeba dostaneme gól z půlky. S Kolovraty, v době kdy byly třetí, jsme hráli nerozhodně 3:3. A tenhle soupeř dal Infernu na podzim osm gólů. Kluci si ověřují, že tuhle soutěž můžou hrát a vyhrávat zápasy. Je to i pro mě ohromná výzva, abych tenhle klub zvednul a pomohl mu. Navíc na sebe necítím žádný tlak, když jsem předseda klubu a taky trenér.
Takže jste neodvolatelný. Jak dlouho hodláte na lavičce týmu vydržet?
Já chci hlavně všechno v klubu stabilizovat. Pokud by se stalo, že by Inferno spadlo, tak určitě budu pokračovat dál. Nebo se po čase může stát to, co na Hájích. Chtěl jsem změnu, tak jsem tam přivedl kvalitního kouče Zdeňka Slabého, svého kamaráda. Šel jim pomoct a už tam funguje kolikátý rok. Takže pokud jednou skončím, musel by za mě přijít jiný kvalitní trenér.
Inferno ale také dluží na svazu desítky tisíc korun. Brzdí činnost klubu ekonomické potíže?
Všechno to vzniklo před začátkem soutěží. Jak už jsem říkal: náš areál je u ZŠ Mikulova, spoléhali jsme na to, že týmy v pohodě doplníme. Jenže se zkrátka projevilo, že fotbal už mnohdy není sportem číslo jedna, kolem mají dobrou mládež i Háje. Zkrátka jsme neměli dost hráčů. Tak jsem se radši rozhodl, že soutěž odhlásíme. Nesnáším totiž hru na černo, proto jsme zvolili tuhle variantu a vznikly resty. To hned máte třicet tisíc korun.
Jenže dluhy je potřebné splatit.
Zrovna teď v úterý jsem jednal se zástupci svazu. Řešit se to musí, my se tomu nebráníme a je jasné, že musíme všechno zaplatit, jinak by nás nepustili do další sezony. A my určitě chceme hrát a zlepšovat se.
Aktuální spodek tabulky II. třídy skupiny D
9. Dolní Měcholupy B 16 bodů
10. Čechie Uhříněves B 14
11. Benice 13
12. Inferno 11
-sks-
