Chybí nám náboj, kluci budou běhat, dokud si nevzpomenou, jak umíme hrát, usmívá se trenér Admiry

26. ledna 2011 07:00 » Žádné převratné novinky nechystá fotbalová Admira. Nejlepší ze čtyř pražských týmů v divizi B bude trénovat podle osvědčeného modelu s minimálními změnami v hráčském kádru. Ten by měl zůstat pohromadě, plus by za Admiru měli nastupovat až čtyři nové tváře. „S tím jsem spokojený, ještě aby nás nepotkaly nějaké zdravotní potíže,“ říká trenér Karel Jeřábek.

O jaké posily se jedná?

Zatím přišel na hostování Tomáš Petr z Vlašimi. Zahrál si tam druhou ligu, předtím působil v Ovčárech. Je to útočník, o kterého jsem usiloval už déle, až teď se to mohlo uskutečnit. Máme tady i gólmana Hlaváčka z Českého Brodu, to je zatím všechno. Ještě dva hráče bych ale chtěl. Jednoho stopera a záložníka. Taky se vrátil Šimáček, který měl roční pauzu. U něj jsem zvědavý, jak mu to dlouho vydrží. Zatím maká, dávky kouše jako ostatní, takže to vypadá na návrat ztraceného syna. V době, kdy nechodil, se občas ukázal na béčku. Do přípravy jsme navíc zařadili dorostence Lupínka, který hrál za béčko, ale po půl roce výrazně vynikal, tak dostává šanci v áčku. Dohromady teď trénuje dvacet lidí.

Odchody tedy na Admiře nejsou žádné?

Nikdo by neměl odcházet, zůstávají i hráči, co už u nás byli na hostování: Šindelář, Uhlíř a Zahálka. Šanci mají všichni z kádru stejnou, záleží to jen nich.

Zatím ale nemáte úplně přesvědčivé výsledky, souhlasíte?

Je to takové syrové, měli jsme čtyři soupeře z přeboru, jednou jsme prohráli a remizovali, dvakrát jsme vyhráli. Já to ale tak neberu - když se hraje na umělé trávě, kor když je menší nebo méně kvalitní, tak se rozdíly mezi týmy mažou. Soupeř hraje v klidu zezadu, odkopává míče a to je vždycky hodně těžké. Zápasy na umělé trávě považuji za úplně jiné než jsou na přírodní trávě. Ale na druhou stranu to samozřejmě spoustu věcí napoví, ukáže a odhalí nedostatky. Od nás to zatím určitě není úplně ono.

Nejvíc překvapila vaše porážka 0:3 s Uhelnými sklady v prvním zápase turnaje na Meteoru. Co vy na to?

Výsledek vypadá hrozivě, to je pravda. Průběh zápasu tomu ale nenasvědčoval. Jenže my jsme hráli strašně naivně. Zdálo se mi, že jsme si jen přišli zakopat, pobavit se, pořád jen dopředu. Soupeř stál, čekal na nás a dával to dopředu na rychlé útočníky, to mu stačilo. Ze tří brejků jsme dostali tři góly. Měli jsme držení míče sedmdesát nebo osmdesát procent, něco jako Slavie – míč skoro pořád na kopačkách, ale vstřelené góly nula. Byl to první zápas, nedělám z toho nějakou velkou vědu, i když jsme si v kabině řekli, že takhle by to tedy nešlo. Na hráčích byla vidět delší pauza, teď čekám, že se do toho zase brzy dostanou. Zatím mám pocit, že se na hřišti hledáme, naše hra není taková, jak bych si představoval. Je tam z naší strany malý náboj, něco tam chybí.

Tomu odpovídají i vaše dosavadní výsledky. Kromě už zmíněných Uhelných skladů jste vyhráli nad Meteorem B 2:1, nad Blšany 2:0 a remizovali s Českým Brodem 3:3. Všechno jsou to soupeři, kteří hrají o soutěž níž. Neměli byste jako tým s ambicemi na třetí ligu zvládat a vyhrávat podobné duely výraznějším rozdílem?

Určitě měli, to je pravda. Nechci si dělat alibi, ale já v zimě skutečně dodržuji, že šanci dostávají všichni, točím kluky, aby se mohli ukázat. Když máte sedm lidí na lavičce a všechny je dáte do hry, tak se pak těžko dá v zápase udržet nějaký rytmus. Chvilku trvá, než si nová sestava sedne, hráči musí nastupovat i na jiných postech, bereme to skutečně jako přípravu, ne tak, že bychom o něco hráli. Až začneme o něco skutečně hrát, tak to bude snad vypadat jinak. Ještě nás čekají hodně těžké zápasy. Po soustředění třeba Motorlet, který je teď v zimě neporažený, pak ligový dorost Sparty, kde hraje můj syn, na tenhle souboj se těším. Máme tam i Ovčáry. Jsme zvědavý, jak to kluci zvládnou. Někdy mám pocit, že když jdou hrát proti přeborovému týmu a dostanou výprask, tak začnou vyprávět, že se nevyhecují a podobné řeči, což se mnou hýbe. Takže teď čekám, až se potkáme s opravdu dobrým mužstvem a těším se, jak se vyhecují.

Říkáte, že vám ve hře Admiry chybí větší náboj. Co s tím?

Kluci budou běhat, dokud si nevzpomenou, jak to bylo, jak umíme hrát (směje se). Od středy do soboty jedeme na soustředění do Nové Včelnice, budeme se na to muset trochu zaměřit. Nechci klukům vyhrožovat, ale čekají je tři těžké fáze denně. Bude tam výběh, tělocvična a posilovna, pak ještě regenerace. Tentokrát děláme soustředění bez zápasu, bude to jen o kondici. V sobotu večer se vracíme a v neděli nás čekají na turnaji Zápy. Sice hrají přebor, ale já už je považuji za divizní tým. Je tam spousta kvalitních hráčů, co mají zkušenosti z vyšší soutěže. Uvidíme, jak na tom po soustředění budeme. Bohužel se nám nevyhýbají zranění, mimo je Kubice i Bartolšic, Majer má virózu, do toho jsou nějaké zkoušky ve škole. Budu rád, když na soustředění pojede 15 lidí.

Na jaře vás čeká boj o čelo divize B. Vaše cíle zůstávají – tedy udržet druhé místo?

Cíle neměníme, v ideálním případě bychom chtěli prohnat Jirny, ale to bude těžké. Vždycky chci o něco hrát, druhé místo by pro nás bylo skvělé. Dva roky po sobě jsme byli čtvrtí, teď bychom se rádi posunuli trochu výš.

Naději vám dává, že jste měli v posledních sezonách výrazně lepší jaro než podzim...

No jo, ale aby to teď nebylo naopak, když jsme měli dobrý podzim (usmívá se). Zvládnout takhle i jaro, to by bylo dobré. Nemáme špatné vylosování, ale pořád mi chybí v mančaftu nějaký přirozený vůdce, jasný lídr, který to na hřišti ořve, zorganizuje, zdiriguje ostatní... Měl by to na sebe vzít někdo starší, ale těch v týmu moc nemám. Kolikrát si říkám, když někam jedeme, když pominu tři starší hráče, že tam vezu školku (usmívá se).

-tru-