Háje se opět nedočkaly výhry: s Aritmou ztratily čtyřgólový náskok!

12. května 2009 07:00 » Čekání fotbalistů Hájů na premiérovou jarní výhru se minimálně o týden odkládá. Tým se ve druhé polovině výsledkově trápí, což potvrdil poslední zápas s Aritmou: Háje vedly o poločase 4:0, ale utkání nakonec zremizovaly 4:4, když si domácí hráči dali dva vlastní góly. „V závěru jsem se ještě bál, abychom neprohráli,“ přiznal trenér Zdeněk Slabý.

A co jste si říkal o poločase, kdy jste vedli 4:0?

Rozhodně jsem si neříkal, že je něco jistého, ale napadlo mě, že jsme té první jarní výhře blízko a mohlo by to vyjít. Jenže to zase nevyšlo. Nevím, jestli jsme my hráli tak dobře nebo oni tak špatně, ale první půli jsme zvládli parádně.

Co se stalo pak?

Hned po půli si dal Dub nešťastný vlastňák, brzy přišel druhý gól. Byla tam asi ztráta koncentrace, od té doby jsme byli zoufalí, zato Aritma do toho šla bojovně, šla za vyrovnáním.

To se Aritmě podařilo dvě minuty před koncem, kdy si míč do vlastní sítě srazil obránce Hrůza. K výhře vám chyběl opravdu malý kousek.

Byl to přetažený centr na zadní tyč, kterou jsme nepokryli. Naše klasika. Od Hrůzy tam byla snaha odkopnout prudký míč a spadlo to od břevna do brány. S tím mohl ale těžko něco dělat. To první vlastňák byl mnohem nešťastnější: Dub míč tečoval stehnem tak, že přeletěl brankáře a spadl přímo do vinglu.

Co se dělo po vyrovnání? Neměl jste strach abyste ještě neprohráli?

Klidně se to mohlo stát. Nastavovaly se tři minuty, trenér Aritmy hnal soupeře do útoku, ještě tam byly nějaké závary. Byl to divoký zápas. Kdybychom vyhráli první půli 6:1, tak se nikdo nemohl divit. Měli jsme tam ještě dvě vyložené šance. Jednou Soucha pálil ukvapeně, ač byl sám na velkém vápně, podruhé můj syn šel po geniální přihrávce Janouška sám na branku a nestačilo mu ani hrazení za ní. No ale druhá půle, to bylo úplně obrácené. Šest nebo sedm gólů jsme mohli dostat my. Když Aritma snížila na 4:2, byl místo naší obrany průchoďák. Kluci byli dole.

Jaké padly vůbec o poločase pokyny v kabině?

Bavili jsme se o zápase na Zličíně, když jsem ještě netrénoval, dva roky zpátky. Tam kluci vedli v 65. minutě 3:0 a byli rádi, že neprohráli. Bavili jsme se o tom, že musíme vydržet patnáct nebo dvacet minut bez obdrženého gólu a bude to dobré. Jenže jsme to nevydrželi ani tři minuty. Možná to bylo i tím, že moc nechci měnit styl. Měli jsme možnost se zatáhnout, hrát pečlivou obranu a čekat na brejky. Jenže naše hra je jiná, fungovala, nechtěl jsem do toho sahat, zatáhnout se a vsadit na totální defenzivu.

Takže hrajete za každou cenu pro diváky?

(Usměje se) No, musíte se tím fotbalem bavit. Naši fanoušci říkali o poločase, ať necháme soupeře dát aspoň gól a nakonec u nás mohla Aritma vyrát. Možná to je záležitost i fyzického fondu. Ne, že bychom nějak nemohli, protože jsme první půli létali nahoru dolů, ale určitý styl s napadáním nedokážete hrát devadesát minut. Kdyby nebyl poločas a zápas pokračoval dál, tak věřím tomu, že bychom byli schopní hrát stejný styl ještě minimálně 25 minut a byli bychom pozornější. Koncentrace ale o půli polevila, na hráče to pak padlo, bylo to v psychice. Soupeř naopak vycítil, že to jde.

Co po tomhle utkání říkali hráči?

Kluci si uvědomují, že tohle není dobře. Po zápase seděli v kabině a říkali, že jsme zoufalí, že nemůžeme nic vyhrát, že si to snad ani nezasloužíme. Musíme se prostě oklepat. Oni ví, že to takhle nejde. Padla na nás deka a přestalo se bojovat. Možná si taky mimo kabinu říkají, že to byl prokoučovaný zápas, že jsme to mohli ve druhé půli totálně zavřít, ale to jsem prostě nechtěl udělat. Dám vám příklad Němců, kteří věří svému systému a praktikovali ho ať vedli nebo prohrávali. Jenže pravda je ta, že Němci jsou buldoci, typy jako byl Sammer. My jsme spíš víc techničtí a jsme Slované, možná se víc blížíme k Balkánu, že se necháme rozhodit.

Nestraší vás trochu, že se předposlední Vyšehrad B přiblížil už na rozdíl tří bodů?

Nemůžu říct, že jsem z toho klidný. Rozhodně to neberu tak, že už jsme zachránění, ale vypadá to, že z divize nikdo nesestoupí a na Královice máme náskok 13 bodů. Do konce je šest kol a Královice ještě hrají s Kopaninou, takže je pro ně vlastně ve hře už jen 15 bodů. A že by do konce přeboru pětkrát vyhrály, to se mi nezdá.

-tru-