Horní Měcholupy čekají na posily. S nimi by chtěly potrápit Pardubice v boji o třetí ligu

9. února 2010 07:00 » Slibné výkony zatím lemují přípravu fotbalistů Horních Měcholup. Nejlepší divizní tým z Prahy, kterému ve skupině C patří druhé místo, zatím na turnaji Vyšehradu prohrál s třetiligovým Sezimovým Ústím 2:4, podlehl druholigové Dukle 0:1 a naposledy bez branek remizoval s pořádajícím Vyšehradem, který působí rovněž ve třetí lize. „Proti Sezimáku to bylo ještě půl hodiny před koncem 2:2, do zápasu s Duklou jsme přijeli rovnou ze soustředění, a to doslova. A s Vyšehradem jsme nedali penaltu. Kdybychom vyhráli 3:0, nikdo by se nemohl divit,“ říká trenér Roman Dubovči, který už má od vedení stanovený cíl pro jarní část divize: skončit do druhého místa.

Pane Dubovči, co vám napovídají výsledky s protivníky z vyšších soutěží?

Těší mě, že všechny zápasy byly herně vyrovnané. Druholigová Dukla samozřejmě prokázala ještě vyšší kvalitu, držela míč, měla převahu, ale nemyslím si, že by nás nějak výrazně přehrála. Umřeli jsme na neproměňování šancí. Prohrát jsme nemuseli. Vyšehrad jsem už zmínil, tam to bylo na vítězství. Zatím je to z naší strany herně pozitivní. Kluci vstřebávají tréninkové dávky, které jsou docela velké. Je potřeba potrénovat, být připravení. Pořád pracujeme na kondici, taktické a herní prvky jsme ještě nezařadili.

Takže je vaše příprava, i s ohledem na výborné postavení v tabulce a šanci na historický úspěch, náročnější než ty předchozí?

Příprava je podobná jako ta loňská. Jen jsme přidali další prvky.

Jaké?

Třeba aquavaky, které v přípravě používá třeba Slavia. Jsou to válce naplněné vodou, které kluci nosí na ramenou. Dost se u toho nadřou, využíváme je hodně, kluci si je už určitě zamilovali. (směje se)

Jak jsou vaky těžké?

Vejde se do nich 20 litrů, ale ideální je, když to uvnitř šplouchá. To znamená tak dvanáct, třináct litrů, aby se voda přelévala.

Inspiroval jste se právě Slavií nebo byste k této tréninkové pomůcce přistoupil i bez ní?

Já jsem chtěl vaky využívat už dřív, ale tenkrát jsme je nekoupili. V průběhu roku se nějaké vaky pořídily, pak jsme přikoupili další, takže jich teď máme dostatek, aby zbylo na každého. (usmívá se) Kluci s nimi běhají, skáčou, protahují se. Možností jejich využití je spousta, využíváme celou škálu. Dál pak chodíme do tělocvičny, čekají nás spinningy, boxovací pytle... Uvidíme, co se nám ještě do konce zimy povede. Letos je bohužel krutá, což všichni pociťujeme. Kluci toho mají dost, ale musí to vydržet. Někdy jsou dávky možná větší, než byly dřív, na zimním soustředění jsme trénovali třikrát denně, takže tam kluci neměli čas na nic jiného než na spánek. Trénujeme v podstatě každý den. V týdnu je jeden den volna.

Ještě bych se vrátil na začátek přípravy, ten tak optimisticky nevypadal.

První zápas jsme odehráli s druholigovou Vlašimí, do kterého jsme šli jen po dvou výbězích. Vlašim chtěla za každou cenu hrát, my jsme se předtím sešli opravdu jen dvakrát a podle toho to taky dopadlo – prohráli jsme 8:1. Taky jsme ale soupeři darovali sedm branek. Co my jsme provedli za chyby? To byste neviděl ani u starších žáků. Na rozběhání to byl ale dobrý zápas. Nedávám mu velký význam. Pak jsme porazili mimo turnaj Brandýs nad Labem 7:0 a Kunratice 6:1.

Celkově se tedy dá říct, že proti slabším soupeřům potvrzujete roli favorita a proti silnějším jste vyrovnaným soupeřem. To musí hráčům dodávat sebevědomí, ne?

Je na každém hráči, jak si to přebere. Pokud správně, mohou nám dobré výsledky a nadějná hra pomoct. Pokud si ovšem hráči budou myslet, že když hráli vyrovnaně s druhou ligou, takže to v divizi půjde samo, to asi ne. Chci věřit tomu, že si to všichni přeberou správně. Samo nikdy nic nepřijde.

A už přišlo rozhodnutí vedení s jakými cíli půjdete do jara?

Sezení už proběhlo a vedení po podzimu rozhodlo, že byť je na Pardubice devítibodová ztráta, pokusíme se je ještě potrápit, případně zkusit udržet současné druhé místo. Bylo mi přislíbeno, že tým bude doplněný o kvalitní fotbalisty, abychom rozšířili kádr a zdvojili všechny posty. Pak si nikdo nemůže myslet, že má jisté místo.

O jaké posílení by mělo jít?

Na posilách se intenzivně pracuje, sám jsem v očekávání. Prozradím vám, že jde o dva hráče do zálohy, po jednom do obrany a útoku. A jsou to hráči z divize, třetí i druhé ligy. Pokud se tyhle přestupy povedou, budu maximálně spokojený. Ty hráče jsem oslovil, jsme s nimi domluvení, záleží ještě na dohodách mezi kluby. Snad to vyjde.

Jsou i nějaké odchody?

Vrabec to od začátku přípravy zkouší ve Vlašimi. Vypadá to, že si ho tam nechají, ještě to není dořešené. Je to motivace i pro ostatní, že se mohou dostat výš.

To by se mohlo povést i Měcholupům, sezonu máte velmi dobře rozjetou. Na vašich internetových stránkách věří 26 procent fanoušků, že postoupíte do třetí ligy. Co tomu říkáte?

Koukal jsem na to, ale taky si tam hodně lidí myslí, že spadneme. (směje se) Ne, vážně. Do soutěže zbývá ještě hodně času, zatím se tím nijak nestresuji. Nervozitu necítím a žádný tlak si nepřipouštím. Nervozita přijde tak dva týdny před soutěží. Co mě teď děsí, to jsou spíš klimatické podmínky. Pokud se nevylepší, neminou nás první zápasy na umělé trávě, z čehož moc velkou radost nemám já ani hráči. Úvod jara přitom bude hodně důležitý, od něj se bude druhá půlka sezony odvíjet. V současnosti na umělce trénujeme, ale bohužel nás postihlo dost zranění. Kolena, vazy, zhmožděniny. Na marodce teď máme šest lidí, obávám se, aby to nebyla dlouhodobější zranění. Pak by naše příprava utrpěla.

Divize začíná až v půlce března, přesto: sledujete už své soupeře?

Dívám se na jejich výsledky, sestavy. Že bych je objížděl živě, to ne, na to je ještě čas. I soupeři testují a zkouší. Ale vím, že Pardubice získaly Rešetára, což je futsalový reprezentant, zkušený Radim Holub bude hrát v Chrudimi, dost posiluje i Převýšov. Já ale doufám, že se bude brzo mluvit i o našich posilách.

-tru-