Bod z Měcholup není náhodný, říká trenér Tempa Pechar

21. března 2007 13:00 » Když se v neděli ráno probudil, vzal si do ruky papír, na kterém měl připravenou sestavu a několik postů přeškrtal a změnil. Ti, co neměli hrát, nastoupili na klíčových postech. Ti, co původně měli, usedli na lavičku. Trenérovi Tempa Miroslavu Pecharovi však tento tah vyšel. Jeho tým byl hodně blízko senzační výhře na hřišti Horních Měcholup. Nakonec si poslední celek tabulky odvezl bod za remízu 1:1, když inkasoval až v 90. minutě.

„Před zápasem jsem věřil, že můžeme překvapit a odvézt si tři body. Nastoupili kluci, kteří v prvním kole nehráli a doufal jsem, že se budou chtít předvést,“ tvrdil Pechar po utkání. „Díky tomu, že jsme v prvním poločase dali první gól, se to vyvíjelo dobře. Ale konečná remíza je asi spravedlivá.“

Předzápasová taktika Tempa zněla jasně: zaskočit soupeře aktivní hrou od prvních minut a pokusit se vstřelit vítězný gól. Poté čekat na rychlé kontry a nejlépe přidat druhý gól.

První část plánu se povedla dokonale. Domácí sice měli v první čtvrthodině dvě dobré příležitosti skórovat, ale slavilo se na druhé straně.

Záložník Budák, jeden z mužů, který původně v sestavě nefiguroval, prošel středem hřiště a zpoza vápna chytře obstřelil couvajícího obránce. Jeho rána zapadla přesně k levé tyči – 0:1!

Domácí se vrhli do útoku, ale Tempo bránilo výborně. I ve druhém poločase, kdy hrálo proti silnému větru, téměř nepustilo Měcholupy na dostřel.

Až v poslední minutě využil jednu z mnoha standardních situací stoper Jiří Musil, který se v závěrečném tlaku vysunul na hrot. „Před tou standardkou jsem se podíval na ukazatel skóre. Svítila tam 90. minuta a my vedli. Už jsem věřil, že výhru udržíme,“ vzpomíná Pechar. „Ale předtím jsem hodně věřil, že přidáme z brejku druhý gól, který by rozhodl.“

Nestalo se.

I tak zanechalo Tempo, které se stále krčí na posledním místě tabulky s osmi body, velmi slušný dojem. Na jaře už porazilo Aritmu a získalo tak stejně bodů, jako za celý pozdim dohromady.

„Zkvalitnili jsme kádr, přišli mladí kluci z Krče, kteří tady hodně zvýšili konkurenci, ta na podzim chyběla,“ říká kouč.

Favorit z Měcholup ale také mohl jeho tým podcenit. Pohled do tabulky k tomu hodně sváděl: rozdíl mezi oběma soupeři je propastných 33 bodů. „Nemyslím si, že nás podcenili. My jsme hráli disciplinovaně a splnili jsme taktiku, kterou jsme si řekli. Výsledek z Měcholup nebyl náhodný.“

Teď by Tempo rádo potvrdilo bodový zisk ze hřiště nejtěžšího soupeře „doma“ s Hájemi. Ty mají mužstvu ze Lhotky co vracet, protože na podzim doma podlehly 1:3. Utkání se sehraje v sobotu od 17 hodin na umělé trávě ve Štěrboholech. „Bod z Měcholup nás zase posunul o kus dál, musíme to teď potvrdit s relativně slabšími soupeřem z Hájů,“ je si vědom Pechar. „Když teď porazíme Háje, budou z nás mít soupeři větší respekt.“

Ztráta na předposlední Královice se z původních pěti bodů během dvou kol smrskla na jednobodový odstup. „Výsledky soupeřů mě ale nezajímají. My musíme dělat body a neohlížet se. Absolvovali jsme kvalitní zimní přípravu, a i když jsme několik zápasů prohráli, kluci získali víru ve vlastní schopnosti a vůli po vítězství,“ vypozoroval Pechar. „Věřím, že nesestoupíme.“

STŘELEC BUDÁK: ZVYKL JSEM SI, ŽE NEDÁVÁM GÓLY, TEĎ JSEM ZJISTIL, ŽE TO JDE

Den před zápasem na Měcholupech natíral záložník Tempa Radek Budák v rámci brigády branky na hřišti v areálu klubu. A při té příležitosti se zasnil: kéž by se mi konečně povedlo dát gól. Čtyřiadvacetiletý fotbalista čekal na první zásah v mistrovském zápase za A-tým Tempa dlouhých šest let. „Brány se mnou natíral spoluhráč Jirka Hlavička a ten mi říkal: buď v klidu, dáš gól na Měcholupech, trochu to předpověděl,“ řekl Budák po remíze 1:1 a své premiérové trefě.

Mohl byste ten gól popsat divákům, kteří ho neviděli?

Venca Nechvíla mi prostrčil míč na polovině hřiště a já běžel středem hřiště k vápnu. Obránce pořád couval a já se rozhodl, že ho obstřelím. Zvolil jsem technickou střelu k tyči, nebyla to náhoda. Přesně jsem věděl, co chci udělat.

Od té doby, co jste v A-mužstvu, tedy šest let, jste se trefil poprvé v mistrovském zápase. Měl jste to v hlavě?

Po tak dlouhé době to už v hlavě nemáte. To si prostě zvyknete, že nedáváte góly.

A proč ne?

V dorostu jsem byl nejlepší střelec, hrál jsem v útoku. Jenže v chlapech nastupuji spíš na defenzivních postech a samozřejmě má pražský přebor vyšší úroveň. Co stačilo v dorostu, tady nestačí. Ale teď už budu mít v podvědomí, že to jde i v přeboru.

Před prvním mistrákem s Aritmou jste čekal, že budete v základní sestavě, teď před Měcholupy zase vůbec ne. A bylo to přesně naopak. Byl jste hodně překvapený, že jste odehrál celé utkání?

Byl. U trenéra Pechara si nemůže být nikdo nikdy jistý tím, že bude hrát. Základní sestavu na Měcholupech jsem opravdu nečekal.

No vidíte a málem jste dal vítězný gól.  Jak moc vás naštvalo vyrovnání v poslední minutě?

Ten gól mě mrzel hodně. Skoro mi zkazil náladu, byli jsme tak blízko výhře. Ale časem budeme za bod z Měcholup rádi.

Máte nějaký notýsek, kam jste si psal své střelecké úspěchy v dorostu? Připojíte k nim i zápis z Měcholup?

Nic takového nemám. Dřív jsem si kupoval Pražský fotbal, kde byly tabulky střelců a hledal jsem se tam. Pak dlouho ne, protože jsem věděl, že bych se tam nenašel. Teď asi zase začnu tabulky střelců sledovat. (směje se)

-tru-