Hvězda přeboru Šafránek: Tolik gólů ani karet jsem nikdy nenasbíral

5. července 2016 07:00 » Osmnáctkrát. Přesně tolikrát byl záložník Uhelných skladů Vojtěch Šafránek vybrán jako nejlepší hráč zápasů v Pražská teplárenská přeboru. V tradiční anketě, v níž hlasují trenéři a redaktoři tohoto webu, se nikomu této pocty nedostalo vícekrát. O jednu nominaci méně získal branický kapitán Milan Cvrček, třetí skončil o další bod zpět Petr Viktorin, který v Třeboradicích už dlouhodobě hraje výborně. Ale Šafránek se dostal na vyšší číslo.

Vojto, je to pro vás příjemné ocenění?
Určitě je. Beru díky tomu tu sezonu aspoň jako trochu povedenou, když to nedopadlo tak dobře pro celý náš tým. (Uhelné sklady v přeboru chtěly být mezi nejlepšími a skončily až 11.)

Sledoval jste tu soutěž a že jste v ní takto nahoře?
Vůbec ne. Až někdy ve dvou třetinách sezony mi o tom řekli kamarádi, že taková soutěž vůbec existuje.

Jaké hráče byste vybral vy osobně jako nejlepší z přeboru na jednotlivých postech?
Ze zálohy se mi nejvíce líbí Tomáš Pešír z Kopaniny. Je to super hráč, podrží balon a má výbornou techniku. Z brankářů bych asi vybral našeho Tondu Kučeru, jsem moc rád, že nám chytá právě on. Jsem z něj nadšený, jak běhá po celém vápně. Z útočníků se mi líbí třeboradický Petr Junek, který podrží balon a dokáže zakončit z každé pozice. No a z obránců... To ani nemohu říct, protože ty na očích tolik nemám.

Můžete být tedy spokojen alespoň sám se sebou, když jste říkal, že týmu to úplně nevyšlo?
Určitě můžu. Nikdy v životě jsem nedal 21 gólů za sezonu. Hlavně se mě drželo celou sezonu zdraví, to beru za zázrak.

Chuť si ale Uhelné sklady určitě spravily ve vítězném finále Teskahor Poháru, že?
Rozhodně, to spravilo chuť úplně všem. Jak říkal trenér: napravilo to jinak zpackanou sezonu. Je to pro mě největší úspěch v kariéře.

Finále se hrálo v Ďolíčku, bylo to pro vás výjimečné?
Byla to paráda, atmosféra i neskutečný trávník. Takový jsem naposledy zažil v Rakousku na soustředění.

Před finálovým zápasem jste vyhráli pětkrát v řadě, ale poslední dva zápasy sezony jste pak dostali příděly 1:6 a 0:4. Co se stalo?
Bylo to od nás hodně laxní. Byli jsme uspokojení a už jsme se na zápasy tolik nesoustředili.

Co chybělo k tomu, aby to bylo celkově v sezoně lepší? Větší vyrovnanost výkonů?
Já si myslím, že pořádný střelec, který by dal z každé pozice gól, přesně jako loni Zdeněk Zmeškal. Museli jsme se také často sehrávat, protože jsme byli hodně pospojovaní. Ten gólový útočník bylo to, co nám k tomu chybělo.

Jak se vůbec trénuje pod Robertem Hlavicou? Na první pohled to musí být dost bouřlivé...
Já jsem za to moc rád, že máme trenéra, který je bouřlivý, protože já jsem taky takový. Dává mi volnost a já si můžu na hřišti, v uvozovkách, dělat co chci. Takže jsem rozhodně spokojený.

Když jsme u té bouřlivosti. Aktivní jste hodně, kromě 21 nastřílených gólů máte také sedm žlutých a dvě červené karty. Co vy na to?
(směje se) Tohle se mi nestalo ještě nikdy. Nikdy jsem červenou nedostal a žlutých taky minimálně. Možná je to tím, že hraju za Uhelky, jejich zápasy jsou dost často vyhecované. S červenou kartou se mi to stalo opravdu poprvé.

Pouze jediný hráč v celé soutěži měl těch červených víc než vy. Víte kdo?
Ne, to nevím.

Nějaký Jakub Sainer z Uhelných skladů...

No vidíte. (směje se)

Zápasy Uhelných skladů jsou pro diváky skvělé. Hodně gólů na obou stranách, sem tam ta červená. Vy nenudíte.
Většina zápasů je hodně vyhecovaná. Ale také jsme dělali řadu chyb, ze kterých jsme pak ty góly dostávali. No a karty jsou také občas za řeči.

Michal Káva