Aritma na jaře jede: čtyři výhry v řadě jí přiblížily záchraně. Natáhne sérii proti Zličínu?

16. dubna 2009 07:00 » Na podzim to bylo ze strany fotbalistů Aritmy velké trápení. Tým získal v 15 kolech pouze 6 bodů a byl u dna tabulky. Na jaře ale přišel zázračný obrat: v pěti kolech Aritma nasbírala 12 bodů, je v tomto ohledu s vedoucí Přední Kopaninou nejlepší a míří ke klidné záchraně. „Ještě ale není nic hotového,“ upozorňuje trenér Tomáš Kubr.

Sledujete tabulku jarní části?

Nesleduju, ale předevčírem jsem na to náhodou koukal. Určitě je to po tom zpackaném podzimu hodně příjemná změna. Škoda, že teď nezačala sezona, to by bylo hodně příjemné. Ale i takhle v celkové tabulce jsme se dotáhli na mančafty před námi.

Dá se říct, že už by vám neměla uniknout záchrana? Máte teď 18 bodů a unikáte z pásma sestupu.

Na to je ještě příliš brzy, abychom něco hodnotili. Do konce přeboru zbývá deset kol, spadnout může i někdo z divize, což by zvyšovalo počet sestupujících z přeboru. Ale jsem rád, že to máme ve vlastních rukách. Jsme na dostřel dalším týmům, těm pod námi trochu utíkáme. Třeba Královice na jaře ještě nebodovaly. Ale nechceme se na nikoho ohlížet. Jsme rádi, že body děláme, věříme, že je budeme dělat dál a chceme si všechno uhrát sami. Spokojený budu, až nebude ani žádná teoretická možnost našeho sestupu.

Ale shodneme se na tom, že jste na dobré cestě k tomu, aby jste se zachránili, ne?

To určitě. Nechci nic přivolávat, ale zatím se nám vyhýbají karetní tresty, zranění. Musím to zaklepat. Nálada je o moc lepší než na podzim. Je to příjemné. Vyhráli jsme čtyři kola v řadě, to se nám nepovedlo ani v I. A třídě. Hned se lépe pracuje. Je spousta maličkostí, které jsou vidět jen když se nedaří. Takhle ustupují do pozadí.

Takže je teď na tréninku plno natěšených hráčů?

V tomhle ohledu jsem si nemohl stěžovat ani v dobách, kdy se nám nedařilo. Kluci chodili pořád, nebyl problém, který řeší ostatní kluby, že trénují v osmi lidech. My navíc trénujeme společně s béčkem, slabou tréninkovou morálku jsem tady řešit nemusel. Možná je to plus, že i v nejtěžších dobách jsme drželi pospolu.

K modelu společného tréninku s B-týmem jste přistoupili proč?

Béčko hraje I. A třídu, my přebor, není to tak velký rozdíl. Navíc béčku se na podzim nebývale dařilo, áčku ne. Chtěli jsme i touto cestou kluky oslovit, že do áčka není uzavřená cesta. Naopak. Třeba Ondra Hampl hrál za béčko, teď je v kádru áčka, nastupuje a nemůžu si jeho přístup a výkony vynachválit. To samé platí o Kaiseršotovi, Urbánkovi a Smrčinovi, když bude zdravý. Pět nebo šest lidí z béčka může hrát vyšší soutěž. Tréninky mají ve 25 lidech vyšší úroveň a ohlasy od kluků jsou kladné. Dá jim to víc, než abych chodili třikrát týdně v osmi.

Když budete upřímný: čekal jste, že budete mít po pěti jarních kolech dvanáct bodů?

Mančaftu jsem věřil, ale spíš jsem měl obavu, aby nás nepoznamenala dobrá příprava. Dařilo se nám výsledkově i herně. Začaly mistráky a bylo to postavené, že musíme začít vyhrávat a to ne každý zvládne. Na Motorletu jsme první zápas prohospodařili, facka přišla v pravý čas. Po téhle porážce 0:3 jsme si sedli celá kabina a vyříkali jsme si to. Výsledky samy nepřijdou. Po tom zápase jsem byl hodně zklamaný. V kabině propukly nějaké emoce. Musel jsem se kousnout do jazyku a odejít, abych neřekl něco, co by mě pak mrzelo.

A jak vypadala vaše následná rozmluva s týmem?

Sedli  jsme si v kabině a dal jsem klukům prostor, protože já toho napovídám hodně. Vzali si slovo starší i mladší. Řekli jsme si, že soupeř nebyl tak dobrý, to my jsme byli tak špatní a že se to od příštího zápasu změní.

A změnilo. Vyhráli jste čtyřikrát v řadě.

Zápas s Vyšehradem B nám vyšel perfektně, pak v reprezentační pauze béčko Bohemky, kde jsme také zaslouženě vyhráli. Měli tam devět kluků z ligového kádru, ale my jsme nastoupili nabuzení, chtěli jsme ukázat, že umíme zahrát proti kvalitnímu mužstvu. Semkli jsme se a také se nás drží štěstí. Třeba teď ve Vršovicích proti nám nedal soupeř v 90. minutě penaltu a vyhráli jsme tam 1:0. Právě proti Vršovicím jsme se nemohli dostat do zápasu, pak jsme byli jasně lepší, nastřelili jsme břevno, tyč a o půli jsme vedli. Tlumil jsem v kabině euforii, nakonec jsme mohli o výhru v závěru přijít. A bod nebo tři, to je rozdíl.

Navíc, když jste hráli proti Vršovicím, kterým patří 11. pozice a vy jste se na ně díky výhře dotáhli už na čtyři body.

Přesně tak, nechali jsme tam dole další mančaft. Po podzimu jsme na ně ztráceli 13 bodů. Čím víc mužstev tam bude, tím lépe. Budou si brát body mezi sebou a my se můžeme dál škrábat nahoru. Celá soutěž bude atraktivnější.

Která výhra z těch čtyř v řadě pro vás byla nejtěžší?

Nejtěžší to bylo asi s Vyšehradem, protože to bylo o poslední místo. Ale vážím si každého zápasu. Třeba výhry s Uhelnými sklady si moc cenním, protože to je v mých očích jedno z nejlepších mužstev v přeboru. Myslel jsem si, že je to jasně remízový zápas. Nedali jsme penaltu, ale nepoložilo nás to. Naopak, ten neúspěch nás nastartoval a o gól jsme si vyhrát zasloužili. Každý ten zápas byl jiný s dobrým koncem pro nás.

Jak velkou roli v tomhle jarním obratu hrají vaše posily?

Hrabák, Rybka i brankář Janda, to jsou opory. Třeba Luboš Sedláček, který teď nechytá, by v jiném přeborovém klubu musel chytat v základu. Ale my jsme se pojistili pro případ, kdyby se něco stalo. Vrátil se také Vacek, z Kanady Novák s Marouskem, Pavelka prokazuje, že má přeborou kvalitu, Ivan Pánek si uvědomil, kde je jeho místo. Mužstvo je silné i myšlením. Dobré je i to, že nikdo není uražený, když nehraje. Naopak, naskočí na dvacet minut, chce ukázat, že na to má. To je pro trenéry příjemné.

Ale nemusíte přeci jen trochu krotit euforii po téhle vaší sérii?

Pořád jsme třetí od konce, to není důvod k euforii. A když nastane, já budu první, kdo jí bude krotit. Zdravé sebevědomí je důležitá věc, ale musíte mít nosánek dolů. Víme, jak to vypadalo na podzim. Může na vás padnout nějaká deka, je důležité nezapomínat a poučit se z toho.

Ale proslýchá se, že už se na Aritmě mluví o útoku na divizi v příštím roce. V areálu stavíte novou tribunu, máte velké plány?

Divize? To jsou určitě fámy. Já jsem zastáncem posloupnosti v klubu. Aritma byla léta divizním klubem. I dnes mi někteří lidé říkají, že hrajeme divizi, když jim řeknu, že trénuji Aritmu. Aby tady byly vyšší soutěže, musíme zapracovat s mládeží. Náš dorost hraje pražský přebor. Musíme si hráče vychovávat, nejsme klub, který by si mohl dovolit kupovat moc hráčů odjinud. A nemá cenu hrát divizi, když nebude na nějaké vyšší úrovni i mládež. Ta návzanost tam být musí.

V sobotu můžete svou vítěznou sérii natáhnout na pět zápasů. Hostíte Zličín. Dá se říct, že jste favorit?

To nevím. My se Zličínem hrajeme spoustu zápasů. Jsou pravidelným účastníkem našeho turnaje, potkáváme se v soutěži a moc se nám na něj nedaří, tedy výsledkově. V posledních utkáních jsme měli herně navrch, i šance, ale je to nějaký zakletý tým. Pokusíme se to zlomit. Jen doufám, že u nás nehrozí nějaké extempore, jak jsem četl, že bylo v jejich zápase s Kopaninou, kdy byl vyloučen jejich brankář.

Napadl soupeře, který ho fauloval před pokutovým územím.

Já takovéhle vyřizování účtů neuznávám. Doufám, že si Zličín přijede zahrát fotbal. Jsou v pohodě. Už teď mají tolik bodů, s kolika obvykle přebor končili. Máme dobré vztahy, minule proběhla nějaká motivační sázka s jejich funkcionáři, bohužel jsem prohrál sud piva, tak věřím, že jim to vrátíme a bude to jen o fotbale. O dobrém fotbale. A že se na konci budeme zase radovat.

-tru-