Aritma se udržela v divizi. Slavit se nebude, teď ještě zachránit béčko
2. června 2015 07:00 » A je klid. Fotbalisté Aritmy vyhráli 2:1 derby na Zličíně a mohou se těšit ze záchrany v divizní skupině A. Naopak pražskému rivalovi pořádně zavařili. Ve Vokovicích ale nepropadají euforii. „Určitě nemáme co slavit. Bodů jsme měli mít v tuhle chvíli daleko víc,“ říká trenér týmu Tomáš Kubr. „Pochopitelně je ale dobře, že máme do posledních dvou kol klid,“ dodává.
Jak těžké bylo udělat poslední krok k záchraně?
My jsme si derby udělali těžké sami. Měli jsme rychle jít do vedení 2:0 a hrálo by se nám jinak. Müller a Pánek ale nedali svá sóla, když trestuhodně přestřelili branku. Sice jsme pak stejně šli do vedení o dvě branky, které zařídil Müller, ale ještě do poločasu jsme nechali soupeře snížit. A to byl problém. Kdybychom o přestávce vedli 2:0, mohlo to být klidnější.
Takže za stavu 1:2 byla druhá půle nervózní?
Nepřihráli jsme si, po našich chybách tam měl soupeř nějaké náznaky šancí, kdy tam byly standardní situace a nás podržel několikrát brankář Prokeš. Někdy tam byla taková trma vrma a on třeba reflexivně zasáhl. V dresu Zličína byl v útoku hodně vidět Ivan Merta. Pokryje balon, jsou na něj fauly, je silný v hlavičkových soubojích. Je strašná škoda pro fotbal, že ho tolik trápí zdravotní problémy.
Když už jste zmínil Mertu, tak Zličín před zápasem avizoval, že má velké problémy s marodkou. Byl podle vás vážně tak oslabený?
Musím popravdě říct, že pokud v minulých zápasech nehrál Merta ani Drina, tak proti nám nastoupili a nevšiml jsem si, že by byl soupeř nějak slabší. Proti nám určitě nějaké jejich absence nebyly znát a v tomhle směru má naše výhra svojí cenu.
Přesto, výsledek byl až do konce těsný - o jediný gól. Nechyběla vám gólová pojistka?
Měli jsme taky možnosti, jak náš náskok pojistit, ale Bogárovi chytil šanci gólman a podruhé jeho ránu, která mířila do branky, zastavil obránce. Těžko z lavičky přesně posoudit, kam ho rána trefila. U dalších akcí nám chyběla finální přihrávka, takže bych v těch případech ani nemluvil o nějakých šancích. Druhá půle ale celkově byla spíš o fotbale mezi vápny.
Určitě jste si ale nepřál, aby došlo na penaltový rozstřel…
To tedy vážně ne. Nám se při penaltách nedaří a nebudu se vymlouvat na to, že je to nový systém. Dají se tam uhrát důležité body navíc a my to nedokážeme. Ale není to tím, že bychom penalty netrénovali. Naopak. V přípravě je dáváme, suverénně. Jenže přijde zápas a všechno jinak. To je prostě o hlavě hráče. Není náhoda, že na tréninku to někdo kopne s přehledem a v rozstřelu úplně jinak.
Nakonec na rozstřel o dodatečný bod nedošlo a Aritma je po zisku tří bodů zachráněná. Přitom to vypadalo, že získáte klid daleko dřív než v tomto derby. Co se stalo?
Je to přesně tak. My jsme měli po 23. kole jednatřicet bodů a vypadalo to dobře. Paradoxně nám asi ublížily dobré výkony v zápasech s celky ze špičky tabulky – s Tachovem a s Malše Roudné. Zahráli si proti nám Kladrubský, Otepka, Volešák. Proti Roudnému jsme odehráli výborný zápas, vedli jsme 1:0 a pak nedali asi čtyři stoprocentní šance. A soupeř nás za to dvěma góly potrestal. Stejně tak jsme vedli i nad Tachovem, ale zase jsme to nezvládli. V tomhle případě pro změnu na penalty. Takže lze říct, že jsme si ověřili, že proti nejlepším můžeme odehrát dobrý zápas, byť to výsledkově nedopadlo. Jenže pak to asi zůstalo v hlavách hráčů a přišel výbuch s Čížovou a výsledkem všeho je, že jsme za těch pár kol udělali jen dva body.
Teď už ale máte záchranu jistou a můžete být spokojený, ne?
Řeknu to tak, že je dobře, že máme do posledních dvou kol klid. Ale jinak není určitě co slavit. Bodů jsme měli mít víc. Takže po Zličínu žádná oslava nebude, to až na konci sezony přijde klasická rozlučka.
Jak tedy budou vypadat závěrečná kola z pohledu Aritmy?
Soustředíme se na naše béčko. Nahrála nám administrativní chyba Nebušic, díky které jsme se dostali v tabulce před ně. Jim body odečetli, my jsme nějaké získali, a tak jsme soupeře přeskočili. S béčkem to nevypadalo dobře, už jsme moc nepočítali, že by se I. A třída mohla zachránit, ale když se ta šance objevila, tak proč ne. Zase nám končí řada hráčů v dorosteneckém věku a bylo by fajn, kdyby naskočili do I. A třídy, která má kvalitu. Navíc naši mladí hráči, co hráli soutěž letos, budou o rok zkušenější a věříme, že to bude vypadat jinak.
Před rokem byla zralá na padáka Aritma, letos je v podobné situaci Zličín, který čekají pořádné nervy. Budete raději, když městský rival z divize zmizí, nebo mu přejete záchranu?
Musím říct, že budu rád, když se Zličín v soutěži zachrání. Přeju si, ať v divizi zůstanou a hraje ji dál mužstvo, co ji chce hrát. Je to tým z Prahy a já mu budu fandit, aby do konce soutěže uhrál co nejvíce bodů.
René Machálek
Kompletní fotogalerii ze zápasu Zličín - Aritma od Ondřeje Hanuše najdete ve Zpravodajství, sekce Fotogalerie!
