Bohemians Praha 1905, a.s.

V roce 1905 byl spolek SK Kotva zaregistrován u C&K místodržitelství s novým názvem AFK Vršovice a přihlásil se u Českého fotbalového svazu. Barvy nově zaregistrovaného fotbalového oddílu jsou zelená a bílá. Během let 1906 - 1908 sehrálo mužstvo řadu zápasů a mělo aktivní bilanci vyhraných zápasů i aktivní poměr branek. Od roku 1909 má mužstvo prvního stálého trenéra s měsíčním platem. V r. 1912 se splnil sen všech členů oddílu a za peníze firmy Waldes a Občanské záložny je zakoupen pozemek a postaveno hřiště u Vršovických kasáren...

V tomto roce také mužstvo zaznamenává i první historické vítězství nad AC Spartou v poměru 2:0. V roce 1914, konkrétně 19. 8., je otevřeno nové hřiště (poblíž současného) a je pojmenováno "ďolíček". Na tomto hřišti je také poprvé v historii poražena Slavia poměrem 1:0. V letech první světové války je nejprve v roce 1915 odhlášeno mužstvo z II. třídy mistrovství Prahy, protože skoro všichni hráči odešli na vojnu. Postupně doplňované mužstvo sehrálo v roce 1917 první mezinárodní utkání a v roce 1918, v poslední mistrovské soutěži Rakouska - Uherska, skončilo AFK Vršovice třetí za Slávií a Spartou.

V prvních letech Československé republiky se AFK Vršovice vždy umísťují v popředí tabulky a někteří hráči jsou zváni do reprezentace. V roce 1923 řada hráčů z AFK odchází do finančně silnějších klubů. Přesto v roce 1924 poté, co je v ČR legalizován profesionalismus, má mužstvo 13 profesionálů a roku 1925 sehrává po ustavení ligy první ligový zápas s SK Nusle a na hřišti soupeře vítězí 4:3.

Památný je rok 1927, ve kterém jsou AFK Vršovice pozvány na zájezd do Austrálie. Protože se jedná též o reprezentaci ČSR, je mužstvu propůjčeno jméno Bohemians - Češi. Na celém zájezdu odehrálo mužstvo celkem 20 zápasů s bilancí 15-2-3 a poměrem gólů 94:50.

Úspěšný zájezd umožňuje klubu ponechat si jméno Bohemians. Živého klokana, kterého účastníci zájezdu přivezli pro pražskou ZOO, si klub ponechá ve znaku. Mužstvo je i nadále úspěšné a když při jednom zápase se Spartou prasknou ochozy, začíná se uvažovat o novém stadionu. Úvahy se mění ve skutečnost a stadion je slavnostně otevřen v roce 1932. Ředitel záložny vršovické p. Danner nechal vystavět stadion pro 18 000 diváků a slavnostně otevírá "nový ďolíček" dne 27. 3. 1932.

Až do roku 1935 jde vše celkem normálně, ale při příležisti oslav 30ti let trvání klubu přichází první sestup z ligy a tým je v nižší soutěži až do roku 1940, kdy konečně postupuje zpět. Mužstvo si vede vcelku dobře, i když se nevyhnulo existenčním zápasům o záchranu, ale vždy z těchto bojů vyšlo vítězně. V mužstvu se začínají objevovat odchovanci, kteří se v dalších letech stanou pojmy nejen vršovického fotbalu, ale i československé reprezentace. V roce 1949 je direktivně odejmut klubu název Bohemians a nahrazen názvem "Železničáři".

Od roku 1950 se postupně začíná přebudovávat stadion, pokládá se nová tráva a v roce 1955 se instaluje umělé osvětlení. Mužstvo střídá lepší a horší okamžiky, ale začíná se pomalu formovat nová garnitura hráčů pod trenérem Rubášem a konečně roku 1958 postupuje do ligy. Až do roku 1964 hraje Bohemka velmi pohledný fotbal. V roce 1964 se koná odchod řady zkušených hráčů a trenéra a to se projevuje o tok později sestupem do druhé ligy. Jediné pozitivum je navrácení jména Bohemians.

Návratem trenéra Rubáše se mužstvo stabilizuje a opět postupuje do ligy po historické výhře na Kladně 2:0. V roce 1967 poprvé pod vedení trenéra Rubáše nastupuje v ligovém zápasu proti Teplicím odchovanec Antonín Panenka. Začíná přestavba hlavní tribuny stadionu a neutěšené tréninkové podmínky se projevují i na hře mužstva - stále se sestupuje a postupuje do ligy.

V roce 1973 nastává s příchodem nového předsedy Jaroslava Típka a trenéra Musila nová éra, která začíná postupem do ligy a budování silného mužstva. Panenka, Jarkovský, Mastník, Hruška, Borovička a další jsou páteří stále se lepšícího mužstva. V roce 1977 přichází na post trenéra Tomáš Pospíchal a jako hráč Karol Dobiáš. Pod vedením Tomáše Pospíchala a s dobrým funkcionářským zázemím se mužstvo daří stále posilovat a každoročně se hrají mezinárodní poháry. V roce 1981 odchází Antonín Panenka do Rapidu Vídeň rozdávat fotbalovou radost, dále odchází Dobiáš a Valent.

Mužstvo je ale vhodně doplněno a v roce 1983 se vyplňuje dlouholetý sen funkcionářů, hráčů, ale hlavně příznivců - titul mistra ligy. Až do roku 1987, kdy končí desetileté působení trenéra Pospíchala Bohemians hrají stále v popředí ligové tabulky. Po ukončení případu "Bohemians" končí předseda Jaroslav Típek a mužstvo se postupně vzpamatovává z utržených ran. V roce 1990 ještě pod vedením trenéra Ledeckého získávají Bohemians čtvrtou příčku, ale neustálé změny se promítají i na kvalitě mužstva až je roku 1995 zaznamenán sestup do druhé ligy.

V dalším roce sice Bohemians postupují ze čtvrtého místa zpět, ale mužstvo není konsolidované, stále se mění hráči i trenéři, a tak následuje pád zpět. Trenérské dvojici Petržela - Borovička, sázející na mladé, bojovné hráče, se povedlo proměnit další druholigové působení v pouhou nepříjemnou epizodu - v roce 1998 klokani stabilizovali ve 2. lize kádr a o rok později již naprosto suverénně postoupili mezi elitu. V ročníku 1999/2000 si Bohemka v 1. lize vůbec nepočínala jako nováček, dlouho se pohybovala na špici tabulky a nakonec obsadila 7. místo.