Bída trvá. Vyšehrad propadl na Vltavínu, v ČFL je předposlední
26. srpna 2014 07:00 » Start jako z hororu. Tohle v případě Vyšehradu po postupu do ČFL platí na 100 procent. Šemíci mají po třech kolech na kontě nulu a hrozivé skóre 1:11, horší je už jen Chomutov, který dostal při třech porážkách ještě o gól víc. Naposledy Vyšehrad dostal nakládačku v derby na Loko Vltavín 0:4. „Takový start nikdo nečekal, kádr se musí ihned obměnit,“ říká Milan Kopřiva, asistent trenéra Vyšehradu.
Vyšehrad se do vyšší soutěže těšil, však se o postup nějakou chvíli snažil. Jenže realita je hodně bolestná. Tým sice herně nevypadá špatně, dokáže kombinovat, jenže jakmile dojde hra k pokutovému území, je to bída. „To, že držíme míč, je nám houby platné,“ neskrývá se za fráze trenér třetiligového nováčka. A záporů vidí celou řadu. „Dostáváme góly ze standardek. Kdyby se to stalo jednou, dobrá, ale nám se to stává často. To je strašné. Nejsme důslední, hrajeme to jako staří pánové.“
Pražský tým přitom dostává hráčské injekce z druholigového Kolína, jehož farmou se před sezonou stal. Jenže zatím to vypadá, že podpora postrádá smysl a Vyšehradu spíš ubližuje. „Soupeř měl v kádru taky hráče se zkušenostmi z druhé ligy, ale rozdíl byl patrný. Je vidět, že oni drželi spolu, hráli jako tým. Byli hladoví po míči, vyhrávali souboje,“ našel Kopřiva činnosti, v nichž Vltavín převyšoval nováčka.
Jasně tak naznačil, že představy o posilách z týmu FNL byly jiné, tedy hlavně o přístupu hráčů, kteří do třetí ligy chodí hrát. „Pak jsou z toho tři porážky a skóre 1:11. To jsem tedy alespoň já nečekal ani v nejhorším snu. Máme kluky, co dřív hráli třetí ligu, ale z podstaty to hrát nejde,“ doplňuje opět v kritickém tónu.
Přitom v derby na Vltavínu nemuselo být s Vyšehradem zle. Stačilo, aby Mojdl proměnil za stavu 1:0 pro domácí tutovku. Možná by se hosté zvedli. Jenže na kdyby se nehraje. Koncovka je každopádně dalším bolavým místem týmu trenérů Klímy a Kopřivy. „Hodně chybí Michal Macháček, to byl hráč, který byl schopen sám otočit zápas,“ uznal Kopřiva.
Jeho parťák z minulé sezony Musa Ansuma sice zůstal, ale do ideální formy má daleko. Snažil se bojovat, sbíhal si pro míče do hloubky pole, ale kouč Klíma ho vyháněl na hrot. Právě tam býval hrozbou. Teď ale Vltavín vyšehradskou černou perlu zkrotil a několika ostrými zákroky i dokonale otrávil. Musa Ansuma se pak poroučel ze hřiště už v polovině první půle. „Měl i nějaké zdravotní problémy,“ upozornil asistent vyšehradského kouče. Jedním dechem ale dodal, že výkon nepodal útočník dobrý, možná se projevuje jeho absence v přípravě způsobená zraněním.
Asistent předposledního týmu ČFL pak našel další minus, které sráží Vyšehrad. „Nemáme v týmu lídra. A to na hřišti, ani v kabině. Jsme moc hodní,“ hlásí Kopřiva. Tým tak na trávníku nikdo nesrovná, když se prohrává. Názor, že soutěž má za sebou teprve tři kola a všechno se ještě srovná, Kopřiva nebere. „Kdo tohle říká, tak to používá jen jako těšínské jablíčko. My vidíme, že takhle to nejde. Řeknu to přirovnáním. Když máme na to, abychom skočili dvacet, tak po nás nikdo nemůže chtít, abychom skočili sto dvacet. Tým prostě není dobře složený a chce to změny. Hned!“
Zápas očima Radka Kronďáka, trenéra Vltavínu
„Přáli jsme si, aby to takhle probíhalo a my dali nějaké góly. Vyšehrad jsem viděl, vím o jejich problémech. Farma je něco jiného než má být, a proto jsou v takovém stavu, v jakém jsou. My jsme toho chtěli využít, dobře vstoupit do utkání a otrávit je hned na začátku. Dobře jsme bránili a z brejku jsme hrozili. Na začátku druhé půle to bylo čekání, zda dáme třetí gól, který by to zlomil. Kdyby dal naopak branku Vyšehrad, ožil by a měli bychom to složitější. Dali jsme ho my a mohli pak přidat i další góly. Někteří naši kluci měli tři, čtyři šance, ale nebyli schopní je proměnit. Snad si to nechali na příště. Ale útočníci dali tři góly, to je pro nás příjemná změna a doufám, že jim to vydrží. Drží nás i Láďa Čaba v brance. Od chvíle, co má syna, tak ještě nedostal gól. Celkově jsem ale s derby s Vyšehradem hodně spokojený. Co se týče vstupu do sezony, platí to samé. Teď jedeme dvakrát ven, tak věřím, že něco přivezeme.“
René Machálek
