Devět kol byla rezerva Hájů bez bodu. Teď přemohla Kolovraty, které na první bod stále čekají
8. listopadu 2007 07:00 » Mělo se jednat o jednoznačnou záležitost. Háje B vedly od 52. minuty nad outsiderem z Kolovrat 3:0. Ty doposud ve skupině B I. B třídy nebodovaly a i tentokrát to vypadalo, že odjedou s prázdnou. Dvě rychlé branky hostí ale z utkání udělaly drama. „Bál jsem se až do poslední minuty,“ přiznal trenér domácích Vladimír Dvořák.
Vypadalo to, že máte duel pevně ve svých rukách. Nakonec to ale bylo hodně těžké utkání, že?
Proti Kolovratům je to vždy těžký zápas. Většinou vedeme a oni dotahují. Pak je to bitva až do konce.
Tak tomu bylo i tentokrát. Přitom jste po brankách Štípy v prvním poločase vedli 2:0 a na rozdíl tří branek zvyšoval sedm minut po přestávce Souček. Co se pak stalo?
V prvním poločase jsme soupeře jasně přehrávali, měli jsme snad sedm gólových šancí, ale proměnili jen dvě. Ta třetí branka nás nějak uchlácholila. Kolovraty vystřídaly dva hráče a ti hru rozhýbali. Soupeř dal dvě rychlé branky a nakonec to bylo drama až do konce. Nás trápí už pět kol neproměňování šancí.
Bál jste se hodně, že budete prvním mužstvem, které Kolovratům „odevzdá“ body?
Kdo by se nebál. Když vedete tři nula a soupeř sníží na rozdíl jediné branky, tak se nemůžete cítit dobře. Vy pak vidíte, co se na hřišti děje, ale nemůžete s tím nic udělat. Obavy byly veliké. Přiznám se, že jsem se bál až do poslední minuty.
Tři kola nazpět jste byli ve stejné situaci jako váš nedělní soupeř, také bez bodového zisku na kontě. Jaký je to pocit být v takové situaci?
Celý život dělám fotbal a nikdy se mi nestalo, že bych devět kol za sebou neměl ani bod. Když máte tu nulu, tak je to takový bezradný stav. Tedy než něco uděláte.
Jak jste udržoval v hráčích víru, že body jednou musejí přijít?
Na tréninky jsme se pořád scházeli v jedenácti lidech, parta tady je dobrá. Jeden podporoval druhého. U nás je problém v tom, že jeden týden chybějí tři hráči z pracovních důvodů a druhý týden jiní tři. My jsme téměř stále hráli v jiné sestavě. Kluci ale byli optimističtí. Říkali, že teď jsme byli trochu v útlumu, ale po zimě to na nás přijde.
Poprvé jste bodově zabrali proti Prosexu, utkání skončilo hokejovým výsledkem 7:4. To moc na špatnou koncovku nevypadá.
Petr Štípa se vrátil z Ameriky a hodně nám pomohl. Je to hráč áčka. Sám dal hattrick. V tomto zápase se mu dařilo. Ale třeba v minulém kole na Junioru zahodil snad šest gólovek. I proto jsme jen remizovali 0:0.
Společně s A týmem jste v sezoně 2005/2006 poskočili o soutěž výš. Takzvaný nováčkovský elán ale obě mužstva opustil. Áčko je v přeboru předposlední, vy jste na tom jen o jednu příčku lépe. Čím si to vysvětlujete?
Stávají se případy, kdy se postoupí a pak se putuje ihned zpět. To se nám naštěstí nestalo. Připadá mi teď, že každý má mnoho starostí mimo fotbal. Hráči nestíhají s prací. Není to úplně jednoduché. Obzlášť když se nedaří. Teď nám chodí pomáhat i dorostenci. Nějak se nám to vymklo z ruky. Snad se to dá už dohromady.
V posledním kole jedete na Chodov. Povede se vám bodovat i počtvrté v řadě?
Přál bych si to. S Chodovem je to vždy derby. Kluci se znají, potkávají se, baví se o fotbale. Oni na tom teď také nejsou nejlépe. Hráči jsou vždy vyhecovaní. Loni jsme prohráli, teď bychom jim to chtěli vrátit.
-kou-
