Březiněves jen vítězí, zatím je na čísle sedm. O postupu však nemluví
12. října 2017 07:00 » Jestli někde nemusejí mít starosti s tím, jak rozjedou sezonu, je to v Březiněvsi. Před rokem měl tenhle tým v I. A třídě po devíti kolech osm výher a jednu remízu, letos zatím mužstvo trenéra Jana Trousila jede také na plný plyn. Sedm výher je bilance, která celek pasuje na jasného lídra A skupiny I. A třídy. „O postupu ale ode mě nic neuslyšíte,“ směje se trenér.
Jak to, že se nebudeme bavit směrem k postupu? Se sedmi výhrami jste první, co chcete víc?
Minule jsme podobný rozhovor dělali až po devátém kole, nechcete ještě čtrnáct dní počkat?
Myslíte, že pak bude situace jiná?
Ale ne. (usměje se) Samozřejmě všichni víme, že jsme do sezony vstoupili dobře. Co se týče výsledků, tak to lepší být nemohlo. Je příjemné, že jsme sedmkrát vyhráli, ale taky je nám jasné, že hodně těžké zápasy nás ještě čekají. Navíc je to pro nás těžší v tom, že jak pořád vyhráváme, tak se na nás soupeři chystají o to počlivěji.
Základ pro to, aby sezona byla úspěšná, jste ale položili.
Vyhráli jsme všech sedm utkání - a to jsme nehráli ani jednou ve stejné sestavě. Pořád někdo chyběl. Byly tam nemoci, zranění, ale taky třeba dovolené. To je pořád pro mě nepochopitelné, že někdo odjede v době, kdy se hraje soutěž. Ale s tím nic neuděláme, musíme se vyrovnat s tím, jak to je. Vím, že to řeší i jinde.
Lavičku máte ale pořád slušně zaplněnou, zase tak špatné to nebude, nebo ano?
Ono to je někdy tak, že uděláte zápis podle posledního utkání. Upravíte základní sestavu a náhradníky necháte. Takže navenek to vypadá pěkně, že je lavička nabitá, ale třeba jsme tam nakonec jen dva. (směje se)
Na hřišti to každopádně šlape, třeba Pavel Macháček už má na kontě deset gólů. Je to největší tahoun?
Jasně, že to drží zkušení hráči. On je největší tahoun, dává týmu největší impuls. Klidně kluky zdravě seřve, ale podporuje tým jak jen to jde. Pak je tu Roman Macháček, ten je sice trochu jiný, ale pro mančaft dělá všechno. Ale makají všichni, Pavel dává góly, jenže někdo mu na ně taky musí přihrát. Kluci jsou držáci, to je jasné.
A navíc všechno začíná od gólmana. Píša je u vás jedničkou už pár let. Slyšel jsem, že je to patriot, který chytá jen za kluby v Praze 8. Co na něj říkáte?
Že nevynechal jediný zápas. On tady nedaleko bydlí. Žije tím, chodí se dívat i na naše soupeře. Je to fajn kluk a obrovská opora, jistota. V každém utkání nás podrží. Všichni si to uvědomujeme, že nejsme vzadu neomylní a on vždycky vytáhne nějaký parádní zákrok.
Povedly se i letní posily?
Určitě jo. Udělali jsme Jirku Alrama, to je hráč přeborových kvalit. Je u nás Hromas, který hrál divizi za Štětí. Z ciziny se k nám vrátil Tůma, ten dřív kopal za Admiru. Když to máme pohromadě, je to dobré. Osa týmu tady je. Ale jak jsem říkal, s každým zápasem to bude těžší a těžší. My se vždycky snažíme hrát fotbal, ale soupeři budou čím dál víc bránit. A třeba na jaře, až se bude hrát o záchranu, tak budou zalezlí. Tam je pak průšvih, že když vám takový tým jednou uteče a dá gól, tak pak může přijít problém.
Vysoko v tabulce jsou Bohnice, další tým ze severu Prahy. Překvapilo vás, že vám zatím dýchají nejvíc na záda?
Bohnice hodně stály o to, aby hrály tuhle skupinu. Mají kvalitní hráče, určitě chtějí hrát vysoko. Stejně jako Vyšehrad B, který by chtěl do přeboru. Už v minulé sezoně jim to uteklo. Vím, že můžou kádr posílit z třetiligového áčka. My s nimi teprve budeme hrát a nastoupíme v půl druhé, když už bude mít jejich áčko dohráno. Bude to těžké, ale nedá se s tím nic dělat.
No a jsme u toho. Vyšehrad B chce do přeboru a co Březiněves?
Řeknu to takhle: když něco hraju, tak chci vyhrávat. Můj sen je dostat Březiněves do přeboru. A letos, když jdou nahoru dva týmy, tak je ta šance za poslední léta určitě největší. Asi je největší, jaká kdy byla. Takže my chceme vyhrát každý zápas. Kdyby to bylo jinak a šli jsme si jen pro radost zahrát, tak to můžeme kopat někde úplně dole, ve druhé, třetí třídě. Ale nějaká povinnost postoupit tady není.
V přeboru je hodně týmů z okolí, to by bylo samé derby...
Určitě jo. Admira B, Ďáblice, Dolní Chabry, Třeboradice, třeba půjdou výš i Bohnice. Bylo by to hezké, kdybychom se všichni potkali v tramvajové lize, jak se přeboru říká.
Vyhráváte všechny zápasy. Rozdíl vidím v tom, že venku jste ještě nedostali ani gól. Vyhovuje vám to na hřištích soupeřů víc, že nejste pod takovým tlakem povnnosti bodovat?
Jasně, nedostali jsme venku gól. Ale jinak bych to tak neviděl. On nás vždycky podrží brankář. Soupeři šance mají. Ale víc jich máme i my, takže jsme i venku mohli určitě nějaký gól dostat, ale taky jsme jich mohli víc dát.
V minulosti jste fungoval i u ženského týmu Bohemians. Klub zabalil nejvyšší soutěž, nechal si jen mládežnické hráčky. Stíháte být i trenérem ženského celku?
Je to tak. Holky pořád dělám a dokonce jsem kvůli tomu nebyl na dvou utkáních Březiněvsi. Dohodneme sestavu a pak to zvládnou během utkání kluci. Někdy je toho fakt dost. Na jaro už to mám vymyšlené tak, aby se mi zápasy nekryly. S holkama jsme ale hned postoupili z divize do třetí ligy. Tam jsme na třetím místě, remizovali jsme s vedoucími Teplicemi 3:3, teď nás čeká druhý tým tabulky.
Když si přidám to, že si ještě sám rád zahrajete, tak to musí mít doma radost... Co na tu vaší fotbalovou mánii říkají?
Minule jsem šel do druhé půle za béčko. Vedli jsme 3:0 a skončilo to 9:1. Měl jsem tři asistence. No doma... Narodila se nám holčička, v listopadu jí bude rok. Já bych moc chtěl, aby Březiněves postoupila do přeboru a pak bych snad mohl jít jako trenér do fotbalového důchodu. (směje se) Těch postupů jsem zažil jako hráč, vedoucí mužstva, masér nebo trenér moc. Ale ten postup z I. A třídy do přeboru bych moc chtěl dotáhnout. Byl by to splněný sen.
René Machálek, sport.cz