Daniel Šmejkal zažil jako hráč první sestup, v roli kouče se chce s přeborem loučit důstojně

16. června 2009 12:15 » Nejspíš poslední zápas v Bohemians Praha čeká na trenéra Daniela Šmejkala, jenž ve středu od 18 hodin povede rezervu prvoligového nováčka na hřišti Libuše v závěrečném kole pražského přeboru. „Smlouvu mám do 30. června, uvidíme, co bude. Každopádně se teď soustředím na to, abychom zvládli poslední zápas,“ řekl Šmejkal.

Trenér Luboš Urban, jenž vedl áčko Bohemians Praha v první lize, ale řekl, že jste jako jeho asistent skončil už před měsícem a vlastně jen doděláváte práci u B týmu. Měl pravdu?

Ano, to můžu potvrdit. V klubu mám smlouvu do 30. června, dělám svoji práci a třeba ještě přijde nabídka na prodloužení spolupráce. Uvidíme.

Většinou ale vedení klubu v takovém případě osloví trenéra s předstihem, nemyslíte?

S vedením klubu jsem o všem ještě nemluvil, takže se soustředím stoprocentně na svoji práci. Ještě nám chybí odehrát s béčkem Bohemky poslední zápas, ten chceme zvládnout.

Jste spokojený, jak si mužstvo pod vaším vedením v přeboru vedlo?

Jsme na dvanáctém místě a náš cíl byl, abychom se zachránili, což se povedlo, protože s udržením jsme problém neměli. Na hráčích jsem za dobu, co jsem s nimi pracoval, viděl pokrok a herní posun. Za to jsem moc rád.

Obyčejně mají rezervní týmy sloužit k tomu, aby vychovávaly talenty a ty se pak posouvali do áčka. Jenže v případě Bohemians Praha dělí A a B tým čtyři soutěže, což je asi problém…

U nás chodí hráči z přeborového dorostu do přeboru dospělých, už to je velký skok. Asi nikdo nemůže čekat, že by pak někdo z přeboru skočil rovnou do první ligy. Je jasné, že tam ještě musí přijít určitá přestupní stanice. Mám ale v týmu kluky, kteří už teď mají nabídky na to, aby šli do přípravy s týmy z divize nebo České fotbalové ligy. Myslím, že až se situace v klubu stabilizuje, tak bude cílem posunout rezervu výš z přeboru.

Sice jste zmínil, že se povedlo splnit cíl a nemít problémy s udržením. Když odhlédnu od toho, že na dně tabulky se topily trápící se Královice, tak váš tým míval mnohdy dost posil z širšího kádru prvního týmu. Neměly být pod vlivem toho výsledky lepší?

Je fakt, že asi ve čtyřech zápasech přišlo asi osm hráčů a my jsme vyhráli jen dvakrát. Možná ti hráči měli v hlavách, že to půjde samo. Ale když jich přijde osm do zápasu s amatéry, tak prostě i kdyby hráli na osmdesát procent, tak musí takový zápas vyhrát. Souhlasím, mělo to být lepší. A za takové zápasy určitě padly i pokuty.

Chvály se moc nedočkaly hlavně zahraniční posily, které klub kupoval pro první ligu, ale tyhle posily často nebyly vidět ani v přeboru. Proč jim to nešlo?

Neřekl bych, že hráli jen špatně, spíš to byly takové výkony ve vlnách. Byli tu první rok, problémem byla aklimatizace, neuměli řeč, a když si šli zahrát za rezervu, tak vázla souhra, oni s mužstvem ani netrénovali. Někdy byli vidět, ale pak byly duely, kdy určitě neodvedli to, co se čeká od zahraničních posil z kádru prvoligového mužstva.

Čeká vás poslední zápas na lavičce Bohemians Praha B, jaká bude vaše fotbalová budoucnost?

To se vážně teprve uvidí. Co se týče mé hráčské kariéry, tak mě mrzí, že jsme sestoupili s Blšany z divize. Byla to první štace, kdy jsem s týmem sestoupil. Je to škoda. V zápase, který nás poslal definitivně dolů, jsme vedli 3:1, ale vedení jsme neudrželi a skončilo to remízou. Je to škoda. Asi to bylo moje poslední hráčské angažmá, i když i tady platí: Nikdy neříkej nikdy. Teď mi hlavně záleží na tom, abychom zvládli poslední zápas přeboru s béčkem Bohemky. Hrajeme na Libuši a bude to hodně těžké.

-sks-