Ďáblice B: Benice nás hecovaly, že nedáme gól. Tak jsme jich dali 15
25. září 2014 14:00 » 15:0. Být to tenis, měli by hráči za sebou pouze jeden míč a nikdo by se nedivil. Tohle je ale fotbalový výsledek z pražské I. B třídy. Na svědomí ho mají Ďáblice B, které na domácím hřišti znemožnily Benice. „Je to naše rekordní výhra. Do současnosti jsme dali nejvíc třináct gólů Šeberovu, to je asi rok a půl,“ konstatoval trenér vítězů František Drbal.
Vypadá to, že jste měli na Benice pořádnou chuť.
My chceme hrát útočně a vyhrávat. Tady ale bylo o motivaci navíc. Před zápasem přišla smska našemu útočníkovi Maškovi, že poprvé v sezoně nebudeme bodovat a nedáme ani gól. Tak jsme si ten zápas užili.
Takže máte v týmu soupeřů známé? Byli hodně skleslí?
Pro nás to bylo super, ještě jsme v mistráku víc branek nedali. Naše maximum bylo třináct gólů, ale tehdy byl ten zápas jiný. Tam jsme dali dvanáct branek ve druhé půli, teď jsme si to pěkně rozložili. V prvním jsme dali sedm branek, po přestávce osm. A co se týče soupeře, tak snad měnil po tomhle utkání trenéra.
V předminulé sezoně jste byli nejproduktivnějším týmem v nižších soutěžích v Česku. Pak jste si dali rok pauzu a teď zase kanonády pokračují. Co se stalo, že máte takhle nabito?
Věk se nedá zastavit, takže jsme koupili hráče do zálohy. My máme zkušené borce - v obraně Hunala a v útoku Maška. Tihle kluci jsou hodně běhaví a góloví, dá se říct, že jsem Hunalovi s Maškem koupil nové plíce. Sedí nám to.
Kde jste je vzali?
Ti kluci, co přišli, jsou futsalisté. Jsou to reprezentanti, Novotný, Lištván, Brahimi. Něco to stojí, ale s míčem umějí neskutečné věci. Oni jsou z futsalu zvyklí jezdit. To není jen směrem do útoku, tady je to stejně rychlé i zpátky do obrany. Dávají hodně branek. Třeba náš kanonýr Mašek se teď v tom rekordním utkání trefil jednou. Je skvělé, že nám to střílí.
To si musejí zkušení fotbalisté ve vašem dresu lebedit, ne?
Ale pozor, oni pořád mají kvalitu. Třeba Tomáš Hunal. Chtělo by se říct, že kde je míč, tam je Hunal. Ale ono spíš platí, že kde je Hunal, tam je míč. On má neskutečnou předvídavost. Odhadne, do jakého prostoru půjde přihrávka, má neskutečný přehled. Přitom je to skvělý parťák. Jasně, že to je složitější, když na něj nastoupí nějaký rychlík, ale tím svým přehledem a odhadem ho kolikrát vymaže. A stejné je to, když ho vidíte v souboji s vyšším útočníkem. On to prostě umí a dokáže se prosadit.
Před dvěma lety platilo, že jste se nechtěl honit za vyšší soutěží. V minulé sezoně jste ale přišli o I. A třídu smolně. Štvalo vás to?
Vlastně jsme nemohli jít výš, protože nepostoupilo ďáblické áčko. Dva týmy z jednoho klubu nemůžou hrát jednu soutěž. Byla to neskutečná smůla. Tak jsme se teď dohodli, že by bylo dobře, aby postoupily oba týmy.
Při pohledu na tabulky však tenhle plán pokulhává. Váš tým vede, ale ďáblické áčko je v I. A třídě až deváté a ztrácí osm bodů.
No právě. Já snad budu muset začít fandit soupeřům, abychom na konci sezony mohli nahoru. (směje se)
Takže má váš tým postupové ambice?
Určitě bychom chtěli soutěž vyhrát a taky u toho chceme dávat hodně gólů. My jsme vlastně před dvěma lety vyhráli soutěž Sportu, kdy jsme dali nejvíc branek. Tak jsem teď před sezonou vyhlásil dva cíle – postup a ještě k tomu s nejvíce nastřílenými brankami. Zatím jsme jich za pět zápasů dali 37 a mohlo jich být i víc. Vždycky chci, aby bylo o co hrát. Nějakou motivaci prostě mužstvo potřebuje a tohle je super. Myslím, že to sleduje rok od roku víc a víc týmů.
Zdá se, že se vám líbila odměna v podobě lístků na Chelsea. Je to tak?
Určitě. Navíc se ještě nikdy nestalo, že by jedno mužstvo vyhrálo tuhle soutěž dvakrát. Tak my chceme být první, komu se to povede.
René Machálek
