Aritma penaltového střelce hledat nebude. A chválí si spolupráci s Vyšehradem

13. ledna 2016 07:00 » Aritma zatím hlásí klid. Šestý tým divize A ještě nezačal se zimní přípravou. Prodloužené volno ale ve Vokovicích nevyhlásili. „Trénovali jsme skoro až do Vánoc, takže teď startujeme až třetí týden v lednu,“ prozradil trenér týmu Tomáš Kubr. „Pak pojedeme čtrnáct dní v kuse, budeme mít i víkendové soustředění v domácích podmínkách,“ dodal.

Jak si užíváte zimní pauzu, kdy je Aritma v klidném středu tabulky?
Hodně věcí se točí kolem fotbalu. Když jsme končili, tak jsem hráčům rozdal individuální plány, to je v posledních letech běžné, kluci už to znají a řídí se podle toho. Když to byla novinka, tak museli i na váhu, teď už vím, že to bude v pohodě. Nikde v koši jsem ten plán neviděl. (směje se) Taky jsme začali s takovou tradicí, že my, dříve narození, si chodíme zahrát fotbal na Silvestra a musím říct, že tentokrát se to povedlo. Sešlo se nás osmadvacet.

Když vezmete i první tým, tak je asi po podzimu ve Vokovicích celkem dobrá nálada, nebo ne?
Ale ano. To, že přišlo na Silvestra tolik lidí, nás potěšilo. Ten fotbal byl nepovinný, ale byla to moc příjemná rozlučka. Doba je hodně uspěchaná, po zápasech se prchá víc než před pár lety. Ale na Aritmě tohle docela funguje, kluci jsou schopní posedět.

Nadšení jste museli být hlavně ze vstupu do sezony. Pět výher ze šesti zápasů, to by nebylo špatné zopakovat…
Nástup se nám povedl až nad očekávání. My jsme byli po šesti kolech, byť jen na skóre, první, to tady na Aritmě nikdy nebylo. Nepřeceňovali jsme to, ani euforie nebyla. Ale bylo to příjemné, když jsme někam přijeli a lidi přišli na první tým. Že neříkali, ti jsou na tom špatně, jako my, na těch se musíme chytit.

Pak přišla pasáž, kdy jste nezvládli čtyři penaltové rozstřely v řadě a brali vždy jen bod. Nestraší vás i s odstupem, že mohlo být těch bodů víc?
Penalty nám fakt nešly. Až na zápas proti Novému Strašecí jsme navíc ve všech těch zápasech vedli a jen se nám nepovedlo přidat další branku, i když šance byly, takže bodů jsme mohli mít opravdu o dost víc a mohlo to vypadat daleko lépe. V tříbodovém systému je bod za prohru na penalty málo.

Penalty zahrávané na tréninku, a pak v zápase, to jsou dvě rozdílné věci. Dá se s tím vůbec něco dělat?
Určitě se musí penalty trénovat, i když se vám nedaří, tak se nedá říct, že se na to vykašlete. Samozřejmě člověka napadne, že když prohrajete čtyři rozstřely za sebou, že už to asi není náhoda a je to důvod k zamyšlení. Možná jsme z pohledu penaltových rozstřelů v divizi nejhorší, nebo určitě jsme mezi nejhoršími. A když se bavíme o české třetí lize a divizích, tak je řeč o nějakých sedmdesáti divizních týmech. Nevyhráli jsme ani jednou, to není nic moc. Ale pro mě je důležitější, co předvádíme v těch devadesáti minutách během zápasu, a tam to určitě špatné nebylo. Na druhou stranu musím říct, že penalty se asi lidem líbí.

Všiml jste si toho?
Je to pro ně atraktivní. Podle toho, co jsem si všiml, tak devadesát procent fanoušků neodchází před koncem, když je nerozhodný stav a čekají na penalty.

Nezavedete novou pozici, že by třeba Aritma hledala penaltového exekutora?
Myslíte, že když bychom vzali hráče na testy, že by bylo jeho součástí to, že by musel fotbalista ukázat, jak kope penalty? (směje se). To je zajímavá myšlenka, ale tohle dělat nebudeme.

Na podzim jste si také užil poměrně luxus, když Aritma vyhrála hned třikrát o čtyři góly. Pamatujete si na podobnou věc ve Vokovicích?
O čtyři góly jsme vyhráli naposledy někdy v přeboru. Statistiky si vedu, ale musím přemýšlet, už je to asi pěkných pár let, co jsme třeba třikrát takhle vyhráli. A to se bavíme o celé sezoně, tady je řeč o podzimu. To asi Aritma dlouho nepamatuje.

Jak tedy hodnotíte tu první polovinu sezony?
Se začátkem jsme byli spokojení, vyhrávalo se a dalo se na to dívat. Navíc to neslo bodové ovoce. Kdyby tým chválili a nevyhrávalo by se, tak vždycky po čase začne chybět pohoda. Dojem z podzimu nám pak pokazily remízy. V tabulce jsme na tom ale celkově slušně. Přitom během léta jsme udělali nějaké změny v kádru a zapracovávali se hráči do sestavy. Odešel na Müller do Brozan, moc mu tam přeji úspěch, je to i dobrá vizitka Aritmy.

Jaký dopad budou mít dobré podzimní výsledky na přípravu? Vsadíte na klasiku, nebo dostanou hráči ještě více do těla, aby to bylo na jaře ještě lepší?
Vždycky na tyhle věci říkám, že je hezké, když se člověk nebo tým dostane nahoru, ale daleko těžší je udržet se na těch pozicích. Je to takový závazek, takže budeme makat. Pořádáme tradiční turnaj spolu s Radotínem, je dobře obsazený. Teď se k nám přihlásila třeba Vykáň, která hraje nahoře ve Středočeském přeboru, jsou tam zajímaví hráči. Těší nás to, když si náš turnaj vybere takový tým. Navíc, když konkurence turnajů je velká. My týmům nabízíme dvě kvalitní hřiště, o týmy je skvěle postaráno. Áčko pak bude hrát přáteláky. Někteří hráči dostanou šanci ukázat se ve Vyšehradě.

Nestraší vás, že se třeba tři vaši hráči ukážou dobře ve Vyšehradu a ten vám je „sebere“?
Je to šance pro kluky, aby se ukázali, mohli by se v budoucnu posunout výš. Dohodli jsme se, že hráče bude trenér Jarda Klíma sledovat, pak se uvidí. Záleží jen na nich. Tyhle situace jsou dvousečné, ale bereme to tak, že je to šance pro hráče ukázat se a posunout výš. My na Aritmě víme, kde je naše místo, ve výkonnostním fotbale. Sice se říká, nikdy neříkej nikdy, ale my víme, jak vysoko Aritma patří.

Takže vám sedí, jak se nastavila spolupráce mezi vaším klubem a Vyšehradem?
Někdo projekt farem chválí, někdo na něj nadává. Když bude na Vyšehradě hráč, co dva měsíce nebude hrát zápasy a pak dostane šanci, tak těžko odvede dobrý výkon. Nebo zahraje dobře jednou, ale nebude schopný to zopakovat. U nás v kádru zase může být hráč, co se z nějakého důvodu nedostal do velkého fotbalu. A tady se mu otevře další šance, jak na sebe může upozornit a třeba bude mít štěstí a vyjde mu to. Samozřejmě nejsme pro to, aby chodilo z Vyšehradu třeba osm lidí. To bychom nechtěli a ani k ničemu podobnému nedošlo.

Kolik posil do Aritmy chodilo?
My jsme měli v průměru dva hráče z Vyšehradu na zápas, což si myslím, že bylo optimální. Bylo to tak, že jsem se vždycky v pátek zastavil na Vyšehradě a pobavili jsme se o situaci, co který tým potřebuje. Teď určitě zase bude schůzka, kde se o všem pobavíme směrem do budoucna. Záleží, jak si to Vyšehrad nastaví. Určitě mu ale přeju, aby druhou ligu zachránil.

Vnímáte, že je to pro vaše hráče motivace navíc?
Může se stát, že si hráč třeba myslí, že by na tu soutěž měl. Pak si to jde třeba vyzkoušet a ono mu to nastaví zrcadlo. Ať v tom, nebo v tom směru. Určitě jsme rádi, že mají kluci tuhle příležitost.

Když pomineme spolupráci s Vyšehradem, jaké další hráčské změny Aritmu čekají?
Odchody by neměly být žádné, se všemi hráči jsme domluvení. A ani nějaké obrovské příchody neplánujeme. Máme v kádru osmnáct lidí, když už, tak bychom hledali jednotlivce.

Zahrajete si v přípravě proti Vyšehradu?
V létě nám to nevyšlo. Teď má Vyšehrad Tipsport ligu a svých zápasů dost, my máme vlastní turnaj. Teď nic podobného není v plánu.

Čeká vás tedy jiný zajímavý soupeř?
Máme to nastavené tak, že v létě hrajeme na přírodní trávě přípravu u některých soupeřů, kteří nemají třeba umělou trávu. A my je zveme k zápasům pro změnu v zimě. To je ideální model. V přípravě si zahrajeme s týmy z divize B – s Libiší, Neratovicemi, pak nás čeká klasika s Brozany. Žádné senzace od nás nečekejte. Nejdůležitější naší novinkou je, že u nás vlastně žádná novinka ani není. (směje se)

René Machálek