Brankář Charvát: Nechtěl jsem být ve Slavii jen náhradníkem

2. února 2006 12:00 » Fanoušci třetiligových Bohemians 1905 žili asi týden v nejistotě. „Jak je to s tím Charvátem? Jde do Slavie nebo zůstane?“ ptali se.

Zanedlouho pětadvacetiletý brankář Martin Charvát, jedna z opor jejich milovaného týmu, byl totiž na zkoušce v ligovém mužstvu Slavie. Ale nakonec mohou být příznivci tradičního pražského klubu v klidu. „Zůstávám,“ ujistil Charvát.

Proč nevyšlo vaše angažmá ve Slavii?
Nevím přesně, co proběhlo mezi vedením Slavie a Bohemky, ale na Bohemce mi řekli, že mají eminentní zájem, abych zůstal. Konzultoval jsem to i s trenérem Bustou a chci zůstat - pomoct Bohemce k postupu.

Takže jste Slavii odmítl?
To zase ne, ale už od začátku se mluvilo o tom, že tam jdu jen na výpomoc. Slavia neměla gólmany. Šeliga je zraněný a Kozáčik byl pryč. Ale pak se přeci jen ukázalo, že Slavia sháněla gólmana na Pohár UEFA, protože Kozáčik nemůže první zápas chytat.

To pro vás mohla být dobrá šance ne?
To určitě. Pohár UEFA je velké lákadlo, jenže ve Slavii chytá Matúš Kozáčik. Daří se mu, dostal se do slovenské reprezentace. Slavia hledá někoho, kdo mu bude krýt záda. A to já opravdu nechci.

Jak na týden se Slavií vzpomínáte?
Jen v dobrém. Byla tam úžasná parta, kluci mě vzali opravdu skvěle. Budu jim přát, aby se jim dařilo. A co se týče mého působení ve Slavii, tak jsem s ní byl na soustředění v Německu, ale když se zrušily zápasy, tak nemělo cenu tam být. Tak jsme se vrátili. Moc jsem tam toho nestihl.

Ale pak jste odchytal oba víkendové zápasy Tipsport Cupu proti Brnu a Teplicím. Byl jste spokojený?
V prvním zápase jsem byl spokojený s prvním poločasem. Pak jsem ale dostal dva góly, s čímž moc spokojený být nemůžu, ale druhý gól se odrazil od tyče do kolene. Měl jsem trochu smůlu. A ve finále jsem si nesáhnul na míč a už jsem ho dvakrát tahal ze sítě.

Nepodepsalo se to na vaší psychice?
Z nervozity už jsem vyrostl. Jdu do zápasu s tím, že chci vyhrát. Nepřemýšlím o tom, jestli udělám chybu. Jdu do všeho. Naplno.

Co vám řekl trenér Slavie Karel Jarolím?
Že jsem splnil to, co ode mě očekával.

Co vám zápasy ukázaly? Je to velký rozdíl oproti třetí lize?
Pozor: třetí liga je hrozně těžká soutěž. Ale samozřejmě první liga je někde jinde. Ale zas tak velký rozdíl tam není. Vždyť Bohemka porazila 2:0 Brno a Blšany 3:1.

I proto vás to táhlo zpátky?
Ano. A taky to, že máme úžasné fanoušky. I oni chtěli, abych zůstal. Vyjadřovali mi podporu na internetu. I díky nim jsem se trochu přiklonil k téhle variantě. Také trenér Busta mi řekl, že chce abych zůstal, ale že mi nebude bránit v přestupu za lepším. Jenže Slavia mě chtěla spíš na hostování.

Nakonec angažovala gólmana Vorla z Jihlavy. Není vám to přeci jen s odstupem času trochu líto?
Není. Jsem v Bohemce už jedenáct let. Neříkám, že tady budu do konce kariéry, ale chci jí pomoct k postupu. Když to dobře půjde, tak jsme za rok a půl v lize.

Jenže vám bude za 14 dní 25 let, nechtěl byste si ligu zachytat dřív? Zatím jste zažil atmosféru nejvyšší soutěže pouze na lavičce.
No to je pravda: lavička a exhibice o poločase. Nejdřív jsem dělal v Bohemce dvojku Jardovi Blažkovi, a když odešel do Sparty, tak si trenér Petržela dovedl Kamila Čontofalského. Pak odešel i on, už to vypadalo, že budu chytat, ale zranil jsem se.

A odešel do Motorletu, který hrál přebor.
Byl jsem po zranění. Chtěl jsem mu pomoct k postupu do divize, což se povedlo. Soutěží jsme prolétli suverénně. Bylo to super. V divizi už to ale bylo horší. Ale přesto moc rád vzpomínám na trenéra Hebousseho, který tam nakonec skončil. Ale i když neměl tak dobré hráče, tak dokázal divizi udržet.

Sledujete ještě výsledky svých bývalých klubů? Působil jste i v Semicích.
Jo, pořád to sleduji. Jsem i v kontaktu s některými kluky a občas se sejdeme.