9. valná hromada ČMFS: Klidný a téměř bezkonfliktní průběh
10. února 2003 12:02 » "Neočekávám žádné ostré střety, půjde o zhodnocení činnosti a nastolení úkolů pro další období," řekl předseda ČMFS Jan Obst den před zahájením 9. Valné hromady ČMFS. "Pakliže dojde v diskusi k nějakým podnětům či návrhům, jsem připraven reagovat," dodal. V přesně v tomto duchu se nejvyšší setkání českého fotbalu odvíjelo.
Ceny dr. Václava Jíry
Jak už bývá tradicí, jednání delegátů klubů a regionálních svazů předcházela slavnostní část. Den před valnou hromadou se předávaly Ceny dr. Václava Jíry. Jako každoročně navrhly krajské svazy tři kandidáty na toto nejvyšší fotbalové ocenění. Hlavní cenu si však nepřevzali tři lidé, kteří se výrazně zapsali do historie našeho nejpopulárnějšího sportu, ale hned čtyři.
Tadeáš KRAUS (narozen 22. října 1932)
Průbojné levé křídlo především Sparty Praha s velmi tvrdou střelou, 23ti násobný reprezentant Československa, účastník MS 1954 a 1958 získal tuto poctu už v roce 2000. Jelikož v té době působil jako trenér na Kypru, převzal ji s dvouletým odkladem. "Byl jsem na daleko, původně jsem si myslel, že bych přijel, ale není to tak jednoduché," vysvětluje, proč se tehdy nedostavil.
Nedokáže posoudit, zda opožděné předání představuje pro něj větší radost. "Nejsem tak vykutálený, abych si o něco říkal. Když mě chce někdo odměnit, tak ať to udělá," říká skromně.
Václava Jíru poznal jako protihráč. "Nastupovali jsme proti sobě v nejvyšší soutěži," vybavuje si. Dvouleté čekání mu vynahradila gratulace od předsedy kyperského svazu Mariose Leftkaritise, jenž byl na slavnostní akci delegován evropskou federací UEFA.
Zdeněk POLÁČEK (17. října 1932)
Dlouho pracoval v Hradci Králové na úseku mládeže, do vrcholového fotbalu se však nejvýrazněji zapsal jako předseda odvolací a revizní komise. Tato funkce by se v lékařském prostředí dala přirovnat k patologovi, který odhaluje chyby svých kolegů. "Uvědomuju si, že nejsme orgánem, který by jenom odsouhlasoval, jak rozhodly nižší instance," připouští tuto pozici.
Různých případů projednal za dobu svého působení hodně, kolikrát by bylo snazší ponechat původní rozhodnutí. "To mě nikdy nenapadlo," tvrdí bez sebemenšího zaváhání. "Nešel bych touto cestou, od odpovědnosti jsem nikdy neutíkal," říká. Ale nikdo není dokonalý. "Najdu dvě tři rozhodnutí, které mě dodnes mrzí," přiznává. Konkrétní případy si raději ponechává pro sebe.
Znovu do čela této komise nekandidoval, odchází tedy z vrcholné scény jako laureát Ceny dr. Václava Jíry. "Velice si toho vážím," neskrývá dojetí. "Občas jsem nebyl poslušný, proto jsem rád, že se s činností ve svazu loučím tímto způsobem," uzavírá bohaté období.
Zdeněk FRANC (26. června 1931)
Jeho krajan byl komunistickým režimem odstaven od práce soudce i fotbalové činnosti. V roce 1989 však se stal předsedou TJ Spartak Hradec Králové. "Okamžitě bych osobní poctu vyměnil za klidnou záchranu Hradce v lize," nepopírá vřelý vztah ke klubovým barvám a staví prospěch hradecké kopané nad svůj.
Při pohledu na ligovou tabulku se mu třese hlas. "V hradeckém fotbalu jsem působil pětadvacet let a to město si první ligu rozhodně zaslouží," odmítá připustit představu, že by jeho oblíbenci znovu spadli do nižší soutěže.
Cena dr. Václava Jíry znamená pro odstupujícího předsedu arbitrážní komise hodně. "Potkávali jsme se, kopali jsme spolu v Úpici," prozrazuje. Fakt, že je jedním z prvních funkcionářů, kteří tuto cenu přebírají, bere na vědomí. "Stáli jsme s kolegou Zdeňkem Poláčkem na podiu společně s Rudolfem Baťou a Tadeášem Krausem, s nímž jsem kopal za Vysoké školy Praha. To jsou osobnosti, nás fandové neznají," praví vyrovnaně.
Rudolf BAŤA (4. září 1927)
Čestný sekretář ČMFS byl na tuto poctu navržen už před pěti lety, ale odmítl ji. Prý až s aktivní činností funkcionáře skončí. Tato doba tedy nyní nastala? "V žádném případě, to nemůže být konec," prohlašuje s věčně mladickým elánem v hlase.
Jeho předchůdci, novináři bratři Šálkové, při přebírání ceny s humorem podotkli, že jde o předsmrtnou poctu. "Je to vstupenka do klubu přátel žehu," směje se s plných plic bývalý vynikající hokejový rozhodčí.
V obou sportech dosáhl vrcholu. V hokeji s píšťalkou v ústech, ve fotbale za kancelářským stolem. "Jsme národ fotbalistů a hokejistů," prohlašuje. "Ostatně obojživelníků je nás tady víc," rozhlédl se významně po sále. A našel mnoho vstřícných pohledů.
Podněty a návrhy z diskuse :
Přestože valná hromada neměla podle očekávání bouřlivý průběh, v diskusi několik podnětů i kritických připomínek zaznělo.
Francie dluží reciproční utkání: Naše reprezentace začíná jaro 12. února v Paříži proti domácímu týmu. Na francouzské půdě jsme se ale představili už v srpnu 1994 a Francouzi slíbili, že nám vystoupení vrátí. To se nestalo.
"Tehdejší dohoda nebyla podchycena dokumentem," nezatajil předseda Jan Obst. Navíc mnozí lidé, kteří ji utvářeli, už nejsou ve funkci. "Jiná je i situace," podotkl generální sekretář Petr Fousek. "My tehdy začínali v samostatném českém období, Francouzi později dosáhli vynikajících výsledků - jsou exmistři světa, mistři Evropy. Jejich požadavky na náhradu za utkání jsou nyní pro nás nesplnitelné," netajil.
Vysílací časy televizních přenosů: Padl dokonce návrh, aby představitelé firmy STES odmítli přenosy v sobotu do 17.30, neboť v té době probíhají nižší soutěže a kluby přicházejí o návštěvníky a tím o finanční prostředky.
"Problémy menších klubů si uvědomuju," přiznal místopředseda za ligu Jaroslav Vacek. "Když si vezmeme, že se přenosy dotknou asi osmi seti zápasů, přijdeme asi o sto tisíc fandů," vypočítal. "Bohužel při jednání s komerčními televizními stanicemi nejsme to my, kteří určují podmínky," netajil nepříjemnou pravdu. "A pokud nebudeme v televizi, nejsme schopni zajistit příjem pro první a druhou ligu," dodal. Výkonný výbor se ale budou touto problematikou zabývat.
Nízká znalost pravidel komentátorů: Ozval se hlas, že televizní komentátoři dobře neznají fotbalová pravidla, přitom jejich výklad působí na diváky a ovlivňuje tisíce lidí. Proto přišlo doporučení uspořádat pro ně školení. "Tato myšlenka mě zaujala," připustil předseda Jan Obst.
Kritika výkonů rozhodčích a delegátů v nižších soutěžích: Předseda Tatranu Poštorná Rudolf Baranek se ostře opřel do rozhodčích a delegátů, kteří působí od moravskoslezské ligy níže. Hovořil dokonce o komandech, která ničí práci funkcionářů, trenérů i hráčů v těchto klubech.
"Podobné výhrady přednesl pan Baranek na shromáždění v Olomouci, ale nesetkalo se s velkým ohlasem," poznamenal místopředseda za Moravu Pavel Mokrý. "Netvrdím, že je všechno ideální, ale taková situace není, podle vyjádření mnoha se zlepšila," řekl důrazně. "Máme podchycené talentované rozhodčí, za určitou dobu se jejich nástup projeví," připojil se jeho český kolega Milan Brabec.
Místopředseda za Čechy se věnuje komisi rozhodčích a delegátů: Z několika stran zazněly připomínky, že místopředseda za Čechy Milan Brabec se věnuje jen komisi rozhodčích a delegátů a ne ostatním záležitostem, přičemž byl zvolen do funkce okresy. "Zastupuju celý celý český region, nejen okresy," upozornil.
Zajímaví účastníci :
Mezinárodní evropskou federaci UEFA zastupoval předseda kyperského svazu MARIOS LEFTKARITIS. Přijel bezprostředně po zasedání výkonného výboru v Aténách a sněhová nadílka ho trochu zaskočila. "V tak nízkých nadmořských výškách ho neznáme, u nás je jen v horách," připomenul.
Velice se mu líbila především atmosféra slavnostního předávání Cen dr. Václava Jíry v předvečer valné hromady. "Na vyznamenaných bylo vidět, jak je to potěšilo," povšiml si. "Přivítal jsem, že jsem si mohl pohovořit s Tadeášem Krausem, jenž jako trenér pro kyperský fotbal hodně vykonal," ocenil přínos našeho odborníka.
Splnil oficiální poslání, čímž byla zdravice od předsedy UEFA Lennarta Johanssona, zajímal se ovšem i o mimořádné zasedání výkonného výboru evropského orgánu, které se konalo na podzim 2001 v Praze. "Teď připravujeme na Kypru kongres, který proběhne v příštím roce," upozornil. "Přijedeme si k vám pro zkušenosti," přislíbil.
Mezi delegáty, kteří dostali od svých vyslanců pověření zastupovat je na vrcholném setkání, se objevila i jedna žena: VĚRA HORÁČKOVÁ z jihomoravského Slavičína. "Jsem už na třetí valné hromadě a mezi tolika muži se cítím normálně, protože dělám fotbal s láskou," nevyvolává v ní výrazná převaha silnějšího pohlaví žádné rozpaky.
Vyvrací tím názor, že fotbal náleží výhradně mužům. "Ženy do něj rozhodně patří," tvrdí přesvědčivě. "I když my tak velké možnosti nemáme," připouští posléze. "Ale věnuju se mu odmalička a mám ho ráda. Je to moje práce i koníček," přiznává.
Po volbách do arbitrážní komise ji napodobila další dáma. V české komoře získala hned v prvním kole nejvíce hlasů advokátka MARTINA ŠTÁHLOVÁ, jež se zabývá v civilním povolání právním poradenstvím ligovým klubům a otázkami aplikace přestupního řádu FIFA. Stala se vlastně první ženou, která po roce 1989 pronikla do vrcholného fotbalového orgánu.
Nijak ji to nerozhodilo. "Už mi to někdo říkal, že jsem první," připustila. "Je to pro mne výzva," přijímá důvěru delegátů i odpovědnou funkci. Říká se, že ženy mají na všechno jiný pohled. Jemnější, berou potíže s větším nadhledem. "Určitý ženský prvek může být důležitý," souhlasí.
-převzato z www.fotbal.cz-
