Aritma ukázala, že doma umí vyhrávat. Odskákal to Zličín

4. listopadu 2014 07:00 » Do třináctého kola divize A čekali v této sezoně fotbalisté Aritmy na domácí vítězství za tři body. Stálo to ale za to. Městského rivala ze Zličína přejeli rozdílem třídy, když trestali jeho chyby v defenzivě a vyhráli 4:0. „Už bylo na čase, abychom vyhráli,“ oddechl si trenér vítězů Tomáš Kubr. Artima se díky úspěchu dostala v tabulce na 10. místo před Zličín o dva body.

Tu úlevu snad musely cítit celé Vokovice. Stín toho, že Aritma doma za tři body snad ani neumí vyhrát, visel nad týmem kouče Kubra pořádně dlouho. Teď se téhle nelichotivé nálepky zbavil.

„Je smutné, že jsme na to museli čekat tak dlouho. Ale dopláceli jsme na naivní chyby a taky na nekompletní sestavu. Teď jsme ale měli zápas pod kontrolou a přišla i první nula,“ konstatoval trenér vítězů.

Sám ale dobře věděl, že byť výsledek vypadá jednoznačně, první tutovku měl soupeř. Jenže výborně zasáhl gólman a Kubrovi se ulevilo. „Kdyby to tam padlo, asi by ten zápas byl jiný,“ přiznal sportovně.

Jenže Zličín tutovku zahodil, proto Vokovičtí nemusí nic podobného řešit a trápit se tím. „Bylo hodně vidět, že jsme až na Brabce a dlouhodobě zraněného Proška hráli už třetí kolo téměř kompletní. Už to bylo znát i v Čížové, ale tam jsme nevyhráli, i když na tři body taky bylo,“ mrzí Kubra.

Když před poločasem zvýšil na 2:0 po rychlé akci Rybka, domácím se hodně ulevilo. Pojistka náskoku vždycky tým uklidní, ovšem ne fanoušky Aritmy, ani kouče Kubra. Fandové se nechali o poločasové přestávce slyšet, že už by snad nemuselo dojít na penalty... To naznačovalo jakýsi záblesk důvěry. Kouč Kubr rovněž předčasně neslavil. „Já jsem vždycky nejvíc klidný až po konci zápasu,“ smál se. „Ale je pravda, že Zličín byl hodně odevzdaný. Zažili jsme pro nás hodně netradiční věc: od šedesáté minuty jsme vlastně řešili, kdo by si zasloužil jít na hřiště,“ naznačil Kubr, že o výhře svého týmu nepochyboval.

Stejně jako fandové ale odmítal pomýšlet na to, že by zápas dospěl k penaltovému rozstřelu. „Každý pátek jsme penalty trénovali, ale tentokrát jsem řekl, že nic zkoušet nebudeme, protože potřebujeme zápas vyhrát bez penalt. A to se taky stalo,“ usmíval se Kubr.

Byl by pochopitelně rád, kdyby jeho tým potvrdil zlepšení i ve zbytku podzimu. „Jedeme do Mariánských Lázní, které jsou také dole, a pak máme doma Rokycany. My jsme z venku přivezli docela dost bodů, ale to je taková nadstavba, vyhrávat se musí doma. Jenže my jsme to doma vždycky spláchli,“ vrací se k domácímu klopýtání trenér Aritmy. „Určitě by bylo dobré dotáhnout podzim ve vítězném rytmu, aby se nám šlo s větším klidem do zimní přípravy,“ uvědomuje si Kubr.

Stejně tak jej potěšilo, že na derby našlo cestu do Vokovic 180 diváků, což je na poměry klubu slušná návštěva. „Doufám, že jsme je potěšili a příště přijdou zase.“

Za výraznou postavu svého týmu pak Kubr označil ofenzivní oporu Ondřeje Rybku. Ten se do sestavy vrátil teprve nedávno po zranění postranních vazů. „Je hodně znát, že je zpátky. Takového hráče nejsme schopní jednoduše nahradit. Snad mu to zdraví vydrží a bude se mu dařit i dál,“ přeje si Kubr.

A sám Rybka doufá, že se mu povede přání kouče vyplnit. „Zápas se Zličínem byl pro nás hodně důležitý. Hrálo se vlastně o šest bodů a teď je Zličín v tabulce pod námi,“ oddechl si střelec gólu na 2:0. Sérii bez vítězství na domácí půdě prý trenér týmu hodně často připomínal, Vokovičtí věděli, že by měli tuhle bídu utnout. „Pořád nám říkal, že bychom to měli zlomit. Zličín měl první šanci, ale gól jsme dali my. Pak jsem přidal trefu na 2:0, což asi bylo rozhodující. Hotovo nebylo, ale ta situace byla pochopitelně lepší,“ popisoval průběh derby Rybka.

Stejně jako trenér Kubr si i on myslí, že Zličín neměl v derby svůj den. „Vzadu měl soupeř hodně okének. Říkal jsem si, že z brejku ještě nějaký gól přidáme,“ pravil zkušený hráč, který se trefil ve druhém duelu po sobě. „Určitě ty góly ale nepřipisuju tomu, že jsem byl po zranění na hru nějak víc nažhavený,“ usmál se.

Nehrál pár měsíců, makal v posilovně a chystal se, jak jen to šlo. „Když jsem ale šel do zápasu, tak jsem v hlavě měl, abych si to koleno neudělal znovu. Nikdy jsem tak dlouhou pauzu neměl. Ale koleno vydrželo, proti Zličínu už jsem na něj vůbec nemyslel. Každopádně jsem rád, že jsem na hřišti. Když člověk stojí za klandrem, tak je to hodně těžké. Doufám, že to teď bude už jen lepší a lepší,“ věří Rybka.

René Machálek

Fotogalerii ze zápasu Aritma - Zličín od Pavla Jiříka st. najdete ve Zpravodajství, sekce Fotogalerie!