Fotbalista-rozhodčí Žuček táhne Střešovice vstříc přeboru

17. května 2007 08:00 » Možná ho znáte spíše jako rozhodčího. Jenže Stanislav Žuček je i dobrým fotbalistou. To potvrdil minulou sobotu v zápase I. A třídy v dresu Střešovic. Tým, který se na jaře dostal do výborné formy a rychle se odpoutal z posledního místa soutěže, porazil doma v té době vedoucí Vršovice 2:0 - a Žuček dal dva góly.

„Poslední tři zápasy mi moc nevyšly. Zabral jsem v pravý čas,“ těšilo Žučka.

Ten v prvním poločas zajistil Střešovicím vedení, když po rohovém kopu doklepl ze čtyř metrů míč do sítě. Čtvrt hodiny před koncem definitivně zlomil odpor Vršovic křížnou střelou zpoza pokutového území. „No jo, křížná, levačka, sedlo mi to,“ usmíval se devětadvacetiletý Žuček, který byl blízko hattricku.

V pozici podobné situaci jako před prvním gólem ale napálil jenom obránce na brankové čáře. „Dát hattrick? Ne, to by bylo drahý. Dva nula je dobrý, to je zkušenost. Když to není potřeba, tak se nemusí dávat třetí gól,“ pokračoval zvesela.

Ve Střešovicích ani v těchto dnech není místo pro smutnění. Tým se po bídném podzimu, kdy uzavíral tabulku I. A třídy skupiny B, dere vzhůru. Na jaře patří k nejlepším, což potvrdil i proti Vršovicím. Už mu patří 11. příčka, 7. místo je přitom vzdálené pouze tři body.

Mužstvo na jaře opravdu šlape. Z osmi zápasů nasbíralo 18 bodů. Jen pro porovnání: podzim skončilo s bilancí 13 zápasů/7 bodů.

Kde nastala změna?

„Přes zimu přišel trenér Gregor s novým herním systémem, hrajeme něco jiného a pro nás i jednoduššího. Navíc se tady vytvořila skvělá parta, což je cítit i při tréninku. Trenér nás umí výborně namotivovat a to se přenáší i do zápasů,“ popisuje Žuček, střední záložník týmu.

To bylo vidět i proti Vršovicím. Střešovičtí si před utkáním stoupli do hloučku a z něj se ozvalo: „Kdo vyhraje? Střešovice!“

Hosté se rituálu domácích jen usmívali. Po utkání však měli svěšené hlavy, zatímco soupeř oslavoval. „Vršovice mě zklamaly, nehrály nic. Byl to nejslabší soupeř, kterého jsme na jaře potkali,“ tvrdí Žuček. „Sice měly dvě šance, ale i kdyby nám daly góla, tak zápas otočíme. Máme sebevědomý mančaft.“

Kromě toho, že Žuček řídí ze střední zálohy hru svého týmu, je také nejblíže rozhodčím. Ale ze svých zkušeností s pískáním ví, že je lepší si jeho výkonu nevšímat. „My rozhodčí neřešíme. Je to součást hřiště, které se nás netýká. Nemluvíme mu to toho, on je tam od toho, aby pískal, my od toho, abychom hráli,“ říká Žuček učebnicově. „Když mě ale někdo chytne za dres a rozhodčí to nepískne, tak třeba rozhodím rukama a chci faul. To k tomu patří, ale jinak se spíš snažím jim pomáhat.“

Do role rozhodčího se umí velmi dobře vžít. Pískal dlouhých dvanáct let, dotáhl to až do třetí ligy, měl našlápnuto do druhé ligy, ale poté svou slibně se rozvíjející rozhodcovskou kariéru přerušil. „Je mi to líto. Byl jsem nahoře, ale pak jsem spadl do přeboru, vyměnila se komise a pro mě to byl takový impulz, že změním priority. Dal jsem si pauzu. Čekají mě státnice,“ vysvětluje student Pedagogické fakulty a DAMU.

Fotbal hrál za Střešovice i v době, kdy pískal. Ale byl pro něj až na druhém místě. „Stihl jsem třeba pět zápasů za sezonu, to je málo.“

Teď má do fotbalu novou chuť a hlavně více času. Už se chystá na novou sezonu, v níž by se Střešovicemi rád zaútočil na postup do přeboru.

Do takhle vysoké soutěže se ještě jako hráč nepodíval, zkusil si jí jen jako rozhodčí. „Trenér bude chtít na přebor útočit určitě. A my taky. Kdyby se to podařilo, bylo by to pěkné. Přebor tady hraje veškerá mládež, tak by to chtělo ještě áčko,“ zasní se. „Chtěl bych k tomu aspoň načuchnout a přebor si zkusit. Nejsem už žádný mladík a navíc mám cukrovku, ale tohle mě láká.“

A co kariéra rozhodčího? Vrátí se někdy? „No, to nevím,“ přemýšlí.

Teď má před sebou jiný cíl: dotáhnout Střešovice mezi pražskou fotbalovou elitu.

-tru-