Gólman Víšek v Admiře končí. Klub se rozhodl dát šanci mladším brankářům

2. ledna 2018 07:00 » Je konec. Brankář Petr Víšek po dvou letech v divizní Admiře balí a hledá si nové angažmá. Vedení klubu se rozhodlo vsadit na mladší gólmany a dohodlo se se zkušeným brankářem na ukončení spolupráce. „Nějaké náznaky, že bych mohl skončit, jsem během podzimu měl. Ale myslel jsem, že když to přijde, tak až v létě. Nakonec jsme si podali ruku, poděkovali mi za služby a je jasné, že končím. Je hezký, že mi to řekli před Vánocemi a je čas rozhodit sítě,“ říká 38letý Víšek.

Mluvil jste o náznacích možného konce, přesto mi přijde, že jste počítal s pokračováním v Admiře. Jak to bylo?
Já jsem si říkal, že bych vydržel ještě dva, tři roky a klidně bych v Admiře ukončil kariéru. Vedení mi teď ale řeklo, že chce stavět na mladších hráčích. Řekl jsem jim do očí, co si o té věci myslím, že ta vize není v tuhle chvíli nejlepší. Fotbal hraju víc než třicet let, tak nějaké zkušenosti mám. Ale stojí si za svým a já jim přeji, aby to fungovalo. Dohodli jsme se a pro mě je plus, že jsem volný hráč a Admira za mě nebude chtít po novém klubu peníze. Budu zadarmo. Je tam jediná podmínka, že nepůjdu k někomu, kdo by mohl Admiru ohrozit v boji o druhé místo v divizi C.

U trenéra Tichaie jste byl jasnou jedničkou. Když v klubu skončil, chytal jste dál. Měnila se po výměnách koučů nějak vaše pozice?
S trenérem Tichaiem máme hodně podobné názory na fotbal. A on ví, že bez zkušených hráčů to nejde hrát. Za těmi fotbalisty mladí jdou. Proto měl trenér Tichai osu ze zkušených kluků, kde byl i Martinic, Majer, Mošna. Okolo pěti šesti kluků pak můžou fungovat mladší kluci. Myslím, že ani další trenér Peřina do toho nechtěl sahat. A když na konci podzimu přišel trenér Jirka Hruška, tak to měl dané stejně. Vedení to s ním řešilo a co mám informace, tak mě chtěl. Ale dopadlo to jinak, vsadí na mladší gólmany. Jak jsem říkal, přeji Admiře, aby jí to fungovalo.

Klub se rozhodl sázet na mladší fotbalisty, není v tomhle směru jediný. Znamená to, že mohou mít problémy i další zkušenější hráči? Hodně se mluvilo o tom, jak je na tom třeba kapitán Martinic, který byl i zraněný.
Honza patří mezi zkušenější kluky. Za sebe můžu říct, že na hřišti Admiře vždycky pomohl. Jestli mu někdo třeba vyčítá menší rychlost, tak si musí uvědomit, že on umí číst hru. Je nesmírně platný a vždycky když naskočil, byl tam z jeho strany herní bonus.

Máte pocit, že vám poslední podzim vyšel hůř než předchozí sezony v Kobylisích?
Nemyslím si, že to byl ze strany Admiry celkově špatný podzim. Samozřejmě, že jsme lepší výsledky střídali s horšími. Neměli jsme tým, který měl vyhrát všechny zápasy. Navíc si musíte uvědomit, že na každé mužstvo někdy padne deka a my nejsme frajeři z Premier League. Jasně, dva, tři zápasy se nám na podzim nepovedly. Nevyšel nám konec podzimu, doma jsme hráli ale lépe. Potvrdilo se, že týmy ze spodku se na nás dokázaly vyhecovat a my jsme naopak odehráli dobré zápasy s lepšími soupeři, jako třeba Živanicemi.

Momentálně jste tedy bez angažmá, ale v kariéře chcete pokračovat. Už se sbíhají nabídky?
Jak už jsem říkal, je dobře, že jsme se dohodli na konci v Admiře už před Vánocemi. Určitě bych totiž rád pokračoval v kariéře. Jednu nabídku už jsem dostal, byla z pražského přeboru. Nechci, aby to vypadalo divně, ale myslím, že na přebor mám ještě čas, ještě se na něj necítím. Rád bych ještě chytal v divizi nebo ČFL.

To si docela věříte...
A proč ne? Zdraví drží, myslím, že výkonnost mám. Jasně, každý někdy udělá chybu, a já si myslím, že umím být soudný. Je přece logické, že bych chtěl chytat co nejvyšší soutěž, pokud to půjde. A já za sebou nějaké výkony mám. Dokud nebudu v brance trapnej, tak chci být co nejvýš. V Admiře už jsem jednou púsobil – tři roky, teď končím po dvou letech a určitě klubu nepřeji nic zlého. Třeba s fanoušky jsem měl vynikající vztah.

To je pravda, stačilo poslouchat, jak vám kromě fandění během utkání drží speciálně palce při penaltových rozstřelech.
Myslím, že takové fanoušky jen tak někdo nemá. Já jsem klidně po zápase zašel za nimi do hospůdky, dal jsem si s nimi pivo a rozebrali jsme zápas. Jezdili s námi i ven a fandili nám, jsou super.

Někdy jste ale po utkáních pospíchal. Hrajete malý fotbal, plážový fotbal, trénujete. Trenér Tichai během svého působení říkal, že toho máte tolik, že nemáte ani čas se zranit. To musí být někdy síla tohle vydržet, ne?
No zvláště, když normálně pracuji. A pak se mi třeba stalo, že jsem po práci měl od pěti trénink na Admiře s dorostem, za hodinu mi začínal můj trénink v klubu, od půl osmé jsme měli trénink s ženskou reprezentací plážového fotbalu. Plážák taky navíc hraji. K tomu zvládám i hanspaulskou ligu. Ve veteránské lize jsme s Klokanem udělali dva tituly a s mladšími kluky jsme hráli ve druhé lize střed tabulky. Dá se říct, že někdy jdu z fotbalu na fotbal, pořád strečuju a musím to zaklepat, zdraví drží. Asi si tím vytížením kompenzuji pracovní stres. Baví mě to, neděláme to určitě pro peníze. 

Na konci roku byla nejlepším sportovním kolektivem uplynulého roku vyhlášena reprezentace malého fotbalu, kde Česko vyhrálo mistrovství světa. Mám vás zafixovaného v nároďáku, ale na MS jste chyběl. Co se stalo?
V širším kádru reprezentace malého fotbalu pořád jsem. Jen poslední nominace na Evropu i mistrovství světa se mi vyhnula. Máme čtyři vyrovnané brankáře a na někoho to zkrátka muselo spadnout. Jsme vyrovnaní, ale samozřejmě mě mrzí, že jsem se na šampionát nedostal.

Jak jste mistrovství prožíval u televize?
V týmu mám samozřejmě kamarády, malý fotbal je o partě a ta je v reprezentaci fakt výborná. Přál jsem klukům u televize, psali jsme si, volali. Samozřejmě, že měl člověk radost z toho, co kluci dokázali. A na druhou stranu tam bylo lehké zklamání z toho, že jsem mohl být v něčem první na světě, což je výjimečné vždycky. Bylo to blízko a člověk si to uvědomil o to víc, když jsem byl vyhlášený nejlepším brankářem uplynulé sezony 2016/17. Vyhlašovalo se to na základě statistik, nebylo to o hlasování.

Mluvil jste o tom, že trénujete ženskou reprezentaci plážového fotbalu. Musíte být hodně trpělivý?
Je mi jasné, že nemůžu chtít po holkách to, co po klucích. Koukám na to objektivně a musím říct, že jsou holky zarputilé. Mají ten sport rády, zatnou zuby a jedou. Makají na sobě. Už jsme byli také na výjezdu v Portugalsku a ostudou to rozhodně neskončilo.

A k tomu vám dělá radost i syn. Na internetu jsem viděl, že zkouší chytat...
Hrál fotbal i hokej, ale teď spíš vyhrává hokej, získává základy bruslení. Já jsem hlavně rád, že se potatil, je šikovnej. Je to talent od přírody. Dělá mi radost.


Konec Petra Víška očima sekretáře Jaroslava Moudrého
„Je pravda, že Petr v Admiře končí. Dohodli jsme se na tom po skončení podzimu a podali si na to ruku. Důvod je jediný, rozhodli jsme se, že dál vsadíme na mladší brankáře, které v klubu máme. Rozcházíme se určitě v dobrém.“

René Machálek, sport.cz