Dubeč vysoko prohrává. Kouč Novák z toho ale vědu nedělá, není Petržela

4. března 2008 07:00 » Při pohledu na výsledky posledních dvou zápasů fotbalistů Čechie Dubeč se nejspíš trochu zhrozíte. Dvě porážky při skóre 4:17? Optimální forma před blížím se začátkem jara vypadá asi jinak. Asi určitě. „Neděláme z toho tragédii. Máme obrovskou marodku, kdybychom byli kompletní, vypadá to úplně jinak,“ říká ale trenér Jiří Novák. Jeho svěřencům patří v I. A třídě skupině A po podzimu páté místo.

Opravdu vás to nestraší?

Ty výsledky straší na pohled, ale musíte se podívat na to, jak k nim došlo.

Povídejte.

Na zimním turnaji Uhříněvsi jsme první tři zápasy v základní skupině vyhráli a lehce postoupili do finálové skupiny. Jenže pak nastal velký problém - marodka všeho druhu a prohráli jsme všech pět zápasů.

Kolik hráčů vám chybí?

To se pořád mění, ale máme velké problémy, abychom dali sestavu dohromady. Jsou tam dlouhodobá zranění i nemoci jako angína.

Jak se s touto situací vypořádáváte?

Bereme na zápasy kluky z béčka. Nechci nijak snižovat jejich um, ale je vidět, že je mančaft nesehraný a lepíme to jak se dá. Poslední dva zápasy jsme pak narazili na velkou kvalitu. Votice nám daly sedm gólů, Týnec nad Sázavou dokonce deset. Jenže my ani neměli brankáře. Chytal kluk, co normálně hraje v obraně.

Vážně?

No jo, jinak to nešlo udělat. Když si tohle všechno sečtete, nastanou kruté výsledky. Ale musím uznat, že Týnec hrál velice dobře, i když je o soutěž níž než my. No a Votice mají výborný tým, jen Siegl nám dal dva góly během chvíle, ten se těžko brání.

Těžko se vám bránil i Žížala z Týnce, který vám dal sedm gólů, že?

No vidíte, to ani nevím, takhle jsem to nesledoval. Týnec nám dal za pět minut čtyři góly a bylo po zápase. To nás položilo.

Jak se v takové chvíli cítí trenér?

Nemůžete s tím nic dělat. Máte tam celkem dvanáct lidí. Neviním kluky z toho, že se na to vykašlali, prostě to nešlo. Asi se té marodky nezbavíme. V neděli mi volal Strnad, že má infekční mononukleózu a bude mimo tři měsíce.

To nejsou moc příjemné zprávy. Jak se tohle všechno může podepsat na psychice týmu?

Určitě to nebereme na lehkou váhu, i když jsou okolnosti takové, musíme zapracovat na sebevědomí týmu, abychom pak v soutěži nedostali na frak.

Věříte, že se zvednete?

Pořád máme tři týdny, budeme dělat všechno proto, abychom to dali dohromady. Kvalita tady bezesporu je. Když se sejdeme, nemám strach. Výsledky z poslední doby jsou ale děsivé a strašné.

Přijdou ještě na poslední chvíli nějaké posily?

Něco vyhlédnutého máme. Třeba pět minut před tímhle rozhovorem mi volal kluk, kterého jsem trénoval v dorostu, že by měl zájem k nám jít. Mám dobré kontakty po celé Praze, díváme se všude.

Tým jste převzal až na začátku letošního roku. Jak jste se vůbec v Dubči ocitl?

Šest let jsem dělal mládež na Admiře. Už jsem tam byl okoukaný, chtěl jsem zkusit štěstí u dospělých. V Dubči působí několik kluků, které jsem v Admiře vedl, byla to trochu srdeční záležitost. Teď s nimi pokračuju.

A jaké máte plány?

Po sezení s výborem jsou plány následující: na jaře stabilizovat kádr, hrát horní polovinu tabulky, pak udělat důkladnou letní přípravu a v příští sezoně se pokusit dobře rozjet I. A třídu a zkusit, jestli bychom náhodou neměli na přebor. Ale to není žádná podmínka vedení.

Vždyť ještě nemáte jistotu, že se letos zachráníte.

Není to žádný luxusní náskok, máme 7 bodů na posledního. Ale jak říkám: když se sejdeme, obavy nemám.

Ani ve chvíli, kdy se jen stěží scházíte na zápasy?

Opravdu ne. Já dostal za úkol navodit atmosféru, aby kluky fotbal bavil, aby se stmelila parta, aby nechodili na hřiště se svěšenou hlavou.

A daří se vám to?

Myslím, že daří. Teď je to sice horší po dvou výsledcích, kdy jsme vysoko prohráli, ale kluci ví, že jsem rozumný a nedělám z toho vědu. V první řadě mají fotbal jako koníček. Nechci jim nic direktivně přikazovat, nikdy jsem nebyl příznivec žádného velkého drilu. Naopak, chci to vést kamarádskou cestou. Žádný styl á la Petržela.

-tru-