ČZU překvapila na Akademických hrách třetím místem. Exkopaninský trenér Nos byl u toho
4. května 2007 08:00 » Studenti vysokých škol se letos opět sjeli z celé republiky na Akademické hry, které hostil Liberec. Fotbalový turnaj již tradičně opanovala Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, když ve finále porazila 1:0 MU Brno. Největším překvapením celého turnaje ale bylo třetí místo ČZU. Tým v penaltovém rozstřelu porazil favorizovanou Ostravskou univerzitu. Trenérem bronzového mužstva byl Jiří Nos, který se loni v létě pral s Přední Kopaninou o postup do divize.
Česká zemědělská univerzita svým třetím místem všechny zaskočila, takže asi musíte být spokojený, ne?
Jsem maximálně spokojený, pro nás je to obrovský úspěch. Není zrovna lehké se na hry kvalifikovat, protože v Praze je velká konkurence, letos se kvalifikace zúčastnilo devět mužstev. O to víc mě těší bronzová medaile na závěrečném turnaji.
Jak obtížné bylo poskládat mužstvo?
Měli jsme v týmu několik hráčů, kteří působí v pražských klubech. Kodr z Loko Vltavín, Skála z Vyšehradu, Kouble s Klírem z Meteoru a taky Erbera s Truhlářem z Přední Kopaniny. Zbytek byli hráči mimopražských klubů, vesměs z divizních a přeborových. Jádro mužstva je už nějakou dobu pohromadě a ti hráči, kteří tam jsou déle to táhnou a dělají partu.
Jaké to bylo koučovat opět fotbalisty, které jste vedl minulou sezonu na Kopanině?
Byli tam čtyři, se všemi jsem dobře vycházel a o všech si dovolím tvrdit, že to jsou kvalitní fotbalisté. Určitě to bylo příjemné. Navíc patřili k základním stavebním kamenům celého úspěchu.
Sledujete výsledky Přední Kopaniny?
Byl jsem se na Kopaninu párkrát podívat, výsledky samozřejmě sleduji. V pondělí, ihned jak se dostanu k počítači, projedu celý internet včetně nižších soutěží.
Nepřipomíná vám souboj Meteoru s Měcholupy váš loňský postupový boj s Admirou?
Je to podobné. Loni jsme bojovali do posledního kola. Je jen škoda, že jsme prohráli v Radotíně. Jinak bychom nejspíš postoupili. Myslím si, že letos to bude podobné. Je tam ještě vzájemný zápas, nic není rozhodnuté.
V létě jste přestal trénovat. Nechybí vám fotbal?
Teď už trošku ano, od léta opět začnu trénovat. Na podzim jsem si báječně odpočinul, protože jsem trénoval dvacet let v kuse. Měl jsem plno věcí, které jsem si musel vyřídit a na které mi předtím nezbýval čas.
Kam v létě povedou vaše kroky?
Zatím bych to nechtěl specifikovat, ale vypadá to, že půjdu k dorostu do Bohemians 1905.
Poslední dobou jste vedl muže, láká vás ještě práce s dorostenci?
V minulosti jsem měl problém s tím, že pokud jsem dostal nějakou dobrou nabídku, tak to nešlo skloubit s mým současným zaměstnáním. Musel bych opustit práci na ČZU, která mě hrozně baví a to jsem nechtěl. Spíš jsem chtěl trénovat na úrovni přeboru, ale žádná z nabídek mě nepřesvědčila o tom, že bych tam mohl být spokojený. Dělat dorost v Bohemce je práce podobná té s muži. Měl jsem nabídku dělat na Kladně šéftrenéra žáků, ale tu jsem odmítl. Přeci jen dorost je mužům blíže.
Z kterých klubů přišly nabídky na působení ve vyšších soutěžích?
Nechtěl bych to blíže specifikovat. Tam, kde jsem nabídky měl, jsme se domluvili na tom, že to nebudeme zveřejňovat. Vždy je totiž ve hře více trenérů.
Když se vrátíme k Akademickým hrám, věřil jste po prohře 0:1 s domácí TU Liberec, že můžete ještě bojovat o medaile? Zvláště když Brno pořadatele smetlo 4:0.
Ze dvou tříčlenných skupin se postupovalo rovnou k boji o umístění. Museli jsme vyhrát. Brno sice výrazně porazilo Liberec, ale i my jsme měli v utkání s tímto soupeřem mnoho šancí, ale bohužel jsme je neproměnili. Proto jsem mužstvu věřil. Jak jsem říkal, kluci jsou už dlouho pohromadě a tým má zažitý herní styl. Sice to není žádná velká fotbalová podívaná, ale kluci hrají zodpovědně a srdíčkem. Díky tomu jsme schopni hrát vyrovnané zápasy i s kvalitnějšími týmy. Nakonec to vyšlo, vítěznou branku jsme dali ve čtvrté minutě nastaveného času. O to byla radost větší. Navíc jsme letos po dlouhých letech porazili v kvalifikaci FTVS UK, která akademickému fotbalu dlouhodobě kraluje. Když se bavím s Mário Buzkem (trenér FTVS), tak z nás mají vždy vítr. Ostatní jsou schopni přehrát, ale nás se bojí.
Utkání o třetí příčku proti Ostravské univeritě dospělo po bezbrankovém průběhu k penaltovému rozstřelu. Věřil jste v zisk bronzové medaile?
Na penaltu šli hráči, kteří nemají nervy a věřili si. Navíc Skála je kvalitní brankář. Byl jsem přesvědčen o našem úspěchu. Byl to perfektní pocit, když Kouble proměnil rozhodující penaltu. Medailí jsme v minulosti moc nezískali, takže jsem byl nadmíru spokojen. Je to úspěch.
-kou-
