Aritma na jaře jen vítězí. Jsme rádi, že se s námi začalo počítat ve hře o postup, říká kouč Kubr
13. dubna 2010 07:00 » Fotbalisté Aritmy na jaře řádí. Tým z Vokovic zatím vyhrál všech pět zápasů při skóre 15:3 a velmi razantně připomněl soupeřům, že se s ním bude muset vážně počítat v boji o první místo v přeboru. Po dvou třetinách soutěže je Aritma čtvrtá, jen pět bodů za vedoucí ČAFC. „Jaro nám zatím vychází nad plán. S pěti výhrami jsme rozhodně nepočítali,“ přiznává trenér Tomáš Kubr.
Jaký jste měl bodový plán pro prvních pět kol přeboru?
Na začátku jsme měli těžký los, navíc se v téhle soutěži nevyplácí kohokoliv podceňovat. Na startu nás čekala Krč, která sice neměla ani bod, ale trenéra Kohouta dobře znám - a ten by určitě nešel do mančaftu, který by byl odsouzený k sestupu. Rozhodně jsme nechtěli být první, proti komu bude Krč bodovat. Navíc jsem zaslechl, že bychom mohli Krči něco pustit, protože mám s trenérem Kohoutem dobré vztahy. To je samozřejmě nesmysl, nikomu nic nepouštíme a jsem rád, že jsme to potvrdili. Pak jsme měli Radotín, sice jsme hráli oficiálně doma, ale přehodili jsme si pořadatelství, takže jsme nastoupili v Radotíně. To byl velmi těžký zápas proti nejlepšímu týmu podzimu. No a následovala trojkombinace béček: Motorlet, Vyšehrad, Bohemians Praha. Áčka hrála vždy v jiný den, takže soupeři měli možnost posílení. Když to shrnu, patnáct bodů jsem nečekal. Pro začátek bych byl spokojený třeba se sedmi nebo deseti body, tohle je opravdu nad plán.
Váš první zápas na Krči byl hodně sledovaný. Všichni byli zvědaví, jak Krč v zimě posílila. Vy jste vyhráli 5:2, ovšem trenér Kohout si stěžoval, že jste hodně často faulovali. Co vy na to?
Četl jsem to a rozhodně to nebyl žádný náš taktický záměr. Nemyslím si, že by Krč hrála tak extra kombinačně, že bychom mohli jejich akce zastavovat pouze za pomocí faulů.
Tak proč ta slova od trenéra Kohouta?
Snažíme se v přípravě hrát s týmy ze Středních Čech, chceme aby nás pískali rozhodčí z vyšších soutěží. Tam se to víc pouští, i soupeři hrají důrazněji. Je to víc do těla, hodně kontaktní, ale ne zákeřný fotbal. Důraz musí být, kdo vyhrává souboje, vyhrává zápasy. V pražském přeboru se souboje pískají víc, což je asi dobře, protože jinak by někteří hráči s benevolentnějším metrem nemuseli naložit dobře. S Krčí jsme hráli na umělé trávě, bylo tam hodně soubojů, hodně přerušení. Nebylo to schválně, jen chceme dostat míč po každé ztrátě co nejdřív zpátky. Vedeme kluky k tomu, aby tam nebylo z jejich strany žádné divení se, hádání se, ale okamžitá snaha získat balón. Nemyslím si, že by tenhle zápas nějak překročil hranice fair play. Rozhodně v tom zápase nebylo nic zákeřného.
Utkání na Krči odstartovalo vaší pětizápasovou vítěznou šňůru. V minulé sezoně jste na jaře zvítězili sedmkrát za sebou. Láká vás hodně překonat tuhle bilanci?
Já tuhle statistiku nějak extra nesleduji. Kluci v kabině se o tom ale samozřejmě baví, že by to rádi napodobili, v ideálním případě překonali. Ale není to o nějakých vítězných sériích. Jde o to, aby kluci makali v zápase i v tréninku a šli výhře naproti. V posledním zápase na hřišti Bohemians Praha B jsme sice vyhráli 3:1, ale ke spokojenosti jsme měli daleko. Nebylo to dobré, o to cennější je to výhra. Není důležité vyhrávat, když se daří, ale hlavně když se nedaří. Na Motorletu jsme dali gól v nastaveném čase, tam jsme měli štěstí.
Ve výsledku se dotahujete na špičku přeborové tabulky. Měníte za pochodu nějak vaše plány? S touhle formou se z vás stává jeden z favoritů na první místo.
Je pravda, že nás tyhle výsledky vynesly nahoru. Já mám trochu dilema: jsem trenér, kdo by nechtěl hrát nahoře o postup, kdo by si nechtěl zkusit vyšší soutěž? I hráči to cítí stějně.
Ale?
Musím se na to dívat také z funkcionářského pohledu. Myslím si, že vím, co obnáší vyšší soutěž. Máme sice pěkný areál, ale o tom není. Musíte se posílit, ale kde ty posily získat a kde na ně brát peníze? Takové otázky bychom v případě postupu museli řešit. Není to nic jednoduchého. Když jsme postupovali z I. A třídy, nijak extra jsme neposilovali, chtěli jsme, aby přebor hráli kluci, kteří si ho vykopali. Ale nešlo to, hráli jsme o záchranu, hodně z nich na přebor prostě nemělo. Udělali jsme nový tým a dnes to zase funguje. Já jsem ale zastáncem návaznosti v klubu, musíte mít připravené dobré hráče z vlastních zdrojů, jinak nemá cenu se hnát do vyšší soutěže. Pak se na to dá nahlížet i tak, že kdyby se nám dařilo a my třeba přebor vyhráli, mohli bychom zkusit jít do divize se současným kádrem. Kdyby to nešlo, tak se holt spadne. I tak se na to dá nahlížet. Ale to je hodně předčasné. Do konce přeboru je ještě deset kol, za tu dobu se může stát hodně věcí.
Ale s tím, že patříte k favoritům soutěže musíte souhlasit, ne?
Já v tomhle směru nejvíc věřím Radotínu.
Ten ale není na jaře v ideální formě.
Nepomohlo jim, že hráli první kola doma na malé umělce. Kádr mají pořád kvalitní. A že se do postupové hry počítá i s námi? To jsme jedině rádi. Pořád ale ztrácíme na čelo dost bodů. Stejně tak jako přišla série výher, může přijít i série horších výsledků, jako se nám to stalo v závěru podzimu.
Tomu teď ale nic nenasvědčuje.
Nebudu si teď dělat alibi. Výsledky máme, na tabulku se nám dívá hezky, je to příjemný pocit. Potěšilo mě, že když jsme hráli doma s Vyšehradem, soupeř za stavu 2:0 pro nás trochu zdržoval, hráči nikam nespěchali. Vypadalo to, že byli rádi, že je stav „jen“ 2:0. O Spartě se dřív říkalo, že týmy před zápasem s ní prohrávají 0:2 už v Průhonicích. Já bych byl samozřejmě rád, kdyby mančafty, co jezdí na Aritmu, prohrávaly 0:2 už na Kulaťáku (směje se).
Třeba teď Uhelné sklady? Ty vás čekají v dalším kole.
Říkal jsem to vždycky, do všech rozhovorů i mimo: Uhelné sklady mají velice dobrý tým, je to nepříjemný soupeř. Samozřejmě do toho zasáhla nějaká zranění a odchody, přesto jsem teď někde viděl, že od chvíle, co skončil pan Mysliveček jako trenér a vzal to pan Pauřík, jsou Uhelky nejúspěšnější mančaft přeboru. Jsou dobře nastartovaní, začátek se jim hodně nepovedl, ale pod trenérem Pauříkem prohrály jen na Zličíně. Na jaře se jim daří, viděl jsem je hrát a je to tým, který má svou tvář. Jsou schopní porazit kohokoliv. U nás se bude hrát na umělé trávě, je to otevřené. Tímto bych rád pozval diváky na hodně zajímavý zápas. Jsem rád, že v přeboru takové jsou. Potkají se dva dobré mančafty, které na jaře ještě neprohrály. Bude se na co dívat.
Zajímavé bude sledovat také výkon vašeho záložníka Michala Pánka, který v Uhelných skladech hrál, ale jen pár dní před sezonou nečekaně přešel k vám. Nebude přemotivovaný?
Už jsem s Michalem mluvil, pro něj to bude rozhodně hodně specifický zápas. Je to kvalitní hráč, když se bude věnovat hře, vynechá diskuze s protihráči, rozhodčími nebo diváky, bude pro mužstvo platný. Samozřejmě kluci z Uhelek ho dobře znají, vědí, že je trochu startovací, budou ho chtít vyhecovat, ale věřím tomu, že přemotivovaný nebude. Když se bude soustředit na hru, bude platný.
Pánka tedy možná budete muset krotit před zápasem s Uhelnými sklady, aby nebyl přemotivovaný. Jak to ale vypadá se zbytkem kabiny a vítěznou euforií? Nemůže přerůst v něco nezdravého?
Neřekl bych. V kabině máme rozumné kluky. Samozřejmě se pracuje mnohem lépe, když se vyhrává, ale nějaké řeči o postupu jsem nezaslechl. Když to řeknu s nadsázkou, jsme v uvozovkách nejchytřejší mančaft v přeboru. U nás v kabině jen minimum kluků nestuduje vysokou školu. Jsou tam inteligentní fotbalisté, dá se s nimi mluvit o všem, ne jenom o fotbale. Že by se zbláznili z toho, že se nám teď daří, to nehrozí.
Co se vůbec na Aritmě od průměrného podzimu, kdy jste získali 22 bodů, změnilo?
Největší změna byla po loňském podzimu, kdy jsme získali šest bodů. Sestavili jsme nové mužstvo, udělali jsme tady silný mančaft. Na jaře se nám dařilo, o tom už byla řeč. Tenhle podzim se nám nějak extrémně nevydařil, ale v zimě jsme měli možnost velice kvalitně potrénovat, vrátili se nám Marousek s Novákem z Kanady. Je tady konkurence, každý ví, že se na jeho místo v sestavě někdo tlačí. Udrželi jsme kádr, vyhýbala se nám dlouhodobější zranění, až na Jarského a Výravského všichni odtrénovali všechno. Novák vzadu je důležitý při hře ve vzduchu, Nigerijec Obusanya se ohromně zvednul, dává důležité góly. Brankář Janda se v Praze rozkoukal, našel si práci, je spokojený a odráží se to i na hřišti. Je to spousta malých věcí, které dají dohromady celek. Zatím jsme úspěšní. Na druhou stranu jsme na jaře ještě nehráli v optimální sestavě, jak bych si jí představoval. Zranění a práce nám do toho zasahují, tak je to ale u všech mužstvem v přeboru.
To se pak máme na co těšit, až budete hrát kompletní. Vy už jste to nakousl, ale chtěl jsem se zeptat právě na Nigerijce Obusanyu, kde se vzal?
Byla to náhoda. Je mu 21 let, přišel s kamarádem s tím, že se mu líbí náš areál, jestli by si s námi nemohl zatrénovat. Nikdy nebyl nikde zaregistrovaný, tak jsme ho zaregistrovali. Ze začátku nás moc neoslovil, hrál v béčku, pak jsme ho zkusili v áčku na tři zápasy a tam to nebylo špatné. Mohl bych říct, že se zlepšuje zápas od zápasu, ale on se zlepšuje trénink od tréninku. Pracuje na sobě, je silný v pokrytí míče, je důrazný, dává góly. Jen je u něj potřeba zapracovat na některých pravidlech fotbalu jako je třeba ofsajd (směje se).
Co tím myslíte?
V ofsajdu bývá opravdu často, teď už si je dokáže pohlídat, když je to na hraně, ale spíš je to tím, že zůstane za obránci, a pak je předskočí. Pořád ho na to upozorňujeme, ale někdy je to marné. Nechci ho ale zatěžovat taktickými pokyny, kde má stát, kde se má pohybovat. Přináší do naší hry něco nového a jiného. Když bude dál dávat branky a připravovat je pro ostatní, bude to v pořádku.
Může to být nová hvězda přeboru? Zatím se mu hodně daří.
Je to hráč tmavé pleti, toho si v téhle soutěži každý všimne, známý bude brzy. Ale myslím, že může všechny fotbalově hodně překvapit. Pokud bude takhle pokračovat, určitě má na to, aby hrál vyšší soutěž, možná by se mohl fotbalem dokonce živit. Jeho proměna za půl roku je neskutečná, udělal obrovský skok.
-tru-
