Brankář Hlubuček myslel, že jde jen na kukandu. Pak nedal penaltu v poslední minutě

20. dubna 2017 07:00 » Před startem jara počítal, že se v dresu áčka Újezda nad Lesy na hřiště moc nepodívá. Nikdo se brankáři Danielu Hlubučkovi nemohl divit, klub angažoval pro jaro v Pražská teplárenská přeboru zkušeného Jaromíra Blažka. Nakonec je všechno jinak. Mladý gólman dostal šanci, teď dokonce jako střídající hráč do pole. Na hřišti Braníku dokonce mohl dát vítězný gól, jenže v poslední minutě nedal penaltu a utkání skončilo 1:1...

Takové jaro jste asi nečekal, že?
Vypadalo to, že bude za áčko chytat Jarda Blažek. Kvůli tomu ho přece do klubu brali. Jenže on se před prvním utkáním zranil. Do té doby platilo, že Bláža je jasná jednička. Na první zápas tak dostal šanci kolega a když Jarda nemohl do branky ani ve druhém utkání, dostal jsem šanci já. Docela se mi dařilo, dokonce jsem za stavu 1:1 chytil i penaltu.

Mezi tyčemi jste ale nezůstal...
Jakmile se Jarda dal dohromady, tak zase čapal on. V tomhle směru to bylo jasně dané. Já jsem si byl dvakrát sednout na lavičku áčka, pak už jsem chtěl ale hrát. Tak jsem nastoupil za rezervu proti Počernicím. V útoku. Trenérovi áčka se to nelíbilo a řekl mi to. Že když se rozhodnu pro změnu postu, tak do další přípravy půjdu jako hráč z pole. Já jsem to cítil tak, že to nechám na trenérovi béčka, aby řekl na jakém postu mě potřebuje.

A jak to dopadlo?
Nastoupil jsem v poli. Vyhráli jsme 3:0 a já jsem přihrával na gól. Vypadalo to asi zvláštně, já běhal jako šílený, až mě chvíli před koncem braly křeče. Trenér áčka se to dozvěděl, ale vzal to, zajímal se o to, jaký jsem podal výkon. A pak mi před zápasem na Braníku navrhl, že bych byl připravený jako hráč do pole. Ale nenapadlo mě, že půjdu hrát, zvlášť, když byli připravení čtyři kluci na střídání. Navíc jsem věděl, že chci jít den po áčku ještě hrát za rezervu. Se vším jsem ale souhlasil. Ale fakt jsem myslel, že za áčko půjdu jen na kukandu.

Jenže Újezd brzy prohrával a vy jste šel po přestávce do hry. Co jste na to říkal?
Byl jsem překvapený, když si mě trenér o půli zavolal a řekl, že mě tam dá. Šel jsem na pravou zálohu a trenér chtěl, abych se zapojil do útoku. Měl jsem úkol napadat, posílat tam centry, prostě dodat naší hře všechno, co tam chybělo.

Jak se vám dařilo plnit představy trenéra?
Snad to docela šlo. Je jasné, že pár minut se na hřišti člověk hledá. Ale první dotek s míčem se mi povedl a to hráči vždycky pomůže. Byla tam i šance, ale byl z toho jen roh. Trenér postupně čtyřikrát vystřídal a řekl bych, že to naší hře pomohlo. Měli jsme nakonec podíl i na vyrovnávacím gólu na 1:1. Gól dal Ondra Valenta, finální přihrávku Aidin Mustedanagič, ale jinak tam byly nějaké narážečky od nás. Já sám jsem tam pak měl akci, kdy jsem přešel přes dva hráče a dával jsem přihrávku pod sebe, ale nedopadlo to. Myslím, že do téhle doby bylo všechno na hřišti v úplném pořádku.

A pak přišla poslední minuta...
No spíš už byla první minuta nastavení, kdy tam byl faul ve vápně na Aidina. Pískala se penalta, řekl bych, že nějaký kontakt tam byl. Myslím, že kluci z Braníka by to takhle šikovně taky udělali, kdyby měli šanci. Řekl bych, že to bylo podobné situaci, za kterou pískali v lize penaltu pro Slavii v derby se Spartou.

To bylo také v úplném závěru. Opravdu byly ty situace podobné?
No, asi tam nebyl takový bodyček. Aidin si pro tu penaltu šel a rozhodčí ji odpískal. Myslím, že si ji obhájí.

A pak to začalo. Prý se na penaltu nikomu moc nechtělo, přitom bylo určeno víc hráčů. Jak to bylo?
Na Aidina, který byl určený, ta penalta byla. Takže on říkal, že asi nepůjde. Pak byl určený David Snop, ale ten měl od začátku utkání problémy a zhruba v 77. minutě šel dolů. Zbýval ještě autor našeho gólu Valenta a já.

Takže to padlo na vás?
Prvotně jsem dal míč Ondrovi Valentovi. Dal první gól a vypadalo to, že to bude jeho zápas. Chtěl jsem, ať dá vítěznou branku. Už si dokonce štěloval míč, ale nakonec kopat nechtěl. Trenér z lavičky zařval, ať se domluvíme.

Pak už jste se ujal exekuce vy?
Připravil jsem si míč. Jenže k němu přišel branický kapitán Cvrček a balon odkopl. Dostal za to žlutou kartu. Měl jsem to brát jako varování, že na tu penaltu nemám jít. Ale já se rozhodl i přesto kopat. Věřil jsem si. Za béčko jsem penalty dával, tak jsem si říkal, proč bych ji neměl dát za áčko. Před kopem jsem se lehce kouknul na gólmana. Když jsem zahrával penalty v béčku, brankář udělal vždy nějaký pohyb. Tady jsem viděl gólmana Braníka, který má skoro dva metry, a říkal jsem si, jak je velký. On pohyb neudělal. Tak jsem se rozhodl dát to na jeho levou ruku a on to vystihl. Když jsem to pak viděl na videu, dal jsem to do ideální výšky pro brankáře. Dalo se to ještě dobíhat, ale nejrychleji byl u míče bránící hráč. A byl z toho jen roh. Mimochodem, ten jsem v tom zápalu také běžel rozehrát.

Co se vám honilo hlavou?
Samozřejmě mě to děsně mrzelo. Kluci se dohadovali, že to měl asi jít kopat někdo jiný, ale sežrat mi to nedávali. Trenér mě po zápase podržel, říkal, že po mém příchodu se naše hra zvedla. Ale mě to fakt hodně mrzelo, dobře vím, že to mohl být vítězný gól za tři body. Dva dny jsem to měl v hlavě.

Jak se zachováte, když bude penalta v příštím utkání?
Když bude příště, tak půjdu až za Jardou Blažkem, ať jí jde klidně kopat on. Pokud nebudu vyloženě trenérem jmenovaný, tak nepůjdu. Není to tak, že už bych nikdy na penaltu nešel, to ne. Ale hned nepůjdu. Co by na to měl říkat David Snop, ten nedal čtyři penalty za sebou. On mě hodně utěšoval, když jsem pokutový kop neproměnil. Kdybych dal gól, měl bych na ten zápas na Braníku nádhernou vzpomínku. Tak zkrátka budu muset dát gól jindy z pole, abych to napravil. Ale prostě asi to tak všechno mělo být.

Měl jste chuť si jít druhý den zahrát za béčko?
Určitě. Šel jsem do branky a udržel čisté konto. To bylo povzbuzení.

A penaltu jste nechytil?
Ne, ne, ta nebyla. Byl jsem rád, že jsem udržel nulu, ta se počítá.

Hrajete ve skupině Pamflet a ta měla koncert společně se skupinou V oblacích. Jedna z jejich písniček se jmenuje Ani z penalty... Vzpomněl jste si na to?
Kytarista mi to hned připomínal, že to jejich zpěvačka Šárka Drobná zpívá. Bylo to vtipný, ještěže ten koncert nebyl před zápasem. S Oblakama to ale bylo všechno v pohodě.

Pojďme zpátky k fotbalu. Počítáte s tím, že půjdete příště chytat, nebo do pole?
Tohle nechám plně na trenérovi a půjdu na místo, kde mě bude potřebovat.

René Machálek, sport.cz