Čafku kosí zranění: proti Uhříněvsi odchytal celý zápas útočník Šlitr!

4. května 2011 07:00 » V zimě řádil v útoku, dával góly a stal se nejlepším střelcem týmu ČAFC v přípravě. Teď dostal zcela opačné úkoly: záložník nebo útočník Jakub Šlitr se postavil o víkendu od první minuty do branky proti Uhříněvsi. Ač jeho tým prohrál 1:2, nevedl si vůbec špatně. „Oba naši brankáři jsou zranění, tak trenér ukázal na mě. Když jsem byl v dorostu Teplic, chytal jsem extraligu, ještě před rokem a půl, takže bylo jasné, že jsem to vzal na sebe,“ říká 21letý Šlitr.

Chytal jste dorosteneckou extraligu, takže jste musel být dobrý brankář. Co to, že jste začal hrát mezi muži v poli?

Nejhorší brankář jsem snad nebyl (usmívá se). Vždycky mě to ale táhlo do pole. Když ze mě v Teplicích chtěl jeden trenér udělat útočníka, klepali si tam na čelo. To jsem ještě zůstal v bráně. Ale když jsem přešel do Prahy do školy, už jsem chytat nechtěl. Je to velká zodpovědnost, chtěl jsem si fotbal spíš užívat. A to jde líp v útoku.

Necítil jste větší šanci prosadit se jako gólman, když jste odmalička chytal?

Zas tak dobrý jsem nebyl. Dal jsem přednost škole, fotbal je pro mě hlavně zábava.

Jste lepší brankář nebo útočník?

Možná to blbě vyzní, ale asi jsem lepší gólman než hráč.

Ale v zimě jste byl nejlepší střelec Čafky, takže tak strašné to být v útoku nemůže, ne?

Je pravda, že v zimě se mi dařilo. Teď mi to tam ale nepadá. Celkově se nám nedaří, máme hodně zraněných, snad to brzy prolomíme.

V čem vidíte největší plusy vašeho působení v útoku oproti brance?

Na gólmanovi leží velká zodpovědnost, jsou to nervy. V útoku máte větší volnost, můžete být kreativní, jste víc vidět, víc se dostanete do hry. Brankáři jsou specifické osoby. Trénují mimo tým, mají speciální přípravu. Jako útočník jsem pořád s ostatními, to mě baví víc.

Je pro vás jako útočníka výhodou, že jste chytal a dokážete lépe odhadnout chování gólmanů?

Myslím, že toho někdy můžu využít, třeba při výběru místa v pokutovém území. Vidím, kam se postaví brankář, kam asi bude vyrážet míč, při dobíhání střel se to hodí.

Tušili hráči Uhříněvsi, že proti nim stojí v brance útočník?

To doteď nevím. Řešili to hlavně kluci u nás v Čafce. Během týdne jsem chytal už na tréninku, tak ze mě měli samozřejmě srandu, protože mě nikdy v brance neviděli. Ale snad jsem je mile překvapil a byli se mnou spokojení.

Jak jste byl sám se sebou spokojený vy?

Nemůžu být spokojený, když jsme dostali dva góly a prohráli jsme. Byl to zároveň pohárový zápas, takže jsme vypadli i z poháru. První gól padl po smolné teči, míč šel mimo můj dosah. Druhý přidala Uhříněves po naší zbytečné ztrátě, ten byl hodně hloupý. Každopádně jsme měli několik velmi dobrých šancí. Měli jsme vyhrát bez ohledu na to, že jsme dostali dva góly.

Cítil jste se v brance jistý?

Když jsem chytil první střelu, tak už to bylo v pohodě. Horší to bylo v týdnu, kdy jsem to zkoušel na tréninku. Byl jsem dost omlácený, už nejsem zvyklý tolik padat, ale během dvou tréninků jsem se do toho dostal. Před zápasem jsem se cítil trochu zvláštně, ale v průběhu hry jsem už nebyl nervózní.

Nestrašilo vás ani to, že jste neměl svoje brankářské vybavení? Na to jsou gólmani hákliví, ne?

Půjčil jsem si věci od našich gólmanů s předstihem. Něco jsem v životě odchytal, takže jsem si zvykl rychle, v tom problém nebyl. Rukavice jsem si na tréninku osahal dostatečně, nešel jsem v nich do zápasu z voleje.

Nehrozí teď, že se přesunete na delší čas zpátky do branky, pokud se brankáři neuzdraví?

Snad už někdo bude. Mě to pořád láká do pole. Zůstat v brance? Jedině kdyby si to přál trenér. Pokud by to zhodnotil, že tam budu pro tým platnější, tak bych mohl ještě chytat, ale platí to, že chci zpátky do pole, až bude připravený nějaký brankář.

OČIMA ZDEŇKA HERINKA, TRENÉRA ČAFC

„Zranili se nám oba brankáři: Drahorád jde na operaci s přetrženým křížovým vazem, Svoboda má problémy se stehenním svalem a v béčku teprve začíná po zranění Válek. Je tam ještě jeden mladý kluk, ale ten v mužích teprve začíná, není obeznámený s přeborem ani hráči áčka. Netroufnul jsem si ho tam dát. O Kubovi Šlitrovi jsem věděl, že chytal a v poli začal až mezi dospělými. Měl chuť, tak jsem zvolil tuhle variantu. A byl jsem s ním hodně spokojený. Jevil se dobře už v týdnu na tréninku. S nebezpečnými situacemi si poradil, za góly nemohl. Mančaft podržel, nezklamal, což jsem mu řekl i po zápase. Uvažuji o tom, že s ním budu počítat jako s variantou do branky i pro další zápasy. Pokud nebude zdravotní stav Svobody stoprocentní, tak by asi musel nastoupit i v dalším utkání na Libuši, ale vůbec bych neměl obavy. Určité brankářské návyky v něm zůstaly. Na podzim měl Kuba nějaké zdravotní problémy, ale v zimě do toho šlápnul, byl náš nejlepší střelec v přípravě. Škoda, že mu forma nevydržela. Abych dával do branky útočníka od první minuty, to se mi ještě nestalo, ale jsme v extrémní situaci, což se netýká jen brankářů, ale i hráčů do pole. Nemocí a zranění je opravdu hodně, snad nám vyjde závěr sezony líp a začnou nás tyhle věci brzo míjet.“

-tru-