Admira přezimuje třetí v divizi A. I bez posil chystá útok na postup
5. prosince 2016 07:00 » Minulou sezonu končili na třetí příčce divizní skupiny C, teď jsou v polovině divize A také na bronzovém stupínku. Ten ale nemá být pro Admiru konečnou. Tým trenéra Jindřicha Tichaie má větší ambice. „Chceme skončit na prvním místě. Na to ztrácíme tři body, ale Karlovy Vary, které vedou, máme doma. Takže když všechno vyhrajeme, máme to ve svých rukách,“ říká kouč nejlepšího ze tří pražských týmů v této skupině.
Co na podzim v podání Admiry říkáte?
Když se podívám na začátek, kdy jsme ztráceli body, tak nebyl podle představ. To je jasné. Prohráli jsme derby s Aritmou a pak i smolně na penalty v Klatovech. V tom utkání jsme přitom šli dvakrát sami na bránu. A soupeř srovnal chvíli před koncem. Tím startem jsme se dostali pod lehký tlak, očekávání byla větší.
Tlaku jste se zbavili následnými dvěma výhrami doma?
Byla to hubená, ale důležitá vítězství – 1:0 a 2:0. Herní projev ale pořád nebyl takový, jaký jsme chtěli. V úvodu sezonu jsme určitě měli problém se střílením branek. Muselo si to sednout, v sestavě byli noví hráči. Začátek podzimu zkrátka nebyl dobrý.
Narážíte i na to, že v pátém kole jste prohráli v Karlových Varech?
Jeli jsme tam bez pěti hráčů základní sestavy a v tom utkání jsme byli horší. Sice jsme prohráli o branku, ale Karlovy Vary měly daleko víc šancí.
Vypadá to, že tahle porážka Admiru zdravě nažhavila a od té doby bodovala v každém utkání, co se změnilo?
Je pravda, že jsme se začali zlepšovat. Nehráli jsme dobře už jen s Mariánskými Lázněmi. Tam jsme vyhráli na penalty. Domácí měli v tom utkání jednu střelu na branku, my dvě. Myslím, že definitivně se to zlomilo k lepšímu až při zápase s Malše Roudné v osmém kole. Tým si sednul a rozjelo se to. V tu chvíli bylo na hřišti jedenáct hráčů, ale kdokoliv šel ze střídačky na hřiště, byl dokonalou náhradou. Třeba když Horák naskočil za Jackla. To je pak obrovské plus, když to není o jedenácti hráčích. Já jsem věděl, jakou kvalitu mám na lavičce. Kádr byl širší ale i kvalitní. A my jsme ten podzim nakopli lepším směrem.
Bod jste ztratili už jen v derby na Motorletu. To jste byl hodně zklamaný, že?
Tam to měla být výhra za tři body, byli jsme lepší a mrzelo mě to.
Když jste zmínil, že v úvodu sezony Admira měla problém v koncovce, dá se říct, že lepší výsledky přišly ve chvíli, kdy se začal prosazovat střelec Bohumil Nádeníček?
Je pravda, že na začátku sezony si to všechno sedalo. Přece jenom hrál jiným stylem než útočníci, co působili v Admiře dříve. Jsou tam jiné náběhy, tým si na to musí zvyknout. Bohoušovi taky nepomohlo, že nedal v derby s Aritmou dvě penalty. Ale věděli jsme, že tam kvalita je. A on to potvrdil. Za deset kol dal dvanáct gólů, což je slušná vizitka.
Střelecky se dařilo i Jiřímu Mošnovi, kterého se držely zdravotní problémy…
On měl dobrou přípravu, ale pak ho zabrzdilo, že si zlomil dva prsty na ruce. Mysleli jsme si, že bude nastupovat s dlahou, ale nešlo to. Dal nakonec sedm gólů, tím nám taky pomohl. On i Bohouš Nádeníček stříleli důležité branky. Na začátku podzimu nám ty trefy scházely. Kdybychom chytili začátek, asi by to vypadalo teď jinak. Když v úvodu vyhráváte, pak se to hrne… Ale dopadlo to jinak. Jsme třetí, tým ale šlape. I když podzim v divizi dávno skončil, pořád chodíme trénovat v patnácti, šestnácti lidech. Platilo to i celou sezonu, třikrát, čtyřikrát v týdnu.
Když jsme u té produktivity. Vedoucí Karlovy Vary daly nakonec o jednadvacet branek víc než váš tým (54 – 33). Co na to říkáte?
Tady je příčina jasná. Vary mají dva nadstandardní střelce – Geňa a Psohlavce. Když si připočtete, že jsme v prvních pěti kolech měli se zakončením problém, tak se to na počtu nastřílených gólů prostě projevilo. Na druhou stranu jsme zase méně branek inkasovali. Celý tým pracuje dobře do defenzivy, přitom se ale na obranu nějak nezaměřujeme. Mrzí mě jen, že jsme dostali sedm gólů z těch jedenácti ze standardních situací. To se nám nesmí stávat, musíme být koncentrovanější. Druhá část podzimu už byla v tomhle směru lepší.
Velkou oporou týmu je i zkušený gólman Víšek. Na pár kol ale chyběl, když jel reprezentovat Česko v plážové kopané. Byl to problém?
Já jsem o tom, že Petr chce jet hrát za národní tým, věděl už před sezonou. Hrát za národní tým je vždycky čest a my jsme na tu situaci byli připravení. Záleželo jen na tom, jak dlouho bude Petr pryč, bylo to závislé na tom, jak se reprezentaci dařilo. Nakonec byl pryč nejdelší možnou dobu. Ale i když jsme v té době prohráli s Karlovými Vary, tak s pozicí brankáře to nemělo nic společného. I jeho náhradníci odvedli dobrou práci.
Víška chválíte a vnímáte i jako záruku úspěchu při penaltových rozstřelech, že?
Od doby, co se do Admiry vrátil, bylo šest rozstřelů a my jsme prohráli jediný. V Klatovech jsme nedali tři penalty, tam to nebylo o brankáři, ale o našich střelcích. Petr má svůj věk, má zkušeností na rozdávání a jsme rádi, že ho máme. Jeho obrovské plus je taky jeho práce nohama, on to umí a je to vlastně další hráč v poli. Je to naše falešné libero.
Občas vám asi zabrnká na nervy, když dělá na tomhle postu kličku útočníkovi. Nepokouší se o vás infarkt?
Zatím z toho nikdy nic nebylo. (usměje se) Když Petrovi vyjde klička, a zatím mu to vychází, tak často vytvoří přečíslení, z kterého můžeme těžit. Samozřejmě vím, že chyba může přijít, ale to je fotbal. A určitě to Petrovi nebudu zakazovat.
Mluvil jste o jeho zkušenostech. Za stavu 1:0 v poslední minutě by si asi něco podobného netroufl. Nebo ano?
Tak to jste asi neviděl zápas v Dobříši, kdy za stavu 2:1 dal hráči soupeře housle… Ale on sám vycítí, co si může dovolit. Tým mu věří a diváci se baví.
V minulé sezoně jste hráli divizní skupinu C, vnímáte rozdíl, když nyní hrajete v áčku?
První odlišnost vidím v tom, že v C skupině je hodně cestování. A všechny týmy tam hodně dobře brání. V áčku je při utkání daleko víc gólových situací. V céčku člověk věděl, že když dáte gól, tak vlastně skoro jistě máte bod nebo body. Tady když dáte branku, tak víte, že musíte přidat ještě další. Hraje se tu víc fotbal nahoru – dolů. V C skupině bylo skoro hlavní nedostat gól.
Každopádně půjdete do druhé poloviny divize s mankem tří bodů. Zvládne ho Admira vymazat?
Chceme být první. Karlovy Vary máme doma, takže když je porazíme, je všechno otevřené. A když vyhrajeme všech patnáct utkání, máme to ve svých rukách. Tři body není ztráta, kvůli které bychom měli nějak panikařit. I když víme, že to mohlo být teď lepší. Teď je ale zimní přestávka a my se bavíme fotbalem.
Jak to myslíte?
Chodíme na trénink a hrajeme na dvě. V týmu je dobrá nálada a máme radost z fotbalu. Takhle to bude až do 14. prosince, pak si dáme do šestého ledna volno. Pak si zase na začátku zahrajeme na dvě, ale pak už začne příprava. Čeká nás tradičně turnaj na Meteoru, kde bude ještě kvalitnější obsazení než před rokem. Vyhovuje nám to, většina hráčů to má blízko a minule se nám to i osvědčilo. Byli jsme na jaro skvěle připravení. Tak na to sázíme i tentokrát.
Představíte na turnaji nějaké nové tváře? Máte v plánu posilovat?
Nebudu nic tajit, my posilovat nebudeme. Chceme hlavně udržet všechny hráče, co u nás byli na podzim. Pokud by někdo nový přišel, byl by to maximálně jeden fotbalista. Ale post ani jméno říkat nebudu. Každopádně se nám uzdraví dva naši hráči – Vosický a Kurek. Takže vlastně o dva hráče posílíme. A s tímhle kádrem budeme útočit na první místo. Jiné ambice mít nemůžeme.
René Machálek
