Cholupice se trápí a dál prohrávají. Je to už i o hlavě, má jasno kouč Kahle

30. září 2015 15:00 » Cholupice si zvykají na novou situaci: výsledkově se jim nedaří a v tabulce Pražská teplárenská přeboru jsou skoro u dna. Po sedmi kolech mají na předposlední příčce tři body. Už to vypadalo, že trápení mohou zlomit v Třeboradicích. V poločase vedly 3:1, aby nakonec prohrály 3:5. „Myslím, že už to z naší strany je i trochu o hlavě. Na to, že se hraje dole, nebyly Cholupice zvyklé,“ říká kouč Rudolf Kahle.

Začíná na tým dopadat situace, kdy počet porážek narůstá?
První tři zápasy jsme hráli opravdu dobře a bohužel jsme z nich neudělali ani bod. Pak jsme porazili Stodůlky a říkali si, že se odrazíme. Jenže přišel šílený zápas na Střešovicích, kde nás domácí přetlačili důrazem. A teď už jsme na tom tak, že po hráčích nemůžu chtít, aby na vápně vybagovali frajera. Do toho už teď nepůjdou. Budeme muset doufat, že se uzdraví Bábovka a další dva kluci. V kádru je osmnáct, devatenáct lidí. V týdnu jsme si o všem povídali, řešili to, jak se zvednout.

Takže jste měl pohovory s hráči?
I kluci to chtěli, nejen já. Ale když se podívám na zápasy, tak ten v Třeboradicích nebyl moc rozdílný od těch, co jsme odehráli v téhle sezoně. Jen jsme měli čtyři šance a dali jsme z toho tři góly. Byly zápasy, kdy jsme měli za poločas šancí i víc, ale bohužel jsme je nedali. Třeboradice prakticky kromě penalty nevystřelily na branku a my vedli v půli 3:1. Pak se domácí vzpamatovali a otočili utkání, ale z naší strany to byla stejně psychická záležitost.

Zkrátka nejste zvyklí na situaci, kdy jsou Cholupice v tabulce dole…
Hráči prostě mají v hlavách, že jsme dole a může se hrát o záchranu. To někteří nepoznali vůbec. Předloni jsme postoupili suverénně do přeboru. V minulé sezoně se hrál v pohodě pátý, šestý flek, prohrál se jeden ze tří zápasů. Teď najednou prohrajete dvakrát tři utkání po sobě, to je nová situace. Podíváte se na tabulku a vidíte tam, kde jsme. Takhle jsme si to nikdo nepředstavovali. Takže tam pak nějaký brouk je.

Největší průšvih je viditelně defenziva. Dostáváte hodně branek. Nebo vidíte zásadní problém jinde?
Tohle je určitě problém. Je to o reakci. V Třeboradicích jsme udělali změnu, šel tam Lukáš Polák a nějakým způsobem to fungovalo. Vyhrával palice, rychlostně je v pohodě. Je to ale i o zkušenostech, on tam nikdy nehrál, takže někdy prostor vyplňuje hůř, ale proti minulému týdnu, kdy nás Uhelky trestaly z jakéhokoliv dlouhého balonu, tak teď to nebylo o rychlosti, ale bylo to o centrech. Tohle byl specifický zápas. Ale celkově jsme dostali hodně branek, mít přes tři branky průměr na zápas, to je nepřijatelné.

To pak znehodnotí i fakt, že dáte venku tři góly, že?
Konečně jsme je dali. Ale nestačilo to, dostali jsme jich pět. Pak je jasné, že jsme tam, kde jsme, když málo gólů dáváme a hodně inkasujeme. Musíme to změnit. Není sranda říct, že budeme hrát zezadu. Protože narazíte na mančaft, který to umí potrestat. Plus my jsme ve druhé půli v Třeboradicích nebyli tolik nebezpeční.

Leckdo by řekl, že je to důsledek i toho, že Cholupice před sezonou oslabily. Co si o tom myslíte?
Samozřejmě je pryč Pechar. To byl nějaký dispečer naší hry. Já jsem to klukům vysvětloval, někteří z nich už mají takové nálady říkat, že se tým oslabil. Prostě je to tak, že odešel Pechar se Zelenkou, na druhou stranu přišel do útoku Nwogu. Myslím, že je to nadstandardní útočník. Začíná dávat góly. Ale platí, co jsem říkal: celkově z pohledu týmu je to teď celé samozřejmě i o hlavě.

A jsme zase u toho. Za stavu 3:1 v Třeboradicích dali domácí branku, přiblížili se vám na rozdíl gólu a zdálo se, že vašim hráčům kleslo hodně sebevědomí. Souhlasíte?
Určitě. Pak se pozná i charakter. Najednou začnou propadávat v soubojích i hráči, kteří podobné věci v první půli vyhrávali. Tím, jak je to nahecované, na začátku zápasu si kluci věří, vědí, že když chybu udělají, tak se toho tolik neděje a je ještě čas. Jdou do toho. Ale ve druhé půli jsme souboje prohrávali a dostávali se pod tlak. Nebyl sice nějak enormní, ale ty balony tam prostě létaly.

Když jsem viděl lavičku, kde byli dva hráči na střídání a brankář, nevěstilo to nic dobrého. To asi nemůžete v tu chvíli dobře reagovat na vývoj zápasu, že?
V den zápasu mi jeden kluk napsal, že má horečku a ještě angínu. To jsou další věci, které potřebuji řešit, ale vlastně nevím, jestli to ještě chci řešit, protože se to opakuje. Abych tady oblékal dospělé lidi poté, co jsou zpocení, nebo jdou z tréninku, když je osm stupňů.

Vypadá to, že vás tyhle věci hodně štvou.
Protože pak se stane, že nám ti hráči scházejí poté, co mají zaplacené soustředění a fungují nějakým stylem. Následně jsou každé dva měsíce na týden, nebo i čtrnáct dní mimo hru kvůli nemoci. Zdá se mi to jako nezodpovědnost, je to stejné, jako když se někdo opije. Prostě je přece logické, že když je někdo nastydlý, tak si koupím nějaké vitamíny, nebo budu pít ráno slivovici. Pokud někdo ví, že má problémy s imunitou, tak se s tím přece musí něco dělat. Někdy je to tak, že někdo radši čtyři kila hodí do bedny, než aby si koupil vitamíny. Je to těžké.

Možná i u vás platí, že když se nedaří, tak se zranění a problémy táhnou dvojnásobně delší dobu.
Myslím si, že určitě. Když budete vyhrávat, tak když to přeženu, i se čtyřicítkou půjdete hrát. A sroste vám za měsíc zlomená noha. Teď se tam u nás asi lidi zrovna nehrnou, i když doufám, že to tak není.

Zmínil jste, že se zdálo, že by zlomová mohla být výhra nad Stodůlkami, ale nebyla. Co se tedy musí stát, aby se Cholupice zvedly?
Musí přijít nejspíš pokora k té soutěži. Nevím, jestli jsem tím kluky nenakazil i já, když jsem jim kolikrát řekl, že hrají dobře a můžeme hrát vršek přeboru. A ono to bez té pokory, nasazení a bojovnosti, která tam třeba v první půli proti Třeboradicím byla určitě, hrát nejde. Přebor je v téhle sezoně hodně kvalitní, kvalitnější než v minulé sezoně. Ale věřím, že se může stát, že když jsme tři zápasy prohráli, tak tři zápasy můžeme vyhrát.

Jenže nejste v optimálním rozpoložení a soupeři si na váš tým o to víc budou věřit a budete to mít těžší a těžší. Vnímáte to tak?
Samozřejmě nám ty body nikdo nedaruje, chyby se nám kupí. Stává se nám, že prohrajeme tři souboje na zemi a soupeř z toho dá gól, to jsou situace, které by se nám stávat neměly. To je o zkušenosti a možná i lehkosti v tu chvíli. Samozřejmě trenér v tu chvíli může přemýšlet o tom, zda ještě někoho do kádru neudělat.

Takže to by byla cesta, pokusit se získat ještě nějaké posily, čerstvou krev?
Je to otázka. Na jednu stranu týmu věřím, na tu druhou už vidím, že někteří kluci se začínají schovávat a možná by tam nějací noví kluci pomohli.

Kolik by jich případně mělo přijít?
To nejde takhle říct, záleží, co by to bylo za figuru. Asi stopera bychom potřebovali. Defenzivního hráče, který by to zorganizoval. Stává se nám, že se necháme unést hrou. A jsme tam měkký. Tohle by bylo třeba, protože i když jsme v křeči, nemáme problém si šance vepředu vypracovat. Je fajn, když dáme tři góly, jen jich nesmíte pět dostat.

Pozitivem může být Christ Nwogu. Kolem něj se vaše hra točí, v Třeboradicích byl hodně vidět. Jen by bylo třeba, aby se nenechal otrávit těmi porážkami. Může být právě on tahounem týmu?
Na to je ještě mladý. Je pravda, že osobnost v kabině je hodně důležitá. Nebudu říkat, že se to v naší kabině osobnostmi hemží. Christ je určitě svůj, o nějakém riziku jsem samozřejmě slyšel, bylo tam varování. Myslím, že máme dobrý vztah. Začíná hrát dobře, přicházejí i góly a já věřím, že začnou být i vítězné. Už by to bylo potřeba, pro nás pro všechny.

René Machálek