Bílá Hora nechtěla hrát ve spodní půlce tabulky, teď se pod vedením kouče Foldyny bije o postup

10. listopadu 2010 07:00 » Fotbalisty Bílé Hory dělí v A skupině I. B třídy jediný zápas od toho, aby po podzimu vládli tabulce soutěže. Svěřencům trenéra Aleše Foldyny stačí k úspěchu jediné: vyhrát doma nad Sokolem Lipence, který je jedenáctý. „Je to povinnost. Když chce tým hrát na špici, tak se vyhrávat doma prostě musí,“ vyhlásil Foldyna, bývalý fotbalista pražské Dukly, jenž za tým z Julisky odehrál 128 ligových zápasů, v nichž vstřelil 18 branek.

Kolo před koncem podzimu je váš tým na prvním místě. Je to pro vás překvapení, nebo je to splněné očekávání?

Do klubu jsem přišel týden před startem sezony a neměl jsem tušení, jak silný je tu kádr. Co se týče nějakých cílů, tak jsme si říkali, že by bylo dobré hlavně nemít problémy ve spodní polovině tabulky. Nakonec se ukázalo, že je tu hodně silný tým.

V minulé sezoně brala Bílá Hora šesté místo. Co se změnilo, že se vše obrátilo k lepšímu?

Věděl jsem, že v kádru nezůstal kámen na kameni. Úplně se to proměnilo. Zůstali jen dva zkušení kluci, nebo vlastně tři. Kapitán týmu Manek ale brzy skončil. Rozešli jsme se názorově. Já jsem chtěl, aby zůstal, ale prostě by neměl místo v základu a on nechtěl na lavici. On si myslel, že na to má. Ale nové koště to prostě vidělo jinak. Tak odešel, mrzelo mě to, ale nedalo se nic dělat.

Jsou v klubu nějací hráči se zkušenostmi z vyšších soutěží? V čem je největší síla Bílé Hory?

Máme skvělou partu, silný tým a v něm vynikají tři fotbalisté. Jsou jimi Sýkora, Smíšek a Váňa. Dva z nich jsou podle mého na druholigové a jeden minimálně na divizní úrovni. Je pro mě záhadou, že po nich ještě nikdo nesáhl. Sýkora je útočník, který je gólový. Vrátil se k nám z Přední Kopaniny a daří se mu náramně. Smíšek nastupuje v záloze, ale takového hráče můžete využít snad na všech pozicích. A Váňa? To je syn fotbalisty, který hrával za Slavii. Daří se mu, má navíc dobrou práci a v klubu je spokojený. Celý tým je dobrý, ale tahle trojice, to je nadstavba, která ho posouvá výš.

Nebojíte se, že Bílá Hora o tyhle poklady v zimě může třeba přijít?

Máme tady dobrou partu, ale poprvé jsem v klubu, kam hráči sami nosí peníze. Jde to na balony, na jejich tým, ale oni za fotbal nemají ani korunu. Takže, když přijde nabídka z vyšší soutěže a oni budou chtít jít, tak asi odejdou. Jinak musím říct, že velký poklad pro klub je bývalý hráč Dukly Ota Hejlík. To je taková dobrá duše klubu, on to tady dal a dává dohromady.

Jak je pro vás těžké zvládat tuhle soutěž? Určitě na něco můžete pohlížet optikou hráče s provligovými zkušenostmi...

Je to pro mě úplně celé jiné. Já to pořád srovnávám. Ne už s ligou, ale s divizí. Občas si říkám, co po těch klucích vlastně chci, že je to I. B třída a asi i hráči sami koukají. Ale musím říct, že je to snad baví. Naposledy jsme měli na tréninku 24 lidí, chodí na přípravu, i když je tam čeká tvrdá práce. Samozřejmě tam padnou i fórky a hraje se fotbálek. Je to paráda a myslím, že ta dřina je pak na hřišti vidět. Pochopitelně je to jiné i v tom, že se do pátku nervuju, kdo z hráčů nebude moci přijít na zápas kvůli práci, na to jsem nebyl zvyklý. Musím říct, a je to trochu paradox, že jsme ani jeden ze zápasů na podzim neodehráli ve stejné sestavě.

Nelákají vás vyšší soutěže, třeba trénování v první či druhé lize?

Já jsem si trénování už vyzkoušel v Českém Brodě, tedy v divizi. A teď jsem fotbal dva a půl roku nedělal. Když jsem byl ale oslovený, tak jsem si řekl, že to půjdu zase zkusit. Mám fotbal rád, je to takový adrenalin. Ale jinak nikde výš trénovat nechci.

Co takhle role hrajícího kouče?

Tak to mě vůbec neláká. Já jsem hrál fotbal od pěti let a už toho bylo dost. Věk nejde zastavit a já se nechci nikde ztrapňovat.

Jak jste se do klubu na téhle úrovni vůbec dostal?

Mě přivedl právě pan Hejlík. Bydlím v Hostivících, do Českého Brodu jsem se najezdil přes celou Prahu dost, takže tady to mám blíž. Prostě mi to nějak sedlo, tak jsme se dohodli a funguje to.

Chápu to tedy správně, že angažmá v Bílé Hoře berete tak, že chcete být u fotbalu, ale máte ho jako doplněk k práci?

Já jsem už jedenáct let u firmy, je to velkoobchod s drogerií, parfumerií a dalšími věcmi. Je to úplně jiný svět, ale fotbal mám rád, a tak jsem u něj takhle zůstal.

A daří se vám náramně. Naposledy váš tým nasázel Lochkovu na jeho hřišti osm branek. To se nestává každý den. Byl to výjimečný zápas?

To nebyl soupeř na I. B třídu, jsou poslední a mají pět bodů. To nebylo měřítko. Výsledek 8:1 byl ještě milosrdný, gólů mohlo být víc. Ale je fakt, že jsem se toho zápasu trochu bál. Když hraje první s posledním, tak má vedoucí mužstvo tabulky někdy tendenci jít do zápasu jako mistr světa, a pak se stane průšvih. Tady se nic podobného nenastalo, takže jsem tým po utkání pochválil.

Mluvil jste o tom, že po vašem nástupu do klubu padala slova, abyste neměli potíže ve spodní polovině tabulky. Teď vám chybí vyhrát jediný zápas doma se Sokolem Lipence a budete po podzimu první. Co na to říkáte?

Že by to bylo moc příjemné. Určitě to doma chceme zvládnout. Je to povinnost. Snad bude i lepší počasí a bude dobré hřiště. My máme hodně fotbalový tým. Náš cíl je z tohohle zápasu získat tři body a přezimovat na prvním místě. Pak bude určitě dobrá rozlučka.

O první místo se přetahujete s Chuchlí. Je to největší konkurent v boji o postup?

Hodně silné budou Modřany. Taky se nám nedaří proti béčkům. S nimi jsme na podzim tři utkání prohráli. Béčka jsou vždycky otazník, na zápas dostanou tři hráče prvního mužstva a hned proti vám hraje úplně jiný tým. Těchto duelů se trochu bojím. A Chuchle? Tam mám velkého kamaráda. Myslel jsem si, že nebude tak dobrá, ale zlepšila se a určitě bude hrát nahoře.

Přesto z vašeho hlasu cítím, že chcete, aby Bílá Hora postoupila výš. Je to hlavní úkol?

Před sezonou se o tom nemluvilo, ale když jste na prvním místě, tak to nemůže být jinak, než že o to první místo chceme hrát. Každý chce postoupit a já sám jsem vítězný typ. Samozřejmě by bylo příjemné, kdyby se to povedlo. Cíle má Bílá Hora určitě i jiné. Třeba dobudovat hřiště s umělým povrchem. To by hodně usnadnilo možnosti tréninku pro všechny mužstva, které klub má. Samozřejmě to stojí velké peníze, ale jak říkám, je to další z cílů.

Plánujete na zimu nějaké soustředění a případné posílení týmu? Nelákáte nějaké známé, aby si šli za Bílou Horu zahrát?

Hráči, co jsou volní, by se našli, ale tady opravdu kluci neberou za fotbal ani korunu. Myslím, že ani žádné posilování neplánujeme, jsme spokojení s tím, jak kvalitní mužstvo máme. Co se týče soustředění, tak si kluci chtějí něco zaplatit. Rád bych s nimi tak na pět dní vyrazil. Nějaké možnosti máme.

A do jara půjdete ještě silnější a budete útočit na postup. Lákal by vás v I. A třídě třeba souboj s Dolními Chabry? Vy jste hrál za Duklu a za Chabry hraje jeden ze symbolů týmu z Julisky – Ladislav Vízek...

Vím, že tam hraje, ale takhle jsem na to určitě nekoukal. My chceme hlavně zvládnout ten náš poslední zápas podzimu, následně se budeme chtít na jaro co nejlépe připravit. Pak půjdeme pěkně zápas po zápase s cílem dál se držet na prvním místě.

-sks-