Do Sňozíka mám daleko, směje se gólman Hájů Tlustý, který dal důležitý gól z penalty

24. září 2009 07:00 » I fotbalový přebor v Praze může mít svého „Sňozíka“. Brankář Hájů Martin Tlustý po vzoru gólmana ligových Bohemians 1905 ukázal, jak se mají kopat penalty: v zápase s Uhříněvsí si troufnul na pokutový kop jen devět minut před koncem, když jeho tým prohrával 0:1. A přesnou střelou k tyči vyrovnal na konečných 1:1. „Trochu jsem se bál,“ přiznal zanedlouho 22letý gólman.

Čeho?

Kdybych nedal, byl by to dlouhý běh zpátky. Bylo mi jasné, že je to trochu risk, když nedá gólman, je to jiné, než když zaváhá hráč z pole. Naštěstí se mi povedlo skórovat.

Jak jste gól oslavil?

Radši jsem běžel rychle zpátky do brány. Nebyl čas slavit. Už jsem viděl pár videí, kde brankáři slaví gól a než se vrátí, další dostanou. Jen jsem si s klukama po cestě plácnul.

Kde se to ve vás bere? Aby chodili brankáři kopat penalty, to pořád není moc obvyklé.

Já odmalička nemám problém hrát nohama. Na chatě jsem měl hřiště za barákem, chodil jsem tam pořád. Nekopu určitě jako kluci z pole, ale nedělá mi to probém. Už za minulého trenéra Sýkory jsme nedali dvě penalty a já byl dalším určeným. Jenže jsem se k tomu nedostal. Ale shodou okolností před sezonou, při turnaji v Uhříněvsi, jsme penalty kopali a tam jsem dal. Teď jsme měli trochu poslepovanou sestavu, někdo chyběl a kluci, kteří obvykle na penalty chodí, nedali. Tak jsme se v kabině před zápasem bavili, kdo by na penaltu šel a já řekl, že klidně půjdu. Možná to brali jako srandu, ale ten okamžik opravdu přišel.

Prý na Hájích právě vy určujete, kdo na penaltu půjde.

Že bych to určoval, to ne, ale trenér Slabý se mě ptá, kdo jak kope a já řeknu svůj názor.

Nemusel jste před penaltou někomu vytrhávat míč z ruky?

To ne. Uhříněves po penaltovém zákroku odkopla míč až ke mně na druhou stranu hřiště. Tak jsem míč vzal a vyrazil jsem. Kluci to dopředu nevěděli, ale asi byli rádi, protože vůbec neprotestovali. Rozhodčí se mě jenom zeptal, kdo kope.

Byl jste nervózní?

Trochu ano, uvědomoval jsem si, že bych měl dát gól, ale nebylo to tak, že by mi nervozita svázala nohy, abych nemohl chodit.

Takže Háje našly svého Sňozíka?

Sňozíka? K tomu mám daleko (směje se).

Ale zápas s Uhříněvsí se vám povedl po všech stránkách. Chytil jste navíc velké šance soupeře, prý to byly zázračné zákroky.

Tak bych to neformuloval. Jejich útočník Čejka na mě jednou běžel sám od půlky hřiště, pak si míč dost předkopnul, asi mě chtěl přehodit, ale bylo z toho polobodlo. Na konci měl ještě jednu šanci na úrovni penalty, zavřel oči a trefil mě do nohy. Kdyby míč víc umístil, neměl bych asi šanci.

Zpátky k penaltám: vy je na tréninku chytáte hráčům, ale jak trénujete jejich exekuci?

S druhým brankářem Honzou Matějovským hrajeme takovou soutěž o penaltového krále. Kopeme na sebe, dokud jeden penaltu tomu druhému nechytí. Průměrně tedy tak sedm penalt, hrajeme jednou týdně. Už jsem tedy něco nakopal.

A pořád jen vyhráváte?

Ne, Honza už mě několikrát porazil.

Kopal jste proti Uhříněvsi, což bylo derby. Pro vás to mohlo být ještě zajímavější, kdyby v brance Uhříněvsi stál brankář Jeřábek, s kterým jste vyrůstal na Hájích, ale před sezonou odešel do Přední Kopaniny. Nebo byste v takovém případě kopat nešel?

Kdyby byl Jeřáb v bráně, asi by mě to ještě víc heclo. Ta šance, abych mu dal gól, to by mě lákalo. Ale na druhou stranu by tam bylo riziko, že by věděl, jak ty penalty kopu, protože jsme spolu často trénovali. Současný brankář Uhříněvsu Kudrnáč je docela velký. Šel po ní, vystihl směr, ale chyběl mu kousek.

Když jste v pozici střelce, je vaší výhodou, že jste brankář a lépe tak dokážete odhadnout, co udělá váš protějšek?

Řekl bych, že jo. Jako gólman vidím, kam se ten druhý kouká, na co se soustředí, co dělá. Myslím, že je to jeden z důvodů, proč stále víc gólmani kopou penalty, ale i přímé kopy.

Řekněte jako penaltový odborník: jaká je nejlepší penalta, která se nedá chytit?

Prudká k tyči, aby měla střela razanci. I když brankář trefí stranu, pořád je tam strašně moc místa kolem. Já bych hráčům neradil, aby čekali na pohyb gólmana, stačí si prostě vybrat stranu a střílet. V přeboru už by měli být takoví fotbalisté, kteří nemají problém trefit se z 11 metrů kousek od tyče. Pak je to opravdu nechytatelné.

Budete na penalty chodit i nadále?

O tom jsme se ještě nebavili, ale já bych se nebál.

Tohle byl váš první gól v přeboru. Kolik jich ještě plánujete přidat?

Rozhodně bych nějaké rád přidal, to asi každý. Ale takhle moc jsem o tom nepřemýšlel. Prostě až bude penalta, asi půjdu. Uvidíme, co z toho bude.

A co přímé kopy? Ty vás nelákají?

Přímáky jsem v tréninku taky zkoušel, ale klukům jdou líp. To jim asi nechám. Chodit na přímáky, to už je risk, to není tak jistý gól jako penalta. To by se nemuselo vyplatit, navíc nejsem takový střelec jako Chilavert.

Pak je ještě šance dát gól přímo z výkopu.

To už se mi taky povedlo, i když je pravda, že to bylo v hale. Ale kdyby se hrálo na menším hřišti, třeba v Uhříněvsi na umělce, tak by to asi šlo, ale musel bych mít obrovské štěstí.

Asi si teď hodně vyslechnete v kabině.

Jo, kluci mají hlášky, že našli nového střelce, píšou mi i kamarádi, že Háje konečně zjistily, kdo tam má kopat penalty.

Teď vás čeká Libuš. Dá se říct, že se na zápas venku těšíte víc, protože se bude hrát na přírodní trávě, což je pro gólmana příjemnější?

Já určitě radši chytám na trávě než na umělce. Doufám, že je na Libuši pěkný pažit. Kluci jsou zase zvyklí na umělku, už ani nechtějí trénovat na trávě. Pro mě je to větší rozdíl. Zápas na Libuši pro nás bude každopádně hodně důležitý, jsme na tom v tabulce podobně, ideální by bylo, kdybychom tam nedostali gól. Uvidíme, nakolik budeme mít sestavu pohromadě. Rozhodně tam pojedeme hrát dobrý fotbal.

Ten Háje celkem předvádí, ale s výsledky už je to horší. Jako nováček jste skončili na 9. místě, pak ale přišlo 14. a 15. místo. Čím to?

Nevím... Parta je tady dobrá, v tomhle směru to funguje. Neřekl bych, že máme špatný tým a měli bychom hrát o záchranu. Třeba s Kopaninou jsme vždycky hráli vyrovnané zápasy, nebyli jsme o moc horší a Kopanina měla vynikající hráče. Když zase vezmu například Vršovice, tak máme na všech postech v sestavě lepší jednotlivce, přesto jsme s nimi nevyhráli. Možná je příčina v naší menší soustředěnosti, že se nedokážeme stoprocentně koncentrovat, kor proti slabším soupeřům.

Jaké máte letos cíle?

Chtěli bychom hrát aspoň prostředek tabulky, důležité je nespadnout. Letos bychom se rozhodně chtěli vyhnout bojům o záchranu, abychom měli klid.

Není právě neklid důvod, proč se vám v posledních dvou letech tolik nedařilo? Tým byl dole a hráči nervóznější.

Je to možné. Dostali jsme gól, trochu jsme se začali hádat, měli jsme nůž na krku, hrajete s vědomím, že je to zápas o šest bodů, jak se říká. Mohlo to být tím, mohli jsme být z toho malinko vyplesklí.

-tru-