I. B třída zažívá velké drama: Dva týmy se dělí o jeden stadion a soupeří postup
19. května 2010 07:00 » Velmi pikantní souboj je k vidění v I. B třídě skupině A. O postup se tady přetahují dva celky, které hrají domácí zápasy na stadionu Nuslí. A o uplynulém víkendu se utkaly v přímém souboji: duel mezi 1999 Praha a Nuslemi skončilo3:3, když „hosté“ vyrovnávali až v nastaveném čase zápasu. „Byl to nešťastný vlastní gól, velká škoda, moc jsme chtěli vyhrát, což by nás posunulo do čela tabulky,“ lituje Andrej Šnajder, hrající předseda klubu 1999 Praha, který byl v tomto zápase veden jako domácí tým.
Takže jste po zápase hodně zklamaní?
Samozřejmě. Byli jsme před zápasem za Nuslemi o bod zpátky, výhrou bychom se vyhoupli do čela. Podle toho jsme také přistupovali k přípravě na zápas. Bylo to celkově hezké utkání, přišlo dost diváků, jen je velká škoda, že jsme nedokázali udržet náskok. Třikrát jsme vedli a soupeř třikrát srovnal. První gól jsme dostali na konci prvního poločasu, druhý gól asi půl minuty poté, co jsme zvýšili na 2:1, třetí gól padl ve druhé minutě nastavení a byl to vlastenec. Takže velká smůla, i předchozí gól byl polovlastní, když směr střely změnil tečí náš obránce. My jme stříleli hezčí góly, ale na to se nehraje. Výsledek je 3:3, ale musím uznat, že to byl vyrovnaný zápas, šance byly na obou stranách, podle průběhu je to asi zasloužené. Jenže když vedete ještě v nastaveném čase, hodně vás štve, že zápas nedotáhnete k vítězství.
Navíc ve chvíli, kdy hrajete s největším soupeřem v boji o postup.
Ano, chceme do I. A třídy. Bohužel jsme si před Nuslemi nevytvořili náskok, ale nic se neděje. Jedeme dál, do konce je ještě pět zápasů, musíme všechny vyhrát a doufat, že Nusle někde zaváhají.
A co když ne?
Nebyla by to žádná tragédie. Když se nám postup nepodaří letos, pokusíme se o něj příští sezonu. Loni jsme se zachraňovali, letos jsme měli cíl, abychom o záchranu nehráli. V polovině soutěže jsme byli první, tak jsme cíle přehodnotili, když jsme si to tak pěkně rozehráli. Od minulé sezony jsme posílili, naše ambice vyplynuly až v průběhu.
Jakou teď podle vás máte na postup šanci? Odhadnete to třeba v procentech?
To bych nerad. My jsme Nusle na podzim porazili 7:0, ale zlepšily se. Posílily a jdou sveřepě za postupem. Může se samozřejmě stát, že všechno vyhrají, ale my věříme, že ne. I Nusle, stejně jako nás, čekají ještě hodně těžké zápasy.
Své domácí zápasy hrajete právě na stadionu Nuslí. To musel být hodně zvláštní zápas, ne?
Trochu zvláštní to bylo. Třeba někteří hráči Nuslí zamířili před zápasem na naší lavičku, protože jsme byli domácí. Až pak si uvědomili, že jsou hosté. S Nuslemi jsme se na stadionu potkávali už dřív, ale teď je kuriózní, že oba celky hrají o postup.
Byl kvůli tomu zápas hodně vyhecovaný?
Na hřišti to extra vyhecované nebylo. Ano, byly tam ostřejší zákroky, ale nic přehnaného. Útočník Nuslí byl vyloučený poté, co zajel do našeho brankáře po druhé žluté kartě. Už jsme ale hráli i vyhrocenější zápasy, tohle probíhalo dobře. Možná to bylo trochu vyhrocené ze strany diváků, ale to k tomu patří. Přišlo asi sto lidí, atmosféra byla celkem bouřlivá.
Jaké máte s Nuslemi vůbec vztahy?
Je to spíš rivalita. Stalo se nám, že nás nenechali hrát poslední podzimní a první jarní zápas na umělé trávě, což pro nás nebylo úplně ideální, protože jsme na tohle hřiště zvyklí. Ale Nusle mohou rozhodovat, je to jejich stadion. My jsme Na Děkance v této sezoně proti Nuslím ztratili první body.
Přesto jste stále ve hře o postup. Díváte se i dál?
V první řadě přemýšlíme o I. A třídě, co bude potom, to bych nepředjímal. Kdyby se nám nepodařilo postoupit letos, určitě bychom se o to pokusili příští rok. A když se postoupit podaří, tak bychom se rozhodně nechtěli hned vracet zpátky. Jiné dlouhodobé plány nemáme.
Váš tým znal před pár lety málokdo. Cítíte, že prestiž značky 1999 Praha stoupá?
Podvědomí o našem klubu je rozhodně o dost vyšší než bylo před několika lety. Dlouho jsme bojovali ve III. třídě, pak ve II. třídě. Teď už nás lidé znají. Když jsme před 11 lety klub zakládali, říkali nám, že nevydržíme a rozpadneme se. Jsem rád, že jsme se na fotbalové mapě v Praze zabydleli a ví se o nás.
Na soupisce máte dost hráčů, kteří dřív hráli výš. Nabalují se s postupem času i další?
Je pravda, že máme docela dost hráčů, kteří v minulosti hráli výš, je tady třeba silná skupina kluků, kteří prošli Motorletem, někteří zase Krčí. S ní máme celkově velmi dobré a přátelské vztahy.
HRAJEME V KŘEČI. STEJNÉ JE TO V I. B TŘÍDĚ I PREMIER LEAGUE, ŘÍKÁ KOUČ NUSLÍ BEZNOSKA
I Miloš Beznoska, kouč Nuslí, si spletl před zápasem proti 1999 Praha lavičku a zamířil na špatnou stranu. „Tomu jsem se musel smát, náš souboj s 1999 Praha je i tímhle pikantní. Byli jsme hosté a hráli jsme na vlastním stadionu,“ říká známý trenér, jehož tým má i po utkání s přímým sokem o I. A třídu bod k dobru.
Berete tenhle bod proti 1999 Praha?
Bod zvenku a s tímhle soupeřem je krásný, ale měli jsme na výhru. Celý zápas jsme byli lepším týmem, takticky to naši kluci zvládli výborně, jenže nás o tři body připravily individuální chyby.
Myslel jsem, že spíš budete mluvit o štěstí, protože jste vyrovnali v 92. minutě po vlastním gólu soupeře.
Samozřejmě jsme štěstí měli, ale musíme se podívat, jaké góly jsme dostali. Nejdřív náš hráč dělal po rohu místo střely zasekávačku a soupeř využil brejk čtyři na jednoho. Třetí gól jsme dostali zcela nesmyslně po kličce v pokutovém území. Když to vezmu celkově, soupeř třikrát vystřelil na branku a dal tři góly. Remíza je podle mého nezasloužená, byli jsme celý zápas lepším mužstvem. A to i v deseti lidech. I v oslabení jsme vyrovnali. K tomu vyloučení ale vůbec nemuselo dojít: útočník Smejkal naprosto nesmyslně zajel do brankáře a po druhé žluté kartě byl naprosto zaslouženě vyloučený.
Mluvil jste o bodu zvenku. Opravdu to berete tak, že jste hráli venku?
(Usmívá se) Jasně, hráli jsme venku, ale zároveň i doma. Hlavní pro mě je, že vedeme tabulku a máme bod náskok. Do konce je pět kol, bude to ještě zajímavé.
Jaké jsou vaše vztahy se soupeřem, s nímž se o stadion dělíte?
Já vůbec nevěděl, že 1999 Praha na stadionu Nuslí hrají. Nastoupil jsem k týmu po 8. kole, kdy odstoupil můj velký kamarád Mirek Siva. To bylo právě po vzájemném zápase, který Nusle prohrály 0:7. Já v tom nevidím žádný problém: dvě mužstva hrají na jednom stadionu, to lepší půjde dál. Pro nás je to pořád domácí stadion, jsme tam od úterý až do zápasu. To soupeř někde trénuje a pak přijede jen na zápas.
Je tedy mezi kluby velká rivalita?
Já se o tohle moc nestarám, soupeře jsem byl třikrát sledovat, jinak ho vůbec neznám. Vím, že se na vedení týmu nějak podílí pan Bodnár, který je známý z Krče, víc nic. Ale na úrovni vedení obou klubů je to podle mého naprosto v pořádku.
Takže zápas nebyl extrémně vyhecovaný?
Vůbec ne, bylo to v pořádku. Kdybychom měli o šest bodů víc, asi jsme, a to říkám v nadsázce, lehce vyhráli.
Proč myslíte?
Moji hráči jsou trochu v křeči. Je to velká parta, chtějí docílit úspěchu, ale hrají trochu křečovitě. Když jsem přišel k týmu, měli jsme asi sedm bodů ztrátu, byli jsme osmí. Teď jsme najednou první v tabulce, máme bod náskok. I když je to I. B třída, ať je to česká liga, Premier League nebo Bundesiga, na ty hráče to padne vždycky, ta nervozita tam je. Chceme I. A třídu vykopat, ale nehrajeme to, co bych si představoval. Přesto si myslím, že to dotáhneme do zdárného konce.
Stačí vám pětkrát vyhrát a nemusíte se na nic ohlížet.
Přesně tak. Ale tahle soutěž je strašně vyrovnaná. Nikdo, včetně nás, tady nikoho nepřehrává. I nás potrápil tým ze středu tabulky, ale my jsme ho přejeli kondičně. Trénujeme třikrát týdně, což je na tuhle soutěž dost.
Na podzim váš tým prohrál s 1999 Praha 0:7. Vím, že jste u toho nebyl, ale padla na to před zápasem řeč?
Ne, vůbec, kluci se o tom nebavili. Tohle byl právě poslední zápas mého předchůdce. Já nastoupil až potom a bylo pro mě důležitější tým nastartovat, než se babrat v minulosti. Dá se říct, že se to povedlo.
Prozradíte váš recept?
Každý trenér má svou filozofii. Já používám cukr a bič. Myslím, že jsem si našel cestu k hráčům, máme k sobě blízko a oni plní, co chci. To nám přináší úspěch. Kdo to ale plnit nebude, i když je to I. B třída, v Nuslích hrát nemusí. Základem je pro mě disciplína, aby byli kluci připravení. Když nás pak soupeř sportovně přejede, budeme dál trénovat, abychom ho za rok porazili.
Jaký úkol jste vůbec dostal při nástupu do funkce, co se umístění v tabulce týče?
Nusle chtěly jít od začátku na postup. Vstup do sezony se moc nepovedl a v klubu vládlo rozčarování. Když mě vedení oslovilo, vůbec jsem tým neznal. Snad jen dva hráče. Ale dali jsme to dohromady, daný cíl zatím splňujeme. Doufám, že to vyjde. Po tom zápase s 1999 Praha si už věříme.
Ve vaší sestavě můžou fanoušci vidět jména jako Hucek, Hauzr nebo Novák. To jsou ostřílení hráči. Přitom jste mluvil o křeči. Oni by takto vypjaté momenty měli zvládat, ne?
Tak třeba Láďa Hauzr, toho jsem měl ve třetí lize na Admiře, měl by to být klíčový hráč, ale dolehlo to na něj. Je to ohromně poctivý kluk, jenže je úplně přemotivovaný. Sice dál gól, ale co nedal za stavu 2:2? Šel sám na branku a zůstal mu míč pod nohou. I hráči, co prošli vyššími soutěžemi, jsou někdy ve stavu, že je nepoznávám. Hucek hrál na Krči, Novák zase ligu na Žižkově. Věřím, že i zkušenosti takových hráčů nám k I. A třídě pomůžou. Trénujeme poctivě, pořád se povzbuzujeme.
A co dál? Lákají vás v případě postupu i vyšší soutěže?
Na rovinu říkám, že vedení ambice má. Lidé kolem klubu říkají, že Nusle patří do přeboru. Ještě ale nejsme ani v I. A třídě. Když se tam dostaneme, není to nereálný cíl. Kopanina B ukazuje, že to jde. Teď se ale musíme soustředit na závěr I. B třídy, ještě to bude hodně zajímavé, ale pevně věřím v náš úspěch.
-tru-
Program obou soupeřů v závěru I. B třídy
22. kolo
Lochkov – 1999 Praha
Nusle – Radotín B
23. kolo
1999 Praha – GORDIC
Zličín B – Nusle
24. kolo
Lipence – 1999 Praha
Nusle – Inferno
25. kolo
1999 Praha – Čakovice
Podolí B – Nusle
26. kolo
Řepy – 1999 Praha
Nusle – Modřany