Aritma se dvakrát červenala, z Libuše ale stejně odvezla remízu
26. října 2009 07:00 » Obrovské šance, skvělé zákroky brankářů, vyhecované souboje, červené karty. To všechno nabídl souboj špičkových týmů pražského přeboru – Libuše s Aritmou. Jediné co chybělo byly góly. Z výsledné remízy se těšil lídr z Radotína, protože sám prohrál a ani jeden z rivalů jej v tabulce nepřeskočil. Úplně zklamaní po remíze 0:0 nebyli ani hosté z Vokovic, kteří dohrávali bez dvou vyloučených hráčů.
Právě vyloučení podle trenéra Aritmy Tomáše Kubra připravila jeho celek o větší možnost urvat na hřišti Libuše víc než bod. Červenou kartu vyfasoval nejprve kapitán hostů Hrabák, když nesmyslně v 64. minutě zkosil předtím faulujícího soupeře a musel ze hřiště, aniž by viděl předtím žlutý kartonek.
Druhý hříšník, útočník Ondřej Rybka, byl od úvodní minuty hodně vyhecovaný a první žlutou kartu vyfasoval deset minut před půlí. Když pak v 71. minutě přejel zezadu achilovky soupeře, červenalo se mu před očima také.
„Už v první půli tam byly z naší strany přehnané reakce na výroky rozhodčího. O přestávce jsem proto hráčům zdůrazňoval, aby se soustředili na hru,“ vykládal Kubr.
Vokovičtí sice přestali ve větší míře s rozhodčím diskutovat, ale nevyvarovali se zmíněných zkratů. „To nás určitě stálo lepší výsledek,“ usoudil Kubr. „Hrát dvacet minut o devíti na hřišti Libuše bylo hodně náročné. Z tohoto pohledu remízu bereme,“ dodal.
Libuš se při přesilovce víc tlačila do útoku. Z brejku ale hrozili i Vokovičtí, kdy třeba Tomáš Jarský šel sám na gólmana, ale ten jeho pokus zneškodnil. „Tomáš situaci řešil špatně, bylo dopředu hodně vidět, co chce udělat. Být to gól, třeba mohl výsledek vypadat jinak,“ konstatoval Kubr.
Aritma sice nenavlékla na šňůru pěti výher v řadě další kousek, ale i šestý zápas za sebou bez prohry se počítá. Přitom vstup týmu z Vokovic do sezony nebyl optimální. Trápení jakoby skončilo po nepovedeném utkání na Vyšehradě ve 4. kole, kdy se zdálo, že se Aritma bude potácet ve spodních patrech tabulky. Jenže stačilo odehrát šest dalších duelů a tým v pohodě dýchá na špici tabulky. „Nejdřív nám ublížil úvodní zápas s Krčí, který jsme vysoko vyhráli a přitom výkon nebyl tak dobrý jako výsledek. A zápas na Vyšehradě, to byla velká facka. Pak přišly pohovory s hráči, vyříkali jsme si to, že takhle to dál nejde. Za zlomový zápas k lepšímu bych pak viděl duel s Bohemians Praha B. Ti přijeli v hodně silné sestavě a my uhráli dobrý výsledek. Kluci si začali věřit, tam se to zlomilo,“ poznamenal kouč Aritmy.
I když se jeho mužstvo v tabulce protlačilo do první trojky, na dostihy s vedoucím Radotínem nemyslí. „Bude to určitě zajímavé, každý z týmů prohrává. Úplně to vypadá, jako by se nahoru ani nikomu nechtělo,“ usmál se při komentáři dění v přeboru Kubr. „My samozřejmě budeme rádi, když mezi těmi nejlepšími zůstaneme a budeme Radotín prohánět.“
V táboře Libuše se stejně jako na straně hostů mísilo zklamání z remízy v kontextu s dosavadním podzimním vystoupením týmu v přeboru. „V první půli jsme se přizpůsobili hře hostů, nebyl to pohledný fotbal, bylo tam hodně nakopávaných míčů. Obyčejně se prosazujeme hrou po zemi. Všechno se zlepšilo po přestávce, kdy jsme se dostali do šancí a hosty podržel brankář Janda. Také tam byl neuznaný gól. Myslím, že jsme se ale stejně měli prosadit více,“ vykládal trenér Libuše Zdeněk Hruška. „Je ale fakt, že i Aritma o devíti měla tutovku, kdy výborně zasáhl náš brankář Marko,“ doplnil Hruška, sám někdejší vynikající gólman.
Pokud se ale kouč Libuše měl podívat na dosavadní vystoupení mužstva v přeboru, potěšeně se pousmál. Jeho tým nabitý mladými hráči padl během deseti zápasů jen jednou a patří k nejpříjemnějším překvapením přeboru. „Kdyby mi to někdo dopředu říkal, asi bych mu nevěřil. Jsme s tím moc spokojení,“ konstatoval Hruška.
Kapitán Libuše Tomáš Moravec bral remízu s oslabenou Aritmou jako výsledek, který pro jeho tým znamená zklamání. „Je to pro nás ztráta,“ hlesl 27letý fotbalista. Sám mohl třináct minut před koncem po pohledné sérii narážeček rozhodnout duel ve prospěch domácích. Míč ale skončil těsně vedle tyče. „Byl tam sice takový malý faulík bránícího hráče, ale stejně bych takovou situaci měl dát,“ konstatoval zklamaný nejstarší hráč v domácí sestavě.
Stejně jako trenér Hruška ale pookřál při hodnocení dosavadního podzimního vystoupení Libuše. „Nejsme a nechceme být v oblacích. To, že budeme takhle vysoko, nečekal asi nikdo, ale poctivě makáme v tréninku a v zápasech se nám to vrací. Snad to vydrží,“ dodal Moravec.
POCITY HRÁČŮ ARITMY PO REMÍZE S LIBUŠÍ? HOŘKÁ SPOKOJENOST
Do kabiny Aritmy se po zápase na hřišti Libuše trousil Tomáš Jarský mezi posledními. V bitvě dvou předních týmů tabulky dosáhli Vokovičtí na remízu, když dohrávali bez dvou vyloučených hráčů. „Když mám říct, jak se cítím, tak je to taková hořká spokojenost,“ poznamenal 25letý ofenzivní hráč.
Z Libuše si odvážíte bod, ale i v devíti jste měli obrovskou šanci, kterou jste zahodil. Cítíte, že tenhle moment rozhodl o tom, že váš tým neveze domů tři body?
Je to možné. Šel jsem sám na brankáře a dlouho jsem se rozmýšlel, jak to celé mám vyřešit. Asi jsem se rozhodl špatně, když z toho nebyl gól. Oba týmy podržely v důležitých momentech brankáři. Kdyby ta moje šance skončila brankou, už by to měla Libuš o hodně těžší.
Zpytovat svědomí by určitě měli i vaši spoluhráči Hrabák a Rybka, kteří se nechali vyloučit, nemyslíte?
Určitě to bylo oslabení. Červené karty byly úplně zbytečné, kluci prostě neunesli některé výroky rozhodčího.
Aritma se po horších úvodních kolech přeboru rozjela. Co se podle vás v týmu změnilo, že se začalo dařit?
Já bych řekl, že se nezměnilo nic. Teda asi až na to, že jsme začali makat jako tým. Mužstvo je stejné, jako bylo už na jaře, kdy se nám vedlo a teď jsme se zase rozjeli a dotáhli jsme se na špičku tabulky. Snad to bude pokračovat.
Tahle remíza na půdě Libuše asi nejvíc potěšila tým z Radotína, který soutěž vede. Mrzí vás, že jste nevyhráli i z důvodu jeho pronásledování či předstižení?
Je před námi ještě hodně zápasů. Na Radotín jsme ztráceli daleko víc bodů a povedlo se nám to manko stáhnout, takže doufám, že je budeme prohánět i dál. A třeba je i předeženeme.
-sks-
