7:7 v I. A třídě! Mohl jsem odejít na párek, říká kouč Kolovrat

18. října 2017 07:00 » Tolik gólů nepadá ani v hokeji. Kolovraty doma spustily v duelu I. A třídy s vyšehradskou rezervou nevídanou přestřelku, která skončila plichtou 7:7. Nervák to byl až do poslední minuty, skóre se přelévalo z jedné strany na druhou. „Směrem dozadu to bylo z obou stran o ničem. Jako trenéři jsme jen tiše trpěli,“ přiznává Roman Dubovči, kouč Sokola Kolovraty.

Co se stalo, že se zápas proměnil v takovou přestřelku?
Obě mužstva chtěla hrát evidentně ofenzivní fotbal. I když my jsme šli do zápasu trochu s jinou taktikou, spíše defenzivnější s ohledem na hráčskou kvalitu na straně soupeře.

Tak to jste musel zírat, co se to na hřišti děje...
Od první minuty jsme na ně vlétli, během patnácti minut jsme nastřelili tyč, neproměnili další dvě loženky, měli tam i další nebezpečná zakončení. Děly se věci, soupeř hned z první šance dal gól, za chvíli druhý. Bylo jasné, že pokud chceme s výsledkem něco udělat, musíme zvýšit útočné úsilí, ale zároveň být obezřetní směrem do obrany.

Tyhle vaše představy se povedlo naplnit jen částečně, že?
Najednou se oboustranně hrál velmi ofenzivní fotbal, který se musel líbit divákům, protože se fakt bylo na co koukat. (směje se) Směrem dozadu to bylo z obou stran o ničem a my trenéři jsme jen tiše trpěli.

Napadlo vás, že když doma dáte silnému soupeři sedm branek, tak nevyhrajete?
To snad nemůže napadnout nikoho a myslím si, že tyto myšlenky měl i soupeř. Dát sedm branek venku a nevyhrát, to se jen tak nevidí.

Ukazuje se, že v ofenzivě máte velkou sílu. Co na to říkáte?
Jasně, směrem nahoru jsme silní, máme na to typologicky vhodné hráče. Já si cením toho, že jsme za stavu 0:2, 1:3 a 3:5 nesložili zbraně a kluci dřeli, aby s výsledkem něco udělali. Muselo to pro ně být psychicky a fyzicky hodně náročné, obzvlášť, když soupeř trénuje čtyřikrát týdně společně s A mužstvem.

Zažil jste někdy podobný výsledek?
Mám za sebou ve fotbale spoustu let, ale tohle jsem nezažil. Byl to mazec posvícenského charakteru s nádechem charitativní akce. (směje se) Povedlo se nám vyrovnat na 3:3, soupeř odskočil na 3:5 gólem, po kterém rozhodčí odpískal konec poločasu. To bylo neskutečné. A tím to nekončilo. Pak jsme skóre otočili na 6:5, soupeř to v 87. minutě zvrátí v deseti hráčích na 6:7 a my vyrovnáme ze hry v 90. minutě. Pro mě to je jasný signál, že mužstvo má charakter, že se umí porvat o výsledek. Já před kluky smekám, že to nezabalili. Bohužel defenzivní činnost celého týmu byla jedna velká katastrofa a s tím být spokojeni nemůžeme.

Jak se trenér při takovém utkání cítí?
Jste na lávce úplně zbytečný, bezradný, veškeré pokyny se míjí účinkem, můžete odejít na párek. Nestačíte kroutit hlavou, co se děje…V těch chvílích nechápete, co jsou schopni někteří hráči vymyslet a jak si v jednoduchých situacích zbytečně komplikují život. Když jsme v 73. minutě otočili výsledek na 6:5 a já viděl, kolik ještě času zbývá do konce, tak mi bylo jasné, že výhru nemáme v kapse s ohledem na průběh zápasu. Jsem ale přesvědčen, že pokud bychom v této době dali na 1:0, tak vyhrajeme…

Když to bylo v poločase 3:5, asi musely Kolovraty věřit, že kanonáda bude pokračovat. Byla v kabině bouřka?
Po prvním poločase jsem byl hotovej... Ano, po dlouhé době bouřka byla, ale jen proto, co jsme předváděli jako tým směrem dozadu, protože ani v zápasech přípravek se tohle nevidí…. Do druhého poločasu jsme šli jasně s tím, že není nic ztraceno. Kluci to pochopili, kousli se a výsledek otočili během dvaceti minut. Jen škoda, že jsme se nevyvarovali zbytečných chyb a soupeři zase dali „čuchnout“.

Co fanoušci, tleskali týmu, nebo spíš zírali a byli překvapení z toho, co viděli?
Ale ano, remízu bereme, vyhrát si zasloužily oba týmy. Fanoušci museli být spokojeni, protože se hrál z obou stran dobrý fotbal směrem nahoru, viděli hodně branek a budou si mít asi o čem povídat.

Do soutěže jste jako nováček vstoupili dvěma prohrami 1:2. To asi nebyl start podle představ, že?
První dvě kola se nám nepovedla výsledkově, ale herně to propadák určitě nebyl. V Bohnicích jsme sahali po bodu, s Hájemi jsme jasně tři body ztratili, nedokázali jsme proměnit ani ty největší šance, a to nás stálo body.

Možná je to trochu fráze, ale zvykali jste si na vyšší soutěž?
Já bych ani neřekl, v týmu jsou hráči, kteří tuto soutěž hráli už v Kolovratech, případně jiných týmech. Navíc máme hráče, kteří kopali daleko vyšší soutěže. Je jasné, že naše dominance v I. B třídě byla. Teď je to jiné, zápasy jsou vyrovnané a rozhodují maličkosti. Možná si někteří hráči myslí, že vše půjde samo, ale ono to tak nefunguje. Je potřeba pro dobrý výsledek taky něco udělat, třeba více trénovat.

Překvapila vás něčím A třída?
Jak už jsem řekl, zápasy jsou daleko vyrovnanější, určitě mají vyšší kvalitu s ohledem na hráče, kteří tuto soutěž hrají a platí, že každý může porazit každého, ale že by mě něčím vyloženě překvapila, to ne.

Tým se chytil ve třetím kole, pro změnu pak udělal dvě výhry v řadě a hned to vypadalo lépe.
Obě výhry byly zcela zasloužené a určitě nám pomohly. Na Troji jsme vyhráli sice těsně, ale po celý zápas jsme byli jasně lepší a domácí zachránila od debaklu jen naše nemohoucnost proměňovat šance.

Mluvil jste o zkušených hráčích v týmu. Jak moc se po postupu proměnil kolovratský kádr?
Pár hráčů odešlo. Naopak z Pragovky přes Čakovice přišel Petr Mathauser, z SK Paseka Jarda Kučera, z Cholupic Radim Antl, z Rapidu Liberec Miroslav Jílek a po dlouhé pauze se vrátili po zranění naši hráči Ondra Malíček a Honza Neuwirth. Mrzí mě, že zatím s fotbalem skončil Tomáš Marc a že je dlouhodobě zraněný Štěpán Böhm, který nám hodně chybí.

Při pohledu na výsledky jsou tam v posledních kolech vaše jasné výhry doma a naopak porážky vyšším rozdílem na hřištích soupeřů. Čím si ten rozdíl vysvětlujete?
Fakt nevím, třeba na Hostivaři vedeme o půli 1:0. V poločase si něco řekneme a po našich zbytečných ztrátách dovolíme domácím lehce zápas otočit a v pohodě vyhrát. Ve Štěrboholech to bylo podobné, vedeme, ale zase našimi chybami dovolíme soupeři výsledek otočit.

Jaké ambice Kolovraty v soutěži mají?
Já myslím, že tenhle tým má na to, aby hrál do pátého místa. Pokud si promítnu naše dosud odehrané zápasy, tak si myslím, že jsme mohli mít o 5-6 bodů více a být celkem v klidu. Zatím ani jeden ze zápasů kluci nevypustili, přístup je v pořádku, výkony se různí.

V poslední době padá v zápasech vašeho týmu hodně branek. Užíváte si zatím A třídu a budete dál útočit?
Hodně gólů padá, ale bohužel i do naší sítě. My nemáme mužstvo, které by šlo do zápasu s tím, že budeme betonovat a hrát jenom na brejky. To my prostě neumíme. Proto musíme hrát ofenzivně a snažit se dát více branek než soupeř. Jak vidíte, ani sedm gólů, navíc doma, nám na tři body nestačí.

René Machálek, sport.cz